Bill's girl's diary [06]

Tak, možná, že chytřejší čtenáři už z téhle kapitoly pochopí, k čemu celá tahle povídka směřuje. No, a kdo ne, tak nezoufejte a nechte se překvapit! :) Těším se na Vaše komentáře :) B.

WARNING: sex, vtip, romantika

PRSTY jsem mu přejela přes ranku, na které teď byla zaschlá krev. Tom se trhaně nadechl a zvedl ruku, aby mě vzal za ruku. Přiložil si mou dlaň na tvář.

"Tak hezky chladí," přivřel oči. Ve světle lampičky, která tu byla jako jediný zdroj světla, vrhaly jeho řasy dlouhé stíny přes jeho opálené tváře. Nadechla jsem se. I když byl opilý, vypadal krásně. Zavrtěl se, lehl si na bok a objal mě kolem pasu. Hlavou se pořád opíral o prsa, jakoby poslouchal tlukot mého srdce. "Že neodejdeš?" zeptal se tiše. Pousmála jsem se a volnou rukou ho pohladila po tváři.

"Stejně jsem zaseklá pod tebou."

"Děkuju," vzdychl a políbil mě na ruku, kterou mi stále držel. A potom ji zase přiložil na tvář a na ni dal svou horkou dlaň.

"Za to ty hoříš," konstatovala jsem.

"Za to může ta vodka," zasmál se. Jeho smích prořízl ticho, které v domě bylo. Zase jsme tu byli sami.

Tom klidně oddechoval, pořád si držel mou ruku na tváři a měl zavřené oči. Po chvíli se trhaně nadechl a rychle otevřel oči. Když viděl, že jsem pořád s ním, jakoby se uklidnil.

"Už se mi tak nemotá hlava," usmál se a pohladil mě po břiše.

"Tak to je fajn. Nechceš se přestěhovat na postel? Určitě se ti bude lépe ležet."

"Nikde se mi nemůže ležet líp, než u tebe," pošeptal. "Vlastně, měl bych se omluvit, že ti pořád dělám problémy, že?" zeptal se. Nepoznávala jsem ho. Možná byl kvůli alkoholu ukecaný, ale tolik upřímnosti jsem snad slyšela jenom tehdy na předávání cen, když mi řekl, že mě miluje. Od té doby se nějak držel zpátky, maximálně mi vyznal lásku během nebo po sexu. Ale to se nedá počítat jako opravdové vyznání. Už hodně mužů mi to řeklo, uchváceni sexem.

"To je v pořádku," pohladila jsem ho po rameni. Strčila jsem si vlasy za ucho a ruku znovu položila na jeho hřející kůži. Já jsem měla prsty jako led, ani nevím proč.

"Víš, že ti moc sluší ty vlnité vlasy? Dokonce víc, než když je máš rovné," podíval se na mě. "Nemohl jsem se vynadívat, když jsi přijela. Ještě jsi byla tak krásně opálená, vypadalas opravdu odpočatě, mělas tváře růžové a tak jsi celá zářila," mumlal. Vypadalo to, že spíš mluví pro sebe, ale rozuměla jsem mu každé slovo. "Tolik jsem se bez tebe trápil. To bylo snad ještě horší než ten rok, než jsem tě znovu potkal. Adelle, ty jsi prostě moje droga," zvedl ke mně obličej a bradou se opřel o můj hrudník. Usmála jsem se.

"Splníš mi jedno přání?" zeptala jsem se. Když přikývl, tak jsem pokračovala: "Už nikdy nepij."

"Protože pak mluvím, jak teď mluvím?"

"Ne. Protože se o tebe nebudu pořád starat," zasmála jsem se. "A takové věci můžeš přece říkat kdykoliv, ne?" pohladila jsem ho.

"To bys musela být se mnou, nemít prstýnek od Billa a jeho příjmení," vzdychl a podíval se na můj levý prsteníček. Bříšky prstů obkroužil můj snubní prstýnek a vzdychl.

"Mám přece i tvoje příjmení."

"Jistě," ušklíbl se. Nabrala jsem vzduch do plic. Pomalu jsem vydechla. Co bych mu na to měla říct? Určitě by to zase skončilo hádkou. A možná ještě větší než obvykle, když je teď na mol.

Tom usnul. Nechtěla jsem ho budit jenom kvůli tomu, že jsem dole v hale slyšela zvonit mobil. Netušila jsem, kdo by mi mohl volat. Když se ale rozezněl mobil i v Tomově kapse, napadlo mě, jestli to není Bill. Tom se zavrtěl, ale nevzbudil se. Natáhla jsem se a vytáhla mu z kapsy telefon.

"Ahoj," pozdravila jsem šeptem.

"No konečně! Proč mi to nebereš?" zeptal se hned Bill. V jeho hlase byla slyšet výčitka.

"Momentálně se ke svému mobilu nedostanu. Mám ho dole."

"A Tomův máš po ruce, jo?" zněla další otázka. Bylo ale slyšet, že se pousmál.

