#01 - „Pamatuju si tě, i když je to docela dávno.“

Vy mě budete muset milovat! Tolik dílů povídek jsem Vám dneska napsala a vy ne, abyste si něco nechali na zítra! Nenasytně je všechny přečtete! :D Ale díky za komentáře! :) Těším se na Vaše ohlasy u téhle povídky, která je teprve v rozjezdu. Asi ale budu psávat kratší kapitoly, než u jiných povídek, aby zase bylo více dílů. Ale ještě nevím. Snad to takhle bude stačit. Kdybych se nedokopala (a taky někdo, že? :D), tak by to tu asi ani nebylo. Prvně jsem chtěla dopsat jednu povídku a pak začít s další, ale tak co. Snad to budu zvládat a vy taky :) B.

WARNING: crazy, 18+, realita

NERVÓZNĚ jsem si poposedl. Nikdy se mi nestalo, abych potkal jednu dívku během svého života dvakrát. Nemám na mysli mámu, spolužačky a členky týmu. Mám na mysli fanynky, které měly to štěstí, že jsem si je vybral. Tentokrát přišla sama, posadila se u vedlejšího stolu a z kabelky, kterou si hodila na židli vedle sebe, vytáhla nějakou velikou knihu. Podle toho, s jakou nechutí ji otvírala, bych řekl, že se učila do školy. Odkašlal jsem si a podíval se na své ruce. Určitě si mě bude pamatovat, jsem přece její celebrita. Určitě nestřídá chlapy jako já holky, takže jí bude jasné, kdo jsem, i kdybych nebyl slavný. Jenomže, jak jí, jak sobě vysvětlit, že si ji pamatuju? Že mě zase upoutal její pohled? Že i po těch letech vím, že se mi představila jako Mily?

Vzal jsem si svoje oříškové latté, které jsem tu pil už nějako dobu, a vstal. Přišel jsem k ní a odkašlal si. Než ke mně zvedla pohled, prvně se podívala na nohy. Jakoby nevěřila, že si někdo stoupl k ní. A když pohlédla do mého obličeje, asi to bylo poprvé, co jsem viděl tolik překvapení v jedné tváři.

"Ahoj," uculil jsem se na ni. "Můžu si přisednout?" zeptal jsem se. Zaklapla knížku a nechala si ji ležet na stehnech. Kabelku si pověsila přes židli a přikývla. Sesunul jsem se na židli vedle ní a odkašlal si. Postavil jsem latté před sebe a propletl prsty.

"Co chceš?" zeptala se. Pokrčil jsem rameny. Kdybych to sám věděl. Nejistě se usmála. "Nechce se mi věřit, že si za mnou přišel sednout samotný Tom Kaulitz," takticky pošeptala mé jméno. Vzdychl jsem a zvedl k ní pohled.

"Ani nevím. V hotelu je nuda, ty jsi jediná, koho tu asi znám," vysvětlil jsem. "Pamatuju si tě, i když je to docela dávno," usmál jsem se na ni. Párkrát zamrkala a prsty si prohrábla ofinu. Znovu sklopila pohled ke své knížce, která měla ošoupané rohy, jak byla opotřebená. "Učíš se?" zeptal jsem se. No to jsi teda vymyslel, zanadával jsem si v duchu. Opravdový koumák. Jenomže moje balicí fráze jsou pro holky, které mě v životě nepotkaly osobně, žádná další setkání.

"Uhm, jo," řekla tiše. "Už bych měla, když jsem na tu školu tři roky dlabala," zasmála se. Nechápavě jsem se na ni podíval. "Končím. Dodělám diplomku a tradá do světa," mávla rukou, aby naznačila, o čem mluví. Chápavě jsem přikývl. "Nejsem v práci od patnácti let, jako někdo," významně se na mě podívala. Zasmál jsem se a vzdychl.

