Bill's girl's diary [02]

WARNING: sex, vtip, romantika

VZDYCHLA jsem a prsty se zahákla za kliku, abych otevřela dveře auta. Ještě jednou jsem se podívala na Billa a natáhla se pro další polibek.

"Budu se snažit přijet co nejdřív," slíbil mi. Přikývla jsem. Chápala jsem, že sotva se vrátíme, začne s nahráváním písniček. Ale že hned pár minut po příjezdu? Že ani nepřijde domů a nevybalí si? To jsem nečekala.

"Tak, ať ti jde práce od ruky. Nebo jak se to v hudební branži říká," usmála jsem se.

"Díky, zlatíčko. Tede, pomůžeš Adelle se zavazadly, že ano?" zeptal se jednoho člena ochranky. Ten jen přikývl. Co jiného mu taky zbývalo.

Poděkovala jsem Tedovi a zavřela za sebou domovní dveře. Rozhlédla jsem se kolem. Po svatbě jsem tu byla sotva pár hodin a neměla jsem šanci si to pořádně prohlédnout. Veliká předsíň s plovoucí podlahou vedla ke schodišti, které se stáčelo po jedné straně místnosti. Nahoře jsem si to taky dvakrát neprošla, jen vím, že je tam moje a Billova ložnice, Tomův a Riin pokoj a koupelna. Popošla jsem dál. Tři schodky, které vedly do trochu vyvýšeného obývacího pokoje, se teď zdály být nepřekonatelné. Hlavně proto, že v obývacím pokoji na kožené sedačce seděl Tom s kytarou v ruce. Sotva uslyšel těch pár kroků, které se díky plovoucí podlaze ozývaly ztichlým domem, přestal brnkat na struny kytary a zvedl hlavu.

Kdybych jen dokázala popsat směsici emocí, které mu během pár vteřin prolétly obličejem. Pomalu odložil kytaru, jakoby nebyla ze dřeva, ale z porcelánu, a vstal.

"Jsem doma," pošeptala jsem s úsměvem. Strčil si ruce do kapes a naklonil hlavu na stranu. Udělala jsem ještě pár kroků k těm třem schodkům. Když Tom viděl, že jdu k němu, jakoby se odpoutal od svojí ztuhlosti a doslova vběhl do mojí náruče. Pevně mě objal a sklonil se, aby mě mohl políbit. Sice jsem netušila, jak se k němu chovat, když jsem teď strávila takovou dobu s Billem, který byl něžný a opatrný. Tom, i když pořád tvrdil, jak mě miluje, byl skoro hrubý a vždy si bral, co chtěl. Nechápala jsem, jak můžu milovat tak dvě rozporuplné osoby.
"Hrozně se mi stýskalo," hlesl a znovu mě políbil. Vypadal opravdu zuboženě. Bill vypadal se strništěm sexy, Tom jako zoufalec. Měl kruhy pod očima a ztrhaný pohled.

"To ti Ria nevařila?" uchechtla jsem se a pohladila ho po propadlé tváři. Jen trhl ramenem.

"Několik dní se tu neukázala."

"Jak to?" zeptala jsem se a podívala se do těch nádherných očí, bez kterých jsem už několik roků nemohla žít.

"Docela jsme se pohádali," vzdychl a ještě jednou mě políbil. "Ale to je teď jedno. Jsem rád, že jsi doma."

"Na svého bratra se nezeptáš?" podivila jsem se. Pustil mě.

"Řekl bych, že jel hned do studia, když za tebou nestojí jako ocásek," konstatoval. Na to jsem nechtěla odpovídat. Vždyť měl pravdu. A tahle pravda mi hrozně ubližovala. Vědět, že mě oba dva milují, je krásné. Ale hudba je pro ně na prvním místě. Takže mě můžou milovat sebevíc, nikdy pro ně nebudu znamenat tolik, jako davy fanoušků na koncertech.

