Láskoholik 23. Zbabělé utíkání

Na poslední chvíli, ale přece jenom. :) Přeji pěkné počtení, užijte si díl. :) Já jdu na TVD. ^^ B.

S úsměvem se posadil vedle mě a očima přejel, co mám dneska na sobě. Když jsem si nervózně poposedla, objal mě kolem ramen.

"Neboj, Tobi tady dneska s námi není," řekl mi hned. "Slyšel jsem, že jste se rozešli. Takže jsi dneska na lovu?" našpulil rty.

"Nejsem. Jen jsem tady s kamarády, kteří se mi právě teď rozprchli," pokrčila jsem rameny. Odkašlal si a pousmál se.

"S kamarády?" naklonil hlavu na stranu. "Se kterými, prosím tě," zamrkal. Moc dobře věděl, že jsem čas trávila buď sama s Tobiasem nebo s nimi.

"S mými novými," řekla jsem, jako by to byla věc, kterou dělám běžně - noví přátelé, chození do klubu, to jsem přece dělávala vždy. A to on věděl, že tohle nejsem já. Možná proto se na mě tak podezřívavě podíval.

"Kteří to jsou? Nepřisedla sis k nějakým lidem, co tady jen byli, a ty vydáváš za své nové přátele?" popichoval mě. Založila jsem si ruce na prsou a nesouhlasně se ušklíbla.

"Ne. Jedni šli tancovat, druhý šel támhle za partou holek. Ale pořád jsem tady s nimi. Teď u nich bydlím," řekla jsem, jako by to bylo něco významného.

"Takže děláš sociála," pokrčil rameny. Zamračila jsem se na něj a jen zavrtěla hlavou. Založila jsem ruce na prsou a teď snad poprvé zalitovala toho, že jsem souhlasila s dnešním plánem, že půjdeme do klubu. Kdybych věděla, že tady potkám Tobiasovy přátele, hned bych tyhle plány zamítla a nedala se přemluvit.

Očima jsem vyhledávala Billa a Lauru, doufala jsem, že aspoň přijdou ti dva. Toma jsem nechtěla otravovat, když si našel dnešní oběť, se kterou se teď bavil. Zhluboka jsem se nadechla a poposedla, doufajíc, že se tady někdo z mých nových přátel objeví. Jelikož to vypadalo, že Bill a Laura se někam vypařili, modlila jsem se, aby Tom aspoň na chvíli přestal myslet na holky a šukání, aby za mnou přišel. Aby mě vysvobodil. Jenže jsem tady nějak pořád zůstávala sama, David seděl vedle mě, až mi jeho přítomnost začínala být krajně nepříjemná. Odkašlala jsem si a napřímila se, abych se natáhla pro pití a dopila svůj zbytek. Kdybych mohla, tak bych teď prostě vypadla a zamířila domů, ale klíče od bytu má samozřejmě Tom. A ten se ztratil, kdo ví kam.

"Omluv mě," podívala jsem se na Davida, "musím si jít odskočit," dodala jsem, abych nevypadala, že od něj zbaběle utíkám, což jsem ale dělala. Rychle jsem od něj pádila k záchodkům, kde jsem měla jistotu, že mě nebude pronásledovat. Prošla jsem celým klubem, drala jsem se mezi lidmi ztemnělou chodbou, abych byla v bezpečí dámských toalet co nejdříve.

Nehleděla jsem na ostatní, nedívala jsem se, do koho vlastně vrážím. Až když jsem uslyšela povědomé nesouhlasné mlasknutí, překvapeně jsem se otočila za osobou, do které jsem právě šťouchla.

"Promiň," hlesla jsem, když jsem ve tmě poznala Tomův obličej. Ani jsem se nechtěla podívat na dívku, od které jsem ho právě tím šťouchnutím odtrhla, ale sama se na mě podívala vyčítavým pohledem, až bych se jí i bála. Prsty přejela po jeho paži, jako by mi snad chtěla dát najevo, že on je dneska její. Jako bych to nevěděla. Pousmála jsem se, abych svou omluvu podtrhla, zatímco jsem sledovala, jak si Tom polštářky palce přejíždí přes koutky rtů, aby si je otřel. To muselo být vášnivé líbání, když má celou bradu oslintanou. Uchechtla jsem se nad tou představou a rychle kolem nich prošla, abych se konečně dostala na své bezpečné útočiště, kde jsem hodlala strávit několik dalších minut, jenom abych se vyhnula Davidu. Toho kluka jsem nikdy moc neměla ráda. Když jsem byla s Tobiasem, tak jsem se s ním bavila ze slušnosti. Teď jsem k tomu neměla důvod, nehodlala jsem tedy pokračovat v našem falešném přátelství. I on musel cítit, jak je to mezi námi hrané.

Zavřela jsem se do kabinky a zády se opřela o dveře, abych si aspoň na chvíli oddychla. Přitiskla jsem víčka k sobě a snažila se udržet si trochu střízlivý rozum. Možná je to tady mezi opilými lidmi jedno, ale i tak nemůžu vědět, co mi kdo ještě může udělat. Jestli Davidovi přeskočí v hlavě, budu jedině v kaši, protože se mu sama neubráním. I když bych mohla použít trochu síly, které jsem nabyla v posilovně. Když se k tomu stolu vůbec nevrátím, bude to někomu vadit? Bill s Laurou si místo na sednutí ani hledat nemusejí, ti se po sobě můžou plazit i někde jinde. Tom si taky našel hračku na dnešní večer, takže jsem u stolu zůstala sama. Povzdychla jsem si a otevřela oči, abych se zahleděla na nějaký bod na stropě. Hlava se mi motala jako na kolotoči, měla jsem pocit, jako bych právě vystoupila z nějaké horské dráhy. Prsty jsem přejela po ploše dveří a zhluboka se nadechla. Byl tady smrad, vypadalo to, že se sem chodilo kouřit, i přes zákaz, který byl tady všude vylepen. Asi si budu muset vyjít ven, abych trochu vystřízlivěla. A to jsem se dneska chtěla opít. A přijde David a celé mi to pokazí. To jsem mohla čekat, že mi Tobias bude do života zasahovat i nadále - ať už sám, nebo prostřednictvím jeho povedených přátel. Zhluboka jsem se nadechla a odemkla kabinku. Rychle jsem si opláchla ruce ve studené vodě, abych si aspoň trochu pomohla k lepšímu stavu, a zase zamířila z toalet. Místo ke stolu jsem se ale vydala ven z klubu. Opravdu potřebuju vycházku.