"No jo. Kdybych já měl studovat, asi bych pošel," opřel jsem se o židli a zhoupl se na ní. To jsem dopadl - vykládám si s holkou, která je v posteli mimochodem pěkně divoká, o škole. Vždyť moje oblíbené téma je sex, alkohol, prsa a ženské zadky. Nikdy jsem se nebavil o škole, jedině když mi hořela koudel u prdele a musel jsem si dodělat maturitu. A na ty časy nevzpomínám dvakrát s láskou. A myslím, že ani Bill ne. Hudba je pro nás vlastně takové vysvobození. A pro Georga určitě taky, jinak by byl popelářem. Uchechtl jsem se. Zvědavě se na mě podívala. "Promiň," zavrtěl jsem hlavou. "Vzpomněl jsem si na Gea."

"Aha," pokývala hned hlavou, že chápe. Odkašlala si. "Hele, jestli tu chceš sedět, tak klidně, ale opravdu bych se potřebovala doučit jednu látku," ukázala prsty na knihu. Přikývl jsem.

"Jak je libo. A kdy to bude?" olízl jsem si rty. Věděl jsem, že to holky milují. Proto jsem to dělal tak často. Ani Mily to neuniklo a viděl jsem, jak její tváře nabírají barvu do růžova. Potom sklopila pohled a nalistovala stranu, kde zřejmě skončila s četbou.

"Dočtu kapitolu. Pak si můžeš vykládat, co chceš," uculila se. Hned jsem si vzpomněl na ten večer, kdy jsem ji pozval na pokoj a nabídl jí pití. Ona ale nechtěla. Ani víno, ani minerálku. Jakoby mi nevěřila. Posadila se na kraj postele, jako v nějakém laciném pornu, a čekala, co udělám. Když jsem si sedl vedle ní, všiml jsem si, jak se jí klepaly ruce. Uklidňoval jsem ji, že vůbec nemusí být nervózní. A tehdy mě obdařila stejným úsměvem. A potom jsem ji políbil.

Natáhl jsem se pro své latté a dopil ho. Zase jsem si pohodlně položil ruku do klína a sledoval ji, jak si tiše mumlá obsah kapitoly. Nechtěl jsem ji rušit, ale samozřejmě mi musel zazvonit mobil. Zvedla ke mně nesoustředěný pohled, ale pak se hned vrátila ke čtení. Volal mi Bill. No kdo ví, co chce.

"Hm?" zvedl jsem hovor a otočil se k ní bokem, abych ji nerušil.

"Zase někde lovíš holky?" zeptal se jízlivě. "Jenom ti připomínám, že je zítra koncert. Abys neusínal na pódiu. Jasné?"

"Jo, bože. Jak bych mohl zapomenout?" zeptal jsem se řečnicky a ukončil hovor. Když jsem se otočil zpátky na Mily, usmívala se a knížku měla schovanou v kabelce. "Bill, promiň," vysvětlil jsem.

"Nevadí," zavrtěla hlavou. "Jak dlouho tu budete?" zeptala se a bylo vidět, že ji to opravdu zajímá. Zapřemýšlel jsem se. Co vím, tak na hotelu máme být delší dobu. Do okolních měst pak vždycky přijedeme autem těsně před koncertem. Znovu jsem zaostřil na ni.

"Možná i přes týden. Tak deset dní, řekl bych," pokrčil jsem rameny. "Tentokrát tu uděláme více koncertů," pokýval jsem hlavou. "Jdeš na nějaký?"

"Plánovala jsem to s kamarádkou," přikývla. "Určitě tě přijdeme podpořit."

"Kamarádka?" zopakoval jsem po ní a zamrkal. Zasmála se.

"Je mi jasné, na co myslíš," ušklíbla se. "Ale s ní už jsi taky byl. Povídala mi o tom. Pamatuješ si Báři? Nemohl jsi vyslovit její jméno, tak jsi jí říkal jenom Bí," uculila se.

"Co všechno ti říkala?" zeptal jsem se nejistě. Zasmála se a pak pohodila hlavou, aby dostala vlasy z obličeje.

"My holky si říkáme všechno," přivřela oči. Polkl jsem na sucho. Jestli si říkají všechno, tak jsem pěkně namydlený. Počítal jsem s tím, že se ty holky třeba znají. Nečekal jsem, že zrovna tyhle dvě se budou znát tak důvěrně. Samozřejmě, že si na Bí vzpomínám. Ten večer měla tričko, které naše kapela navrhla na kampaň proti AIDS. Věděl jsem, že se trička budou prodávat. A hlavně - všechny holky v tom mají krásná prsa. A Bí nevyjímaje. Byla to potřeštěná holka s nazrzlými vlasy. A když se tak teď dívám na Mily, ani se nedivím, že se znají. Ta je snad ještě trefenější. S nimi se člověk určitě nenudí.