Natáhla jsem se pro kufry, ale Tom je vzal dřív a pomohl mi s nimi do mojí a Billovy ložnice. Pomalu jsem stoupala do schodů. Cítila jsem se neskutečně unavená. Cesta mě vždycky vyčerpávala. Vešla jsem do otevřených dveří. Tom zrovna pokládal kufry do středu velikého pokoje. Manželská postel s nebesy stála u jedné stěny. Přešla jsem k ní a opřela se o jeden sloup, na kterém byly připevněny bílé průsvitné záclony. Konečky prstů jsem přejela přes tmavě rudé povlečení a vzdychla. Tímhle asi končí pohádka, kterou jsem s Billem zažívala na líbánkách. Teď už bude jenom práce a nic jiného.

Tom ke mně mlčky přistoupil a položil své teplé dlaně na má ramena. Hlavou jsem se opřela o jeho hruď a zavřela oči. Až teď jsem si uvědomila, jak se mi po něm děsně stýskalo.

"Unavená, že?" pošeptal a své rty přitiskl na můj krk.

"Nehorázně," souhlasila jsem.

"Dělal jsem dnes ovesnou kaši. Dáš si?"

"Asi se prvně vyspím," řekla jsem a otočila se k němu. Chápavě přikývl.

"A kdy se vrátí Bill ze studia?"

"Říkal, že se pokusí co nejdřív," vzdychla jsem.

"Je ti jasné, že-"

"Ano," odpověděla jsem. Sama jsem si to uvědomovala, nemusel mi to ještě říkat Tom. Ta slova bolela, i když jsem na něj jenom myslela. Slyšet je by bylo horší. Billa teď zřejmě uvidím jenom nad ránem, kdy se bude vracet ze studia. A hned po probuzení zase odjede. Tam má přece nápady na texty, které se pak poblázněné dívky učí nazpaměť, aby s ním mohly zpívat na koncertě. Má tam svůj klid, který potřebuje. Kéž by byl jako Tom, který si na kytaru brnká všude. Ale on není.

Tom odešel, zřejmě se zase chopil kytary. Já jsem se převlékla do pyžama, vlezla jsem si do nadýchaných peřin a zavřela oči. Bude jednoduché usnout. Cítila jsem se tak unavená, že jsem sotva zavřela oči, už jsem se ubírala do snů, které sice neměly ani trochu logiky, ale pomohly mi se zotavit. Spala jsem v kuse několik hodin. Díky roletám, které byly staženy dolů, jsem nebyla rušena sluncem, které právě zapadalo. Když jsem se v půlce noci probudila, Bill zrovna ulehal vedle mě.

"Zlato, nechtěl jsem tě probudit," pošeptal hned.

"V pohodě," usmála jsem se na něj. "Stejně se musím najíst. Co ve studiu?" zeptala jsem se.

"Dařilo se mi. Ještě bych tam zůstal, kdybych nebyl tak unavený," řekl a složil si ruce za hlavou. Láskyplně se na mě podíval. "Přijdeš brzo?"

"Jasně. Jenom něco slupnu," přikývla jsem a posadila se. Vzal mě za zápěstí. Otočila jsem se na něj, jestli něco chce. Našpulil rty. "Copak bys chtěl?" zeptala jsem se se smíchem. Ušklíbl se jako malý kluk. Stáhl mě na sebe a dlouze mě políbil. Bylo z něj trochu cítit víno a cigarety.

"Vrať se mi brzo, abych mezitím neusnul."

"Ty jsi jedl?"

"Jo," přikývl. "Do studia jsem si objednal pizzu. Ale Tomova kaše ještě zůstala."

"Dobře. Za chvíli jsem zpátky," usmála jsem se na něj a ještě ho políbila.