"Tom na mě jaksi usnul," vysvětlila jsem.

"Probuď ho, chci s ním mluvit."

"Ale po dlouhé době usnul. Měl by se vyspat, Bille."

"Dobře," souhlasil po několika vteřinách ticha. "Ale vzkaž mu, že mě pěkně naštval. A ať počítá s tím, že teď bude natáčet dvojnásob víc, než ostatní. Když je tak neschopný a musí se ožrat jako hovado za bílého dne, tak-"

"Vyřídím mu to," přerušila jsem Billa. "Myslím, že vím, co přesně máš na srdci."

"Fajn," odsekl Bill. "Nevím, kdy přijedu, jo?"

"Ale zlato, vždyť jsi pořád ve studiu. Vůbec tě nevídám."

"Promiň, ale vydělávat musím."

"Fajn," oplatila jsem Billovi. "Tak se uvidíme tak za.. asi nikdy. Měj se," řekla jsem naštvaně a ukončila hovor. Položila jsem mobil vedle sebe na koberec a vztekle vypustila vzduch nosem.

"Tebe to trápí, že?" zeptal se po chvíli Tom. Překvapeně jsem se na něj podívala.

"Ty nespíš?" usmála jsem se. "Tím pádem mě můžeš pustit. Potřebuju se osprchovat."

"A vrátíš se za mnou?"

"Vrátím," slíbila jsem. Ještě jednou mě k sobě přitiskl, než se posadil a tím mi uvolnil cestu. Vstala jsem a protáhla ztuhlé svaly. Takovou dobu v jedné pozici jsem dlouho neseděla.

"Jestli si o tom chceš povykládat, tak klidně. Stejně si to ráno nebudu pamatovat," nabídl mi Tom.

"Děkuju," usmála jsem se na něj a dřepla si, abych ho mohla políbit na rty. "Ty si lehni do postele. A možná by ses taky mohl osprchovat," zasmála jsem se, když jsem si k němu přičichla. "Takový hospodský odér, to je neskutečné."

"Bla, bla," ušklíbl se, ale vstal taky. Už tak nevrávoral. Otočil se ke mně a pomalu couval ke dveřím své koupelny, zatímco mi položil svou další laškovní otázku. "Co kdybychom se osprchovali spolu?" zvedl obočí. Zády se opřel o dveře, které se pomalu otevřely. Rozsvítil v koupelně stropní světlo. "Hm?"

"Promiň, ale asi ne," vyplázla jsem na něj jazyk. Přešla jsem ke dveřím na chodbu a ještě se na něj podívala. "Za chvíli tu budu, abych ti přečetla pohádku," usmála jsem se.

"Miluju tě," poslal mi vzdušný polibek a protáhl se.

Než jsem se osprchovala a natáhla na sebe noční košili, uběhlo asi dvacet minut. Potřebovala jsem si umýt hlavu, oholit nohy a taky jsem si potřebovala urovnat myšlenky. Hlavně jsem se potřebovala uklidnit, protože jsem byla naštvaná na Billa. Vždyť on se mi vůbec nevěnuje. Hází na mě svoje povinnosti, musím se starat o opilého Toma, což mi zas tak nevadí, ale jde tu o princip. V podstatě bych si ani neměla vyčítat, že Billa podvádím. Dobře, možná měla, ale chápejte moji situaci. Odnaučená prostitutka, která byla zvyklá na sex i pětkrát denně. A teď tu mám mít celibát? V manželství? I když musím uznat, že v posteli to Bill umí, skoro zapomínám, jaké to s ním je. Vždyť my jsme spolu od líbánek nespali. A to už bude docela dlouhá doba. Nezdá se to, ale dny utíkají jako voda. Jako voda.

Podívala jsem se na své nalakované nehty na nohou. Byly rudé jako krev. Měla jsem tuhle barvu ráda. A k tomu černou nebo šedou. Zpěněná voda odtékala odpadem někam pryč. A já najednou chtěla být tou vodou, nestarat se o to, co bylo. Prostě jít vpřed. Jenomže, vedle Billa tohle nejde. Myslela jsem si, jak s ním bude manželství jednoduché, ale trápila jsem se den ode dne víc. Kdyby nebylo Toma, který mi aspoň na chvíli pomáhá zapomenout, zřejmě bych tu seděla v depresích a brečela jako malá holka, když si odere koleno.

Zastavila jsem vodu a v osušce vešla do pokoje. Nepřemýšlela jsem nad tím, co dělám. Automaticky jsem šla k posteli a vysunula šuplík nočního stolku a hledala pilulky. Když jsem si uvědomila, co dělám, zasmála jsem se sama sobě. Vždyť jsme se s Billem na naší svatební cestě domluvili, že prášky přestanu brát. Billa nadchla představa toho, že bychom spolu měli dítě. Teď jsem ale musela přemýšlet nad tím, jestli si ty prášky znovu nenechám předepsat. Má tolik práce, že bych mu jako těhotná moc nepomohla. Myslím, že by ho to ani trochu nepřinutilo k tomu, aby si dal pár dní volna.

