Untouched ~ 10

První desítka. Děkuji za dosavadní komentáře, víte, že mě neskutečně těší. Udělala jsem z Toma trochu hajzla, ale ještě dostane svoji roli, nebojte se. Užijte si díl. :) B.

P.S. Ode dneška jsou články víceméně přednastavené, jelikož odjíždím z Brna domů a začíná mi vánoční maraton - zkoušky se sborem, vánoční úklid, pečení a vaření, snad se k tomu přidá i odklízení sněhu (ano, nesnáším to, ale ráda bych měla zasněžené Vánoce.. ^^). No, jelikož nevím, jak moc se budu dostávat k blogu, aby tady něco bylo, je to přednastaveno. Ale nemyslete si, že se na vás jenom tak vykašlu. To néé. Takže prosím, neostýchtjte se s komentováním! :)

Promnula jsem si kořen nosu a sledovala, jak Alice přináší další prázdné panáky, které Bill s Tomem vypili. Vypadalo to, že si dali pánskou jízdu a hodlali tady vypít celý náš bar. Podívala se na mě a povzdychla si.

"Tak to vypadá, že tady s nimi zůstaneme až do ranních hodin," protočila oči a začala nalévat další rundu. "Ti pijí jako duhy, až je to neuvěřitelné," podotkla.

"Taky si budu muset dát, jinak mě klepne," pošeptala jsem a rovnou si od ní vzala láhev. Nikdy jsem nepila, ale sem tam jsem si panáky dávala, abych vydržela dlouho obsluhovat.

"Dám si s tebou, tak počkej," usmála se a odnesla novou objednávku. Nalila jsem i jí a podala jí panáka, když se vrátila. "Ať to tady vydržíme," přiťukla si se mnou.

"Jo. Ať už jsou Vánoce, kdy budeme mít zavřeno a všichni nám dají pokoj," zasmála jsem se a obrátila do sebe obsah malé skleničky, stejně tak Alice.

Jo, jak jsem se dozvěděla, na Vánoce bych měla být doma. Možná bych nakonec mohla jet i za mámou a tátou, ale nechce se mi kupovat lístek, nechce se mi balit, nechce se mi cestovat. Ale strávit zase všechny dny zavřená doma by se mi taky nechtělo. Povzdychla jsem a sledovala, jak se Bill s Tomem potácivě zvedli. Tom měl ruku kolem Aliciných ramen a něčemu se smál.

"Promiň, ale musím jít," vyvlekla se z jeho objetí. Odnesla tác a s povzdychnutím se na mě podívala. "Prý s nimi máme jít do nonstopky," opřela se o bar. "Oba dva jsou neskutečně rozjetí," protočila oči.

"Já rozhodně nikam nejdu. Ne se dvěma opilci," zavrtěla jsem hlavou. Alice se na mě podívala, jako bych snad řekla, že ona hodlá jít.

"Já už se těším domů, takže se jich jenom musíme zbavit a pak hurá na kutě," pokrčila rameny. Nechápala jsem, proč zrovna tihle dva musí být vždycky poslední zákazníci. Když se oba dva přede mnou objevili s úsměvem, už bych je oba dva nejradši vypakovala pryč.

"Am, pojď s námi," naklonil se Bill přes bar a pomalu si olízl rty. "Bude sranda. Poznáš se víc s Tomem, užijeme si zábavu," natáhl ke mně ruku.

"Bille," povzdychla jsem si a krátce se podívala na Toma, který stál za ním. Netvářil se dvakrát vesele, a proto jsem dostala chuť překonat svoji únavu a natruc jít. "Kam chcete jít?" zvedla jsem obočí a pousmála se.

"To se ještě neví. Ale nasedneme na taxík a uděláme šňůru po všech klubech," rozmáchl se rukou a znovu se zasmál. Vypadal mnohem veseleji, když celý den strávil se svým bratrem. Snad je to hlavní příčina. Podívala jsem se na Alici a zhluboka se nadechla.

"Opravdu chceš jít spát? Nenecháš mě v tom samotnou, ne?" naklonila jsem hlavu na stranu.

"No," odkašlala si. "Myslela jsem, že jsi ten typ holky, co se netahá po večerech s opilci," popíchla mě. Pomalu jsem si olízla rty a opřela se o pult, zády k Billovi.

"Je na čase se změnit a trochu si užít, ne?" zvedla jsem obočí.

"Fajn, do toho jdu s tebou," usmála se. Oplatila jsem jí úsměv a podívala se zpátky na Billa, zrovna vytahoval peněženku. Natáhl ke mně bankovku a už se nadechoval, aby určitě řekl tu svoji větu, že si mám nechat drobné, ale nakonec nic neřekl. Jen se usmál a mávl rukou.

Zapnula jsem si bundu ke krku a podívala se na Alici. Tom se na ni zase věšel, nepřišlo mi, jako by to někomu vadilo. Třeba jemu samotnému, když měl přítelkyni. Bill ke mně natáhl ruku a počkal, dokud jsem se ho nechytla.

"Můžeme si konečně vyjít jako opravdoví přátelé," naklonil se ke mně a zlehka mě políbil na tvář. "Jsem rád, že ses rozhodla, že s námi půjdeš."

