Bill's girl's diary [08]

Ah, mám dobrý pocit z téhle kapitoly. Jsem s ní spokojená. Doufám, že uvidím hodně ohlasů :) B.

WARNING: sex, vtip, romantika

SEDĚLA jsem u stolu mezi Tomem a Riou. Všichni jsme si pochutnávali na jídle, které jsem udělala. Jedla jsem pomalu a měla strach, jestli se mi třeba neudělá špatně, když jsem teď těhotná. Ale když jsem doposud neměla nevolnosti, nemusely by přijít. Z obecného veřejného povědomí vím, že každé těhotenství je individuálně problematické. Doufám, že já budu mít to nejklidnější, jaké může existovat. Najednou se Ria zvedla a talíř dala do myčky.

"Díky, bylo to výborné, ale teď se musím vyspat na tu velikou party!" vesele se usmála a políbila Toma na tvář. "Přijdeš?"

"Přemýšlel jsem, že se vyvalím u televize," podíval se na ni. Ria pokrčila rameny a zmizela za rohem. Sotva bylo slyšet zavření dveří, Tom se ke mně naklonil. "Vyvalíš se se mnou?" uculil se. Chytil mě za ruku a pohladil mi klouby prstů. Zvedla jsem pohled od našich spojených rukou k jeho krásným očím a pokrčila rameny.

"Nějak jsem neplánovala, co budu dělat," přiznala jsem. Jenom jsem plánovala, jak ti říct, že budeš otec.

"Fajn, něco vyberu, hm?" mrkl na mě a vstal. Dala jsem oba talíře do myčky a následovala ho do obývacího pokoje. Posadila jsem se na pohovku a zakryla se dekou. Tom se posadil za mnou a dal mi ruku kolem ramen. Usmála jsem se na něj. Políbil mě do vlasů a pak pustil DVD. Ah, Transformers, jak nečekané. Pousmála jsem se.

"Kde je vůbec ta oslava?" zeptala jsem se.

"Přesně nevím, adresu zná Bill a Ria. Takže jsem z obliga. Nestarám se o to," usmál se na mě. "Tak si s tím ani ty nedělej vrásky."

"Nedělám," zavrtěla jsem hlavou a znovu se opřela o jeho rameno.

"Tak proč mám pořád pocit, že tě něco trápí? Nechce se ti tam, protože je to její oslava?" zeptal se a hlavou kývl ke schodům.

"Ne, docela se těším," zase jsem popřela jeho slova.

"Tak co se děje?" nenechal se odbýt.

"Necháme to na jindy, hm? Teď se budeme dívat na film."

"Adelle, jestli tě něco tíží, víš, že mi to můžeš říct," pošeptal mi.

"Vím. A vážím si toho," odpověděla jsem. Jenom mám strach. Zvedla jsem hlavu a natáhla se pro polibek. Znovu cítit jeho rty na mých mi dodávalo odvahy, kterou budu potřebovat. Nechci to ale říkat teď, před tou oslavou. Nebudu kazit den ani jednomu a počkám až na ráno. Nebo až budou oba dva aspoň trochu přiopilí. Rozhodla jsem se, že to řeknu oběma, jenom ještě nevím jak a kdy. Bude to náročný večer.

Tom už se dál nevyptával a já mu byla vděčná. A když se objevil doma Bill, bylo skoro pět hodin. Posadil se vedle mě a dlouze mě políbil na rty. Nejistě jsem se na něj usmála.

"Tak co, jste natěšení na dnešní akci?" zeptal se a zatleskal.

"Vypadá to, že se nemůžeš dočkat," ušklíbla jsem se.

"Ale, ty se netěšíš?" podíval se na mě. "Zlatíčko," usmál se a naklonil hlavu na stranu.

"Nic takového jsem neřekla, proboha," vztekla jsem se. "Proč si pořád někdo musí myslet, že se mi tam nechce?" vstala jsem.

"Adelle, klid. Jenom jsem se ptal," pokrčil rameny.

"Na to jsem tak zvědavá," zabručela jsem a zamířila do ložnice. Jestli budu takhle protivná celý večer, zkazím všem náladu. Ale nemají se pořád tak blbě ptát.