Venku bylo chladněji, než jsem čekala. Když jsem splašeně prošla hlasitým klubem, ani jsem se nezastavovala, takže mě náhlý chlad docela překvapil. Bylo to ale právě to, co jsem potřebovala. Kdybych věděla, že mi Tom nakonec uteče, určitě bych se jím nenechala opít. On si teď užívá, přiopilý s ještě přiopilejší slečnou, a já si tady můžu chodit na čerstvém vzduchu a snažit se dostat do pohody. Nechápala jsem, kde se ve mně bral ten pocit, ale osten žárlivosti mi drásal srdce na několik kusů. Přece jsem čekala, že si tady Tom najde nějakou společnici, před kterou ráno budu muset zase hrát jeho holku. Pokud ovšem není ta z těch chytřejších, které se vytratí samy. Nějak jsem z jejího naštvaného pohledu nedokázala vyčíst, kam asi může patřit. Jediné, co jsem pochopila, bylo, že jsem je vyrušila z opravdu dobré zábavy. S takovými myšlenkami se ten pocit jen stupňoval. Chtěla jsem být na jejím místě. A jak moc!

Když se kolem mého ramene ocitla něčí paže, tiše jsem vypískla a splašeně se otočila, kdo to je. Tom se na mě usmál a přitáhl mě k sobě.

"Volal jsem na tebe. Vystřelilas z klubu, jako bys snad šla zvracet," zasmál se a prsty mi začal třít paži. "Je tady do-docela zima, co?" zakoktal se, když vyslovoval složitější větu. Vypadalo to, že i na něm se podepsaly vypité panáky alkoholu.

"Co tady děláš?" zeptala jsem se překvapeně. Kdybych nebyla opilá, vymyslela bych chytřejší otázku. V momentálním stavu mi ale stačila i tahle. Bohatě.

"Co ty tady děláš. Vevnitř je určitě větší teplo. Je tam zábava, je tam chlast," přivřel jedno oko. Pomalu si olízl rty, až to upoutalo mou pozornost a já zase na chvíli zůstala civět na ty dva nadýchané narůžovělé polštářky. Dostávala jsem na ně čím dál větší chuť.

"Potřebovala jsem se projít," trhla jsem rameny, co mi to jeho svalnatá paže kolem mého krku dovolovala. Tom se na mě podezřívavě podíval.

"Tak já tě celý večer opíjím a ty to pak chceš vychodit?" zasmál se hrdelním smíchem, který se ozval ztichlou ulicí, kudy jsme pomalu procházeli. "Udělal ti tam snad někdo něco?" zeptal se najednou a jeho obočí vystřelilo nahoru rychlostí blesku. Hned jsem zavrtěla hlavou.

"Jen jsem… nechtěla zůstávat u stolu," polkla jsem. "Posadil se tam za mnou Tobiasův kámoš," vysvětlila jsem. "Kámoš," zopakovala jsem, zatímco jsem prsty naznačila uvozovky. Tom chápavě přikývl a pak se najednou rozhlédl ulicí. Rychle mě zatáhl do stínu postranní uličky, u které jsme zrovna stáli, a pomalu pootočil hlavou za projíždějícím policejním vozem.

"Chováš se, jako bys byl snad kriminálník," zasmála jsem se a zády se opřela o cihlovou stěnu. Nevím, jestli to byl můj subjektivní pocit, ale připadalo mi, že je u ní větší teplo. Olízla jsem si rty a zaklonila hlavu, abych se podívala na noční oblohu. K mé smůle na ní bylo jenom pár hvězd.

"Je to větší vzrůšo, ne?" oponoval a stoupl si těsně ke mně. Jeho tělo vyzařovalo teplo, které mě zahřívalo ještě více. Zhluboka jsem se nadechla a dál nechávala ruce volně splývat podél těla. Když Tom zlehka položil dlaně na mé boky, překvapeně jsem zamrkala. Protože jsme stáli ve stínu, neviděla jsem do jeho obličeje. Jen jsem cítila, jak blízko se asi nachází.

"Co to děláš?" zašeptala jsem svou otázku, abych neponičila tu atmosféru, která mezi námi začínala panovat. Jeho tělesné teplo sílilo, jak se ještě přibližoval. Když vydechl, jeho horký dech mě zahřál na rtech a bradě. Stiskl mi boky pevněji a zhluboka se nadechl.

"Chci tě políbit. A ne kvůli tomu, že se dívá Tobias," zamumlal proti mým rtům. "Chci tě políbit, protože tě chci," pokračoval, zatímco se přibližoval. Teď nás dělily už opravdu nanometry. Cítila jsem ho, ale nelíbal mě. Jen se rty jemně otíral o mé.

"Víš, že je to pitomost?"

"Mlč," přikázal mi.

B.