Protírala jsem si oči, když jsem sestupovala ze schodů. Zamířila jsem do kuchyně, která byla na druhé straně od předsíně, než byl obývací pokoj, který teď byl potemnělý a prázdný. V kuchyni jsem si vytáhla ovesnou kaši z lednice a v mikrovlnné troubě jsem si ji dala ohřát. Opřela jsem se o černou linku a podívala se kolem. Zbytek vybavení byl bílý jako čerstvě napadlý sníh. Obdélníkový stůl se čtyřmi židlemi, lustr nad ním i lednice. Až teď jsem si všimla, že na ní byl připnutý vzkaz. Písmo jsem nepoznávala, ale z obsahu vyplývalo, že je to zřejmě od Rii pro Toma.

"Jedu k mámě. Nevím, kdy se vrátím," přečetla jsem si. Může mi po tom být pěkné houby, ale zajímalo by mě, kvůli čemu se nepohodli.

Pomalu jsem přežvykovala kaši. Seděla jsem u stolu, nohy jsem měla složené pod sebou a četla jsem si včerejší tisk. Poprask z mojí a Billovy svatby už opadl, nevěnovali nám ani jeden kratičký článek. Byla jsem ráda. Nechtěla jsem, aby se to nějak moc rozmazávalo. I když jsem tomu neunikla, neměla jsem pozornost novinářů ráda. Vložila jsem si do pusy další sousto a s hlasitým zašustěním jsem otočila stránku. Ani mě tak nezajímalo, co se píše v novinách, ale nechtěla jsem se u jídla dívat do prázdna. Na televizi jsem neměla náladu. Už jsem začínala být z toho ticha skoro hluchá, když se před domovními dveřmi ozvalo cinkání klíčů.

"Tome, prosím tě," tiše se někdo zasmál.

"Eh, sa-sakra," zakoktal Tom. Poznala jsem jeho hlas, i když byl podbarvený zřejmě notnou dávkou alkoholu. Nechtěla jsem rušit a připadat si jako stíhačka, ale když se pořád jenom ozývalo to cinkání, napadlo mě, že se zřejmě nemůže trefit do klíčové dírky. Vstala jsem a rychle přešla do předsíně. Odemkla jsem a otevřela. Vykoukla jsem, abych skryla své tělo oděné do noční košile. Tom malátně zvedl hlavu a několikrát zamrkal, což mu zřejmě činilo veliké obtíže. Vedle něj jsem poznala Georga. Oba dva byli zpití pod obraz.

"Adelle, co nespíš?" zeptal se Tom a škytl. Opřel se o stěnu vedle dveří.

"Nechtěli byste jít třeba dovnitř?" káravě jsem se na ně podívala a otevřela dveře natolik, aby se sem oba vešli. Dívat se, jak se snaží chovat neopile, bylo opravdu komické.

"Hele, já jsem ho jenom přišel doprovodit," pokrčil Georg rameny. On vypadal ještě dobře. "Postaráš se o něj?"

"Jo, můžeš jít," přikývla jsem. Až když Tom vešel dovnitř, jsem si všimla taxíku, který čekal u silnice. Geo mávl na pozdrav a popřál nám dobrou noc. Zavřela jsem a zamkla. Podívala jsem se na Toma. "Cos proboha dělal?" pošeptala jsem.

"Měl jsem chuť, no," spráskl ruce.

"Ššš. Bill určitě už spí," tišila jsem ho a podívala se na schody, jestli tam náhodou není. Tom nebyl ani schopný stát. Zatímco si vyzouval boty, klátil se zepředu dozadu. Přidržel se dveří a pak se o ně opřel zády, když si začal rozepínat mikinu. Jezdec zipu se mu sekl v polovině.

"Kurva," hlesl a dál trhal zip dolů, jakoby to snad někdy pomohlo.

"Počkej," usmála jsem se a stoupla si před něj. Rezignovaně svěsil ruce. Soustředila jsem se na to, abych jeho šátek, který měl kolem krku, vyvlékla ze zipu, ale cítila jsem Tomův pohled.

"Hotovo," pošeptala jsem po několika vteřinách. Zvedla jsem oči k jeho obličeji. Díval se na mě, i když spíš věnoval pozornost mému skromnému oblečení.