"Jestli všechno, tak pak musíš vědět, jak jsem tě chválil," mrkl jsem na ni. Zase se zasmála.

"A co tvoje pravidlo, že s jednou holkou nemluvíš o jiných?" opřela se lokty o stůl, takže jsem teď měl naprosto úžasný výhled do jejího ještě úžasnějšího výstřihu. Všimla si, že hypnotizuju její dekolt a proto si potáhla výstřih nahoru a znovu se opřela zády o židli. "A mimochodem, jestli ji chceš vidět, tak si ještě chvíli počkej," podívala se na hodiny, které tu visely na stěně. Bylo po půl třetí. "Ve tři by se tu měla objevit."

"Vy se stýkáte?" podivil jsem se. Myslel jsem, že se třeba bavily, protože se někde potkaly. Ne, že se potkávají záměrně.

"Je s ní sranda. Rozumíme si. Přemýšlíme o společném bydlení," pokývala hlavou. Hm, to by nebylo od věci. Pak bych jen zazvonil u jejich dveří a měl jistotu, že si užiju s jednou nebo druhou. Počkat, proč bych se s nimi měl znovu sejít?

"Aha," pokývl jsem hlavou a přemýšlel. Prvně jsem myslel, že bych vzal Mily sebou a zase si s ní užil. Ale když přijdou obě, to se bude těžko vybírat. Jedině, aby si vybraly ony dvě. Byly by schopné pěkné trojky, když jsou tak věrné kámošky?

"Ale stejně, asi tu nakonec skončíš s ní, já dneska musím ještě na jedno doučování," pokrčila rameny, když viděla, že nějak dlouho přemýšlím. Že by jí to docvaklo? Jsem tak čitelný?

"Tak se my dva můžeme vidět jindy," mrkl jsem na ni. "Přece jenom, budu tu docela dlouho."

"Fajn. Tak se můžeme vidět po tom koncertě, na který s Báři jdeme," usmála se.

"To je velice dobrý nápad," pokývl jsem hlavou a znovu se podíval na hodiny. Už bylo tři čtvrtě. Proč jsem se na ni tak těšil? U Mily jsem překvapen tím, že si s ní mám co říct, u Bí zase, že se na ni těším. No, tyhle dvě holky asi budou jediné, které mi utkvěly v hlavě. A zřejmě si to něčím zasloužily. Teď bylo na čase přijít na to, čím.

S každým otevřením dveří jsem cítil rostoucí napětí. Nechápal jsem se. Určitě to bylo tím, že bylo prostě zvláštní vidět dvě dívky, se kterými jsem se vyspal, jak se spolu baví, nezávidí si a mě nenávidí. Takhle by se mohla chovat každá fanynka a já bych byl spokojená se svým harémem. A když se dveře znovu otevřely a já se otočil, srdce mi radostí poskočilo. Ta barva jejích vlasů se mi líbila. Byl jsem rád, že si ji nepřebarvila. Zase měla culík. Sundala si sluneční brýle a vyhledala Mily. Ta na ni zamávala. Viděl jsem v jejích očích překvapení. Přišla k nám a posadila se naproti Mily, takže vedle mě.

"Ahoj," usmála se na mě. "To je ale překvapení," zamrkala a podívala se na Mily. Ano, tenhle pohled určitě něco znamenal. Něco ve smyslu 'budeš mi muset všechno povyprávět!'. Odkašlala si a podívala se na hodinky na své levé ruce. "V kolik jsi říkala, že odejdeš?"

"V pět," odpověděla jí Mily. Na chvíli jsem se stal voskem, ignorovaly mě obě dvě. Vykládaly si o nějakém filmu a rozplývaly se nad hercem, jehož jméno mi nic nepřipomínalo. Až když se mi v kapse zase rozezvonil mobil, obě dvě se na mě podívaly.

"Omluvte mě," věnoval jsem každé úsměv a vstal. Kdo zase otravuje?

B.