"Přátelé?" podívala jsem se na něj. Zamrkal, dlouhé řasy se mu otřely o sebe a pousmál se. "To bych si potom přála, aby se ke mně Tom choval lépe, když jsme přátelé."

"Jeho si vůbec nevšímej, někdy se chová jako osel," objal mě kolem ramen a jemně mi ho stiskl. Znovu mě políbil, tentokrát do vlasů, a zhluboka se nadechl. "Ale já tě mám rád a to je hlavní."

"Bille," olízla jsem si rty. "Zase jsi opilý a říkáš, co bys možná nechtěl," zamrkala jsem. Zasmál se a jen mávl rukou. Stoupl si ke kraji chodníku a málem spadl až do silnice, kdybych mu nedala paži kolem pasu a nepřitáhla zpátky na sebe. Když jsem za sebou uslyšela Tomovo odkašlání, jen jsem si povzdychla. Možná to byl špatný nápad začínat bojovat o Billa zrovna s ním. Je bohatý, je slavný, může mě naprosto zničit.

"Am, musíš se opít se mnou," řekl Bill, zatímco se snažil udržet balanc. "Potom poznáš, jaká je to sranda."

"Jaká je to sranda, když je ti další den blbě a nechce se ti vylézt z postele?" podívala jsem se na něj s úšklebkem. "Já na rozdíl od tebe musím pracovat, takže nemůžu chlastat každý den," popíchla jsem ho.

"Ty jsi tak zodpovědná," zasmál se. "To je až neuvěřitelné," sklopil ke mně pohled. Zhluboka se nadechl a přešlápl tak, aby stál přímo přede mnou. Polštářkem palce přejel přes mé rty, olizujíc si ty své. "Nejradši bych tě zase políbil a-"

"Dělejte, taxík už je tady," zavolal na nás Tom. Bill se rychle otočil, až znovu skoro ztratil balanc. Musela jsem ho přidržet. "Tak pojďte," popohnal nás, zatímco si sám sedal na přední sedadlo.

Když jsme z taxíku po dosti divoké jízdě vystoupili, Tom zase položil paži kolem Aliciných ramen a rychle ji vtáhl do klubu. Bill mě vzal za ruku a jemně mi ji stiskl.

"Jdeš?" naklonil hlavu na stranu a zatahal mě za ruku. Překvapeně jsem se na něj podívala. Vypadal najednou tak nedočkavě, až jsem se musela usmát.

"Bille, opravdu si myslíš, že je tohle dobrý nápad?" zeptala jsem se s pochybami. Pořád se mi nějak nezdálo, že bych tady s nimi měla být. Kdyby tady byl jenom Bill, tak by to možná nebylo tak uhozené. Přitáhl mě více k sobě a studenými prsty vjel do mých vlasů, aby zvedl můj obličej ke svému a mohl mě políbit. Byla jsem trochu vykolejená z toho, jak uvolněně se choval, ale zároveň jsem za to byla ráda. Tak nějak se mi plnily ty představy o naší společné budoucnosti, o které jsem si dneska snila. Když se odtáhl, aby se mi podíval do očí, strnule jsem zůstávala stát na místě.

"Jestli budeš takhle zkoprnělá po každém mém polibku, tak si začnu myslet, jak děsný jsem," pousmál se. Zhluboka jsem se nadechla a zvedla pohled od jeho rtů k očím.

"Ne, tím to není," zavrtěla jsem hlavou a dlaněmi přejela přes jeho paže, trochu ostýchavěji, než jak se dotýkal on mě. "Líbáš dokonale," pošeptala jsem a cítila, jak zase rudnu. Palcem přejel přes mou rozpálenou tvář a usmál se.

"Jestli ti pořád v hlavě hloubá Tom, tak… Co kdybychom ani nešli dovnitř a zase zapadli k tobě?" navrhl a dlaněmi sjel na mé boky, aby mě přitáhl ještě více k sobě.

"Tak teď tě skoro nepoznávám. Nebo je to stinná stránka tvé osobnosti, o které se dozvím, jen když budeš pod vlivem alkoholu?" zvedla jsem obočí.

"Ode mě se pod vlivem alkoholu maximálně dozvíš, jak skvělá jsi," zamumlal, přibližujíc se k mým rtům. Jemně se o ně otřel, než se do nich vpil naplno, špičkou jazyka přejel přes linii mého rtu. Vzdychla jsem a stoupla si na špičky, abych polibek ještě prodloužila.

"Pojďme dovnitř, nebo tady umrzneme," pošeptal a prsty vjel do mé dlaně. Usmála jsem se na něj a nechala se jím zatáhnout dovnitř. Ani jsme nemuseli platit vstup, Bill se jen pozdravil s vyhazovačem a zeptal se, kam zamířil Tom. Když jsme přišli k boxu, seděl tam sám.

"Kde je Alice?" zeptala jsem se ho. Prsty si přejel přes koutky rtů a pohledem sklouzl pod stůl. Už jsem se vyděsila, co se tady dělo, když se rozesmál.

