Večer Tom bezstarostně ulehal do postele a pak si vzpomněl, že se vlastně chtěl podívat, co je to zač.. Ten deník..
Uvelebil se do postele, pěkně do tepla, s deníkem v ruce. Měl rozsvícenou lampičku a v jejím chabém světle otevřel první stránky..
Milý deníčku,
to je snad poprvé, co ti píšu, ale musela jsem to udělat.. Musím někomu povědět o mém idolu.. Tom Kaulitz..
Tak, ze začátku... Jsem obyčejná holka, co má ráda život.. Teda, spíš měla.. Poslední dobou je mi všechno jedno.. Přijdu ze školy a první, co udělám je, že si zapnu net a hledám nové informace o Tomovi..
Když zž o něm píšu.. Dneska jsem ho potkala ve škole.. Samozřejmě jsem pro něj vzduch.. Ale on je tak... Hádej, co teďka dělám.. Koukám se na jeho plakát, kterých mám povícero, a jenom koukám na ty rty.. Oči... Úsměv... Jsem z něj pěkně vedle...
No, dneska jsem si přebarvila svoje hnědé vlasy na černé.. Snad se mu budou líbit.. Ale, proč to vlastně řeším..:(
Tady je fotka...
Tvoje Amélie...
Tom se podíval na fotku holky, které se zřejmě fotila sama, ale moc jí to slušelo.. Kdyby si jenom mohl vzpomenout.. Už tu fotku viděl podruhé, vždycky ho ale upoutaly jenom oči..
A poslouchat chválu na svůj vzhled? To se hezky poslouchá... Jenom kdyby, věděl, co je ta holka zač... Ani si neuvědomuje, jestli někoho takového potkal...
Podíval se na datum prvního zápisku..
"Před třema měsícema..." řekl si polohlasem a otočil stránku..
Milý deníčku,
to jsem zase já.. kdo jiný... Nudná a šíleně naivní Am.. Včera jsem se do školy těšila jenom na NĚJ a stejně jsem ho nepotkala... Ale přišla jsem do třídy a holky hned začaly pištět, že za mnou stojí Tom.. Samozřejmě jsem se otočila.. Kdo by tušil, že si ze mě vystřelily.. Asi si všimly, co jsem si kreslila... Tom a kolem samé srdíčka.. A od té doby jim budu středem posměchu... Celý den se mi pak smály...
A dneska? Přiletěly do třídy, že viděly Toma s nějakou holkou.. To bych se ani nedivila... Ale cloumala mnou zlost.. Proč ho někdy nepotkám já?? Obyčejné "ahoj" by mi zvedlo náladu neobyčejným způsobem..
Bože.. Jsem já to smolař...
Snad ti zítra budu schopná napsat.. Teď mám v plánu strávit další hodinu poleháváním po posteli a sledováním těch smyslných rtů..
Pa, Am ♥
'Tééda, bohudíky, že je ten deník tak tlustý..' pomyslel si Tom... Bylo to pohlazení pro jeho ego, ale už teď měl pocit, že ho s tou holkou něco pojí..
Měl nutkání podívat se na další zápisek.. Ale prvně si skočí pro něco na zub..
Vstal z postele a přejela mu zima po zádech.. Spal taky jenom v trenkách..
Vyšel z pokoje a zamířil do kuchyně.. Slyšel ale tlumený hlas z obýváku..
"Bille?" řekl polohlasem, aby moc nerušil tichou atmosféru po 22.hodině..
"Tome, já se tě lekl.." řekl a zaklapl mobil.
"Proč telefonuješ tady?" dal si Tom ruce v bok, aniž by chtěl.. Jeho gesta předbíhala myšlení mozku..
"Nechtěl jsem mluvit v pokoji.. Kluc i už spí a David by mě tady hnal.." řekl první věc, co Billa napadla.. V tom šeru, naštěstí pro něj, nebylo vidět, jak si nervozitou okousává ret.. Dělá to vždycky, když lže.. A když lže hlavně Tomovi...
Nikdy neměl důvod mu lhát, ale přecemu neřekne, že zrovna domluvil s Am, která je autorkou jeho nového koníčku - čtení deníku..
Tom se otočil na patě a odešel do kuchyně. Naplnil varnou konvici a postavil ji, aby se voda ohřála.. Do hrnku si dal pytlík ovocného čaje - malinový. Ten měl nejradši..
Voda už pískala a tak si zalil čaj... Počkal pár minut, až se vyluhuje, vyhodil pytlík a do čaje si hodil dvě kostky cukru..
Potom se podíval na misku s ovocem.. Už jenom při tom pohledu se mu sbíhaly sliny na ten hezky vyhlížející banán.. Chňapl po něm a s čajem si to všechno zanesl do pokoje..
Znovu se zahnízdil v peřinách, tělem mu projela vlna spokojení a tepla a znovu se začetl do deníku..
Zápis byl starý tři dny po posledním přečteném... Asi nebyla schopna napsat..
Milý deníčku,
promiň, že jsem ti nenapsala, ale musela jsem s našima na víkend.. A taky jsem se učila.. Ze školy totiž přišel dopis, že propadám z matematiky.. Co je komu po tom?
Copak já za to můžu, že okna matematické učebny jsou otočeny na hřiště? A Tom má vždycky tělocvik.. Je to tak fajn, pozorovat jeho plandavé tělo, jak zápasí s větrem... Taky nejsem dobrá na koletivní sporty, tak co...
A teďka si toho profesor všiml, tak jsem musela změnit místo.. Teď z oken ani zdaleka nevidím...
'Profesor? To musí mít Jugendmanna... Zajdu za ním..' pomyslel si Tom a pustil se do dalších řádků..
Jinak, z dalšího testu z matematiky jsem dostala za jedna, tak snad už nebude opruzovat..Chci zúátky svoje místo!!
Božínku, a ještě bych zapomněla... Tom do mě vrazil!! ♥♥♥
Šla jsem po chodbě, ruce plné sešitů a nedívala se na cestu.. Narychlo jsem se učila novou látku do dějepisu..
A Tom se asi díval do mobilu, protože ho měl pak v ruce... Ale.. Tak voněl.. Nedovedeš si to představit.. Ani nemůžeš, jsi jenom pár papírů poslátaných dohromady, ale... Ach...
Cítím to ještě do teď..
A pak.. rozletěly se mi všechny papír a sešity.. Tom mi stihl vynadat do krav, ale to mě vůbec netížilo.. Musel jsem vypadat jako dement.. Chjo..
No, tak už budu pomalu končit.. Musím se na zítra naučit matematiku.. Mamka mi vyhrožuje tresty, že mi sundá plakáty... Tak musím zabrat.. Pro Toma.. Dobrou, deníčku.. Am..
'Které holce jsem v ynadal do krav?' lovil Tom v paměti, ale bylo jich tolik... Až teď si uvědomuje, jak hnusně se k nim vlastně choval.. Ke všem.. A s kolika holkama se srazil na chodbě.. Většinou do něj napálily úmyslně, pak několikrát slyšel "Dotkla jsem se Toma Kaulitze!!", ale ani jedné nepomohl.. Kdyby.. Kéž by si vzpomenul.. Aspoň jednou..
Žádné komentáře:
Okomentovat