Láskoholik 18. Polibek

Tak, užijte si dnešní díl, opět děkuju za komentáře, jste zlatíčka. :) Doufám, že se nebudete ostýchat napsat, jak se vám povídka doposud líbí. Enjoy. :) B.

Čekala jsem, že bude větší problém zařídit si dovolenou hned na druhý den. Očividně jsem nebyla tak nepostradatelná, jak jsem si myslela. Nikomu nevadilo, že si chci vzít den volna, a to ještě před víkendem. Byla jsem za to jedině ráda, aspoň jsem si mohla naplánovat, jak se hezky zabavím s kluky a Laurou, aniž bych musela přemýšlet nad tím, jak budu muset ráno vstávat. Pěkně si pospím, přesně jako Tom. S myšlenkou na delší víkend jsem celý den prožívala s úsměvem na tváři, ani mi nevadilo, když děcka začala pořvávat a hádat se o stavebnice. Když mi začal zvonit mobil, automaticky mě polilo horko, jestli to náhodou není Tobias. Ten mi taky dokázal zpříjemnit den. Na displeji mi ale blikalo Tomovo jméno, srdce se mi rozbušilo z jiného důvodu.

"Ahoj," zvedla jsem hovor a stoupla si k oknu, abych měla aspoň trochu soukromí. "Co se děje, už tě musím zachraňovat ze spárů nějaké holky?" popíchla jsem ho.

"Volám kvůli tomu obědu," řekl mi hned. Překvapeně jsem se podívala na nástěnné hodiny.

"Vždyť už budou dvě," naklonila jsem hlavu na stranu a otočila se čelem k dětem, abych je zkontrolovala.

"No právě. A Bill ještě nebyl schopný vstát z postele, takže se to přesunuje spíš na dobu pozdního oběda nebo brzké večeře, to už budeš doma, že?"

"Jo, budu," přikývla jsem si pro sebe. "A dostala jsem tu dovolenou, takže dneska s vámi dneska můžu jít do toho klubu, aniž bych musela vstávat brzo," prozradila jsem mu.

"Paráda," zajásal. "Takže půjdeme na žvanec, pak budeme mít pár hodin u telky a večer vyjdeme," oznámil mi program, který už dokonale promyslel.

"Vidím, že to máš naplánované do posledního detailu," zasmála jsem se. "Za hodinu v práci končím, tak mě můžete vyzvednout a půjdeme na ten oběd," navrhla jsem.

"Fajn," souhlasil. "Tentokrát tam budeš na čas?" zeptal se jízlivě. Olízla jsem si rty a protočila oči, když se kluci zase začali přetahovat o nějaké kousky stavebnice.

"Pokusím se," odpověděla jsem. "A teď musím jít, než se mi tady kluci pozabíjejí," zamumlala jsem. Ještě jsem slyšela jeho pozdrav na rozloučenou, ale já už stála mezi kluky a tahala je od sebe. "Já být vámi, tak s tím skončím, nebo ji nebudete mít ani jeden," káravě jsem se na ně podívala. Oba dva zmlkli a provinile sklopili hlavy. "Hrajte se spolu, potom se nebudete muset hádat," poradila jsem jim a pak přešla zpátky k oknu. Už abych byla doma.

Když jsem vyprovodila poslední dítě s jeho matkou, bylo pár minut před třetí. Ideální. Akorát se přezuju a budu přesně na čas před školkou, aby Tom nemohl mít žádné poznámky. Přehodila jsem si kabelku přes rameno a prošla kolem pískoviště a laviček, vyšla brankou ven a zavřela ji za sebou. Zhluboka jsem se nadechla, když jsem zahlédla povědomou chůzi, ale nebyla to ta Tomova. Chtěla jsem rychle zacouvat zpátky za branku a schovat se, vyhnout se setkání s ním. Jelikož mě ale už určitě zahlédl, jenom jsem se začala modlit, aby Tom přijel co nejdříve.

"Ahoj," nejistě mě pozdravil a rozhlédl se kolem. "Dneska s tebou ochranka není?" zeptal se jízlivě.