"Odešla," odpověděl mi. Bill se posadil a poplácal na místo vedle sebe. "Už jsem objednal skotskou, doufám, že to tvůj nosánek vydrží," ušklíbl se na mě. Zamračila jsem se na něj a založila si ruce na prsou. Bill mi dal ruku kolem ramen a políbil do vlasů.

"Tome, mohl bys toho pro jednou nechat, nemyslíš?" zvedl obočí. Tom si jen odfrkl. Z kapsy jsem si vytáhla mobil, kde jsem měla textovku od Alice. Omlouvala se mi, ale prostě nemohla vydržet Tomovo nechutné chování. Jelikož má přítele. Hned jsem jí odepsala, že se nemusí omlouvat.

"Taky by ses nemusel hned začít ovládat jenom proto, že v tvém okolí běhá nějaká buchta," odvětil Tom a hned se zářivě uculil na holku, která nám přinesla jeho objednávku.

"A ty bys mohl myslet na to, že máš doma Riu. A řekl jsem ti, ať Am neříkáš buchta," procedil Bill mezi zuby a omluvně se na mě podíval. Ah, tak Tom mi říká buchta. Ušklíbla jsem se. Takové oslovení mi bylo nepříjemné. Ale zase bych mohla brát jako plus, že se o mně zřejmě bavili. Podívala jsem se na Billa a nejistě se usmála. Tom zvedl sklenici se skotskou a podíval se mi do očí.

"Připijeme si?" zeptal se. Jeho pohled ale jasně naznačoval, že to nemyslí tak přátelsky, jak vyzněla jeho slova. "Když už jsme tady spolu zkysli," dodal ještě.

"No jasně," ušklíbla jsem se a vzala jednu ze sklenic, abych si s ním přiťukla. Bill se k nám hned přidal, s úsměvem mi stiskl rameno. Tom jen ohrnul ret, bylo vidět, jak je mu moje přítomnost proti srsti, ale já jsem hodlala ignorovat tu aroganci v jeho celém vystupování. Upila jsem skotské a radši lok hned polkla. Tohle pití mi nikdy nebude chutnat.

Seděla jsem a vlastně jen poslouchala, jak si ti dva vykládají. Už jsem přemýšlela nad tím, že jsem mohla být dávno v posteli, mohla jsem spát a snít. Ale na druhou stranu, ty Billovy polibky mi za to možná i stály.

"Tak, Am," řekl Tom jízlivěji, než mi bylo příjemné. "Proč nám něco o sobě nepovyprávíš, když už ses tak hezky přifařila k naší šňůře po barech?" naklonil hlavu na stranu. V tomhle gestu vypadal naprosto jako Bill. Až neuvěřitelně totožně.

"Přifařila jsem se, jo?" opřela jsem si lokty o stůl, abych na něj viděla víc zblízka. Našpulil rty a zaujal stejnou polohu. Zvedl bradu a podezřívavě se na mě podíval.

"No a ne snad?" přivřel oči. Když se Bill zhluboka nadechl, Tom jen na něj ukázal prstem, což ho naprosto odmlčelo. "Jestli se chceš hádat, tak právě hledíš na mistra. Vyhraju všechno."

"To si myslíš, že chci Billovi způsobovat takové utrpení a sama sobě trapas?" zvedla jsem obočí. "Jsi blbější, než vypadáš," odfrkla jsem si a vstala. Tohle mi za to nestojí. Oblékla jsem si bundu a na stůl hodila pár drobných. "To je za ten lok, který jsem ti upila z toho hnusu," zamračila jsem se na něj a ještě se podívala na Billa. "Ozvi se," usmála jsem se na něj.

"Neodcházej," smutně se na mě podíval. Jen jsem zavrtěla hlavou a naklonila se k němu, abych ho zlehka políbila na rty. Tak, aby Tom všechno viděl. Sakra, ten kluk mi teda dokázal pít krev, aniž bych ho vlastně znala. Prošla jsem klubem a vypadla dřív, než by mě mohl kdokoliv zahlédnout. Opustila jsem to místo ještě rychleji, než jak jsme se tam dostala.

Když jsem se dostala na ulici, právě začínalo sněžit. Díky tomu nebyla taková zima, bylo určitě pár stupňů nad nulou. Nebyla mi zima, tak se mi ani nechtělo tak brzo domů. Sundala jsem si kapuci a prohrábla si vlasy, rozhlédla jsem se kolem a pousmála se. Všechno už sice bylo zasněžené, ale když na to padala nová přikrývka, bělostná a čistá, nějak jsem začínala dostávat lepší náladu. Povzdychla jsem si a pomalým vycházkovým krokem zamířila domů. Pohrávala jsem si s klíčky v kapse a užívala si čerstvý sníh. Když jsem po několika minutách přišla domů, uvědomila jsem si, jaké jsem měla štěstí, že si vybrali zrovna tenhle klub. Odemkla jsem si a z kapsy vytáhla zvonící mobil.

"Bille, co je?" zeptala jsem se místo pozdravu. Odpovědí mi bylo jeho povzdychnutí.

"Můžu se ještě stavit?"

B.