Otevřela jsem diář, abych se podívala, jaký mám plán na následující dny. Za týden mám dopoledne volno. Svoji gynekoložku jsem měla pár kroků od bývalé práce. To si rovnou můžu domluvit oběd s Heffem někde poblíž, zajít si pro recept a všechno to vzít jedním hopem. Zavřela jsem diář a sundala si z uší náušnice. Dostala jsem je od Billa k narozeninám. Byly moje oblíbené - dvě modré slzičky, které vypadaly jako pomněnky. Vytáhla jsem noční košili zpod peřiny a oblékla si ji. Natáhla jsem si i kalhotky a trochu si usušila vlasy. Osušku jsem hodila přes židli, aby proschla, a zamířila za Tomem. Když jsem nakoukla do jeho pokoje, ležel na posteli polonahý, nezakrytý a tiše oddechoval. Zřejmě mě ale slyšel přicházet. Otevřel oči a zvedl hlavu. Usmál se a posunul se na posteli.

"Ostýchat se nemusíš," pousmál se. Přešla jsem k němu pokoj a lehla si vedle něj. Na rozdíl od něj jsem se ale zakryla. Najednou mi byla hrozná zima a chtělo se mi spát. Zavřela jsem oči. Ucítila jsem, že se Tom přiblížil. Jeho teplá dlaň mě hřála i přes přikrývku. Objal mě kolem boku a políbil mě do vlasů. Usmála jsem se a vzdychla. Tohle od Billa zřejmě hodně dlouho nezažiju.

"Tome?" oslovila jsem ho a otevřela oči. V pokoji bylo zhasnuto, ale i tak jsem cítila, že se na mě dívá, jeho blízkost. "Ty jsi ještě kouřil?" zeptala jsem se.

"Ne," odpověděl hned. "Ty snad ještě cítíš ten bar?"

"Nevím," řekla jsem popravdě a znovu se nadechla. I když se koupal, kouř cigaret jsem prostě cítila. A jestli mi nelhal, že si nebyl zakouřit, nechápu, kde se to ve mně bere. Chtěla jsem na to přestat myslet, ale moc mi to nešlo.

"Kdy ráno vstáváš?" zeptal se Tom a pohladil mě po vlasech. Než jsem odpověděla, dlouze jsem zívla.

"Asi v půl šesté."

"A co chceš na snídani?" pokračoval ve svém výslechu.

"Překvap mě," usmála jsem se a zase zavřela oči. "Dobrou, Tome."

"Sladké sny, lásko," políbil mě na rty. "Moc tě miluju," dodal. Zavrtěla jsem se a přitiskla se k němu. Pořád mi byla zima.

Vzbudil mě letmý polibek na tvář a Tomův melodický šepot.

"Poklade, vstávej."

"Ještě chvilku," zabručela jsem a otočila se na druhý bok.

"To už jsi říkala. Už bude tři čtvrtě. Vstávej, honem."

"Hmm," vzdychla jsem a otevřela oči. Tom se nade mnou skláněl a usmíval se.

"Dole tě čekají voňavé vafle," zvedl obočí.

"Vypadáš dobře na to, jak jsi včera pařil," ušklíbla jsem se na něj.

"Léta praxe a odříkání," zasmál se. Napřímil se a otevřel skříň. Měl na sobě jenom boxerky. Vytáhl džíny a oblékl si je. K tomu si vybral černé triko a kostkovanou tyrkysovo-černou košili. Moc mu to slušelo. Otočil se ke mně a dal si ruce v bok. "No vstávej."

"Ale jo," řekla jsem a posadila se. Hodila jsem nohy dolů z postele a vstala. Pohybovala jsem se pomalu, ráno se mi vždycky motala hlava. Šla jsem do svého pokoje a v koupelně si vyčistila zuby, připravila se do práce a pročísla si vlasy. Protože jsem usnula s mokrými vlasy, měla jsem teď hřívu jako Tina Turner. Jen jsem vzdychla a kašlala na to. V pokoji jsem si chtěla obléct svoji oblíbenou úzkou sukni, ale jako bych přes noc přibrala deset kilo. Měla jsem nafouknuté břicho. Zvolila jsem tedy volnější kostýmek, lodičky na nízkém podpatku a k tomu si vzala náušnice od Billa. Ty se hodily ke všemu.

Sešla jsem dolů do kuchyně a usmála se na Toma, který seděl u stolu a četl ranní noviny.

"Kávu?" zeptal se a kývl směrem ke kuchyňské lince, kde byla v kávovaru čerstvá černá káva.

"Dneska asi ne. Jsem nějak dobře vyspaná," zasmála jsem se a nalila si džus z krabice do sklenice. Posadila jsem se před vafle, které mi Tom udělal a vděčně se na něj podívala. "Moc děkuju."

"Za málo, zlato," mrkl na mě a ztuhl, jakmile se na mě podíval. Netušila jsem, co se děje, dokud znovu nepromluvil. "Bille, ty jsi přišel až teď?"

B.