"Jestli máš na mysli Toma, tak se tady ukáže během pár vteřin," řekla jsem mu a podívala se na hodinky. Jenom doufám, že mi momentálně nehodlá oplatit to zpoždění, které jsem předtím měla já.

"Chtěl jsem s tebou mluvit, Bel," pousmál se a nejistě si strčil ruce do kapes. "Hlavně proto jsem ti včera volal, chtěl jsem ti napsat i zprávu, ale řekl jsem si, že ji asi smažeš, aniž by sis ji přečetla. Tak jsem si řekl, že se za tebou stavím ve školce," pokrčil rameny.

"Co mi chceš?" založila jsem si ruce na prsou a očima pořád těkala za jeho rameno, abych kontrolovala přijíždějící auta.

"Omluvit se," olízl si rty a sklopil pohled. Překvapeně jsem zamrkala a vykulila na něj oči. Tohle bylo to poslední, co bych od něj čekala.

"Takže mě konečně přestaneš otravovat?" zeptala jsem se a zhluboka se nadechla, abych se aspoň trochu uklidnila.

"Myslel jsem… myslel jsem, že by ses nastěhovala zpátky ke mně. Chtěl… opravdu se ti omlouvám," zamumlal tiše, ale i tak jsem ho jasně slyšela. "Chci mít tuhle hádku za sebou, udělám cokoliv, aby ses vrátila. Bel, miluju tě. A myslím, že by byla škoda zahodit náš dlouholetý vztah kvůli-"

"Jo, řekni mi, prosím, jak se vlastně jmenuje, abych tu krávu mohla správně oslovovat," zeptala jsem se podrážděným tónem. "Byla to ta, která s tebou seděla v restauraci, co?" naklonila jsem hlavu na stranu.

"Vysvětloval jsem jí tam, že se dál stýkat nemůžeme. Říkal jsem jí, že chci být s tebou, aby mi nevolala," pokrčil rameny.

"Fajn. Takže teď říkám já tobě, abys mě laskavě přestal otravovat," přikývla jsem. "Nevolej mi, nepiš mi, prostě zapomeň na to, že jsme ty a já někdy byli pár," otřepala jsem se při vzpomínce na promarněné roky po jeho boku.

"Bel, miláčku, já myslel, že… fajn," olízl si rty a zhluboka se nadechl. "Dám ti čas na rozmyšlenou. Jenom prosím, abys mě hned nezavrhla," zamrkal. Našpulila jsem rty a spokojeně vydechla, když se na konci ulice objevilo Tomovo auto.

"Musím jít, měj se, Tobiasi," pronesla jsem podrážděně a stoupla si ke kraji chodníku. Ještě pomaleji jet nemohl, opravdu ne.

Rychle jsem otevřela dveře spolujezdce, pozdravila Billa a Lauru na zadních sedačkách, a naklonila se k Tomovi.

"Okamžitě mě polib, dokud se ten debil dívá," procedila jsem mezi zuby. Uculil se a zlehka se otřel o mé rty.

"Rád tě vidím, zlato," řekl hlasitěji, zatímco jsem za sebou zavírala dveře. Všimla jsem si staženého okýnka, tak jsem mohla jedině děkovat bohu za to, jak chytrý je. Znovu přitiskl své rty na mé a jemně mi skousl spodní ret, až mi srdeční tep splašeně vystřelil nahoru. Než se odtáhl, ucítila jsem na svých rtech jeho lehké pousmání.

"Taky tě ráda vidím," zašeptala jsem. "Přijel jsi jako na zavolanou, opět děkuji," odkašlala jsem si a připoutala se. Na Tobiase jsem se radši ani nepodívala, neměla jsem chuť si dál kazit náladu. Tom vyjel a pobaveně se na mě podíval.

"Nevím, jestli sis všimla, ale Tobias měl pěkně vykulený výraz," zasmál se. Založila jsem si ruce na prsou.