"Adelle, ty jsi naprosto," odmlčel se a párkrát škytl, než byl schopný pokračovat. "Úžasná," dořekl. "Už jsem ti někdy řekl, jak tě zbožňuju?"

"Tome, radši mlč," usmála jsem se. "Chceš pomoct do pokoje?" zeptala jsem se. Tom se podíval na schody a pár vteřin zaostřoval. Potom přikývl.

"Asi nebudu schopný to sám vyjít," zabrblal. Vzala jsem jeho jednu ruku a dala si ji kolem ramen. Chytla jsem ho kolem pasu.

"Ale budeš mi muset trochu pomoct," podívala jsem se na něj. Zhluboka se nadechl a odrazil se od dveří, o které se doposud opíral. Znovu zabalancoval a pak se houpavě vydal ke schodům. "Můžeš mi říct, proč ses opil, jak zákon káže?" tiše jsem se zasmála.

"Já ti ani nevím," trhl ramenem. Úspěšně jsme se dostali ke schodům, když se nahoře ozval Billův hlas: "Tome, ty zpité hovado," zasmál se. "Pomůžu ti, Adelle," řekl a seběhl těch pár schodů, které nás dělilo. Byla bych radši, kdybych se s ním musela táhnout sama. Teď může Tom říct něco špatně a tím prozradit celé naše tajemství.

Tom ale mlčel, zřejmě mu zbylo ještě trochu rozumu k přemýšlení. Když jsme ho dostali do pokoje, ukázal na nás paroháče.

"Díky, vole," praštil Billa pěstí do ramene a vydal se ke svojí posteli.

"Asi zapíjel hádku s Riou," pokrčil Bill rameny.

"Ty o ní víš?" zvedla jsem obočí. Přikývl.

"Z toho vzkazu na lednici mi to bylo hned jasné," vysvětlil. Pěstí si protřel oko a zívl. "Pomůžeš mu z oblečení, nebo mám já?" zeptal se unaveně.

"Já jsem spala celý den, tak si běž lehnout," usmála jsem se na něj. Políbila jsem ho a pak se vydala za Tomem, který se snažil sundat si kalhoty. Moc se mu to ale nedařilo a měl jediné štěstí, že dosedl na postel, místo na zem, jinak by ho zítra pěkně bolela kostrč.

"Tome, prosím tě, zůstaň sedět," požádala jsem ho.

"Nemusíš mě vysvlékat," uhnul, když jsem mu chtěla vzít lem trika a přetáhnout přes hlavu.

"Opravdu?" zeptala jsem se nedůvěřivě a sundala mu šátek, který měl omotaný kolem krku. Přepadl dopředu a čelem se mi opřel o prsa. Tiše jsem se zasmála a vysvlékla ho z trika. Plandavě dopadl na záda a prsty si začal rozepínat pásek. "Počkej," řekla jsem a chtěla ho sama rozepnout. Tom se opřel o lokty a podíval se na mě.

"Adelle, nevysvlékej mě," znovu zakroutil hlavou. Já jsem ale nedbala jeho slov a stáhla mu kalhoty dolů. Můj pohled hned upoutala boule na jeho boxerkách. Celá jsem se zachvěla vzrušením.

"Ehm," odkašlala jsem si a otočila se k němu bokem. "Promiň."

"Co se omlouváš? Ty jsi mě vždycky vzrušovala, vždyť to víš," řekl. Zřejmě se za to nestyděl. Znovu si lehl na záda a zavřel oči. Ztěžka vzdychl.

"Půjdu za Billem," řekla jsem. "Dobrou, Tome."

"Počkej," pošeptal a rychle se posadil. Podívala jsem se mu do očí a nemohla si nevšimnout jeho krásného těla, vypracovaných prsních svalů, plochého břicha a svalnatých paží. "Neužijeme si ještě?"

B.