"To byl účel," přikývla jsem a ještě se vzpamatovávala z toho polibku. Když jsem ho o to požádala, byla jsem naštvaná, podrážděná z Tobiasovy přítomnosti, nenapadlo mě, že je to něco, čemu jsem se celý včerejší večer vyhýbala. Myslela jsem, že když už se my dva políbíme, bude to unikátní. Bude to v ten moment, kdy to budeme oba dva opravdu chtít. Tobias byl docela trapný důvod. Ale i tak na tohle jenom tak nezapomenu. A moje rty určitě taky ne. Ještě teď mi tepaly, jako by mi snad hořely.

"Abych řekl pravdu, taky jsem vykulený," ozval se Bill ze zadní sedačky. Zasmála jsem se, abych zakryla své odeznívající vzrušení z Tomových rtů, které se lehce otřely o mé.

"Tom mi jenom pomáhá dostat se ze spárů šíleného bývalého," pokrčila jsem rameny. Tom se na mě krátce podíval, cítila jsem ten pohled, tak jsem mu ho oplatila. Jasně mi říkal, abych nepokračovala dál, abych neříkala o mé pomoci jemu. Bill se o tom zřejmě neměl dozvědět. Je mi jasné, že by Tom dostal pokárání.

"A co ti vůbec chtěl? Náhodou jste se potkali?" zeptal se. Zavrtěla jsem hlavou a znovu se podívala před sebe na silnici. Vzdychla jsem.

"Přišel se mi omluvit, kokot jeden," zanadávala jsem. Tom se zasmál a poplácal mě po stehně.

"Už jsi ve fázi, kdy jenom nadáváš, jo?" naklonil hlavu na stranu. Pokrčila jsem rameny a povzdychla jsem.

"Žádné slzy mi už nezbyly," zamumlala jsem. "Co si o sobě myslí, pitomec?" naštvaně jsem si prohrábla vlasy, abych dostala ofinu z čela.

"A ty jsi tu omluvu přijala?" zeptal se mě. Zavrtěla jsem hlavou. A v tu dobu se připojila Laura do našeho rozhovoru.

"Hele, sice o tom nic nevím, ale jak dlouho jste spolu byli, než jste se rozešli?" zeptala se. Pootočila jsem se, abych viděla dozadu na ty dva, a olízla si rty.

"Nezáleží na tom, jak dlouho jsme spolu byli, když mě ten blbec podvedl. A kdo ví kolikrát, když jsem ho načapala až teď."

"Jo podvod, tak to potom jo," chápavě přikývla a podívala se na Billa. Ten se na ni usmál a objal ji kolem ramen.

"To bych ti neudělal," zavrtěl hlavou. "Víš, že tě miluju a tohle není můj styl, nekoukal bych po jiných," pokrčil rameny. Usmála se na něj a krátce ho políbila.

"Taky tě miluju, broučku."

"Nechte si to na jindy, nebo se vám tady poblinkám," ozval se Tom. Zasmála jsem se a podívala se z okýnka na mojí straně. "Jasně jsme se domluvili na tom, že v mojí přítomnosti nebudete dělat takové věci. Cumlat se, mazlit a vůbec," zavrtěl Tom hlavou.

"Vy jste se taky políbili," oponoval Bill. Tom se zasmál a nesouhlasně zamručel.

"To je něco jiného. Byla to výpomoc. Nevím, čemu pomáháte vy. Leda tak aby se ten druhý udusil," odfrkl si. Zhluboka jsem si povzdychla. Ten čas zamilovanosti je pěkný. Chtěla bych ho někdy zase začít.

"Tak jim to nech, prosím tě," podívala jsem se na něj. Překvapeně zamrkal.

"Nestavěj se na jejich stranu," krátce na mě ukázal prstem, než přeřadil na nižší převodový stupeň, aby mohl zatočit k parkovišti restaurace. "Potom to budeme mít na očích pořád."

"Jsou zamilovaní," zastávala jsem se jich. Tom jenom protočil oči.

"Bože, další taková," pošeptal si pro sebe a zaparkoval. Vypnul motor a odpásal se. "Pojďme se radši najíst."

B.