Lehla jsem si na postel a zírala do stropu, než jsem se rozhodla, že se už začnu připravovat. Znovu jsem se posadila a chvíli počkala, než se mi přestala motat hlava. Potom jsem se vysvlékla a zavřela se v koupelně. Hlavu jsem si několik dní neumývala, tak jsem se rovnou celá osprchovala, namočila si vlasy a pak si vymáčkla oblíbený kokosový šampón do dlaně. Sotva jsem ho ale ucítila, musela jsem ho spláchnout a vybrat si jiný. Jeho vůně mi najednou hrozně vadila. Jestli to takhle bude pokračovat, znechutí se mi všechno, co jsem doposud měla ráda. Jak to mohly jiné těhotné vydržet?

Spláchla jsem ze sebe mydlinky a kolem těla si omotala osušku. Vystoupila jsem ze sprchového koutu a podívala se na sebe do zrcadla. Neodlíčila jsem se, takže jsem měla řasenku rozmazanou kolem očí. Vypadala jsem hrozně, ale ani trochu mi to nevadilo. V pokoji jsem si oblékla spodní prádlo. Myslím, že už bych měla začít šetřit na oblečení pro těhulky. Asi mě klepne pepka - měnit celý šatník. Ach bože. Vzala jsem si šaty, které jsem si dovezla z práce.

"Bože, to jsem si opravdu vybrala tyhle?" zeptala jsem se sama sebe. "Vždyť vypadají naprosto nechutně," povzdechla jsem si.

"Myslím, že jsou krásné," ozval se od dveří Tom. Šokovaně jsem se otočila a podržela si šaty před tělem.

"Co-co tu děláš?" zakoktala jsem.

"Prosím tě, tolikrát jsem tě viděl nahou a teď se budeš ostýchat?" pousmál se a udělal krok dovnitř. "A doufám, že tohle líčení není finální," zasmál se, když uviděl mou rozmazanou řasenku.

"Odejdi, prosím."

"Adelle, co-"

"Prosím," řekla jsem znovu a podívala se na něj ještě pronikavěji. Jen pokrčil rameny a odešel. Hned jsem se zavřela v koupelně a doufala, že už mě tak nikdo nepřekvapí. Stoupla jsem si z boku k zrcadlu a podívala se na sebe. Ne, ještě to není vidět.

Odlíčila jsem si svoje rozmazané oči a pak se nalíčila znovu. Když jsem se na svůj výsledek podívala, byla jsem docela spokojená. Docela. Vlasy jsem si vyfoukala a pak si ofinu sepnula na bok. Kolem obličeje se mi vytvořily drobné lokýnky. Původně jsem chtěla mít vlasy rovné, ale teď už na to kašlu. V ložnici jsem se potom oblékla do těch šatů a vzala si k nim černé lodičky. Vybrala jsem si jednu kabelku, kam se mi vejde jenom peněženka. Myslím ale, že ani tu nebudu potřebovat. Ještě jsem na sebe stříkla vůni a vyšla z ložnice. Na chodbě jsem se potkala s Riou.

"Ty jsi ještě tady?" podívala se na mě. "Myslela jsem, že jste s Billem už jeli."

"Jo, ale právě jsem na odchodu."

"Dobře. Přijedu o něco později, nestíhám. Snad to nevadí."

"Fajn, vyřídím to."

"Adresu máš?"

"Ne," řekla jsem. Hned mi nadiktovala adresu klubu, o kterém jsem ještě neslyšela, ale když tam má oslavu, zřejmě to bude stát za to.

"Bill s Tomem už jeli?" zeptala se.

"Nevím. Ale protože jsem na oba dva křičela, zřejmě jo," zasmála jsem se. Jen pokývla hlavou. Když jsem scházela schody, už jsem vytáčela číslo na taxíka, ale všimla jsem si, že u schodů stojí Bill. Položila jsem hovor, který mi ještě ani nezvedli, a usmála se.

"Ty na mě čekáš?"

"Tom říkal, že jsi ještě nešla," pokrčil rameny. "Čeká venku."

"Tom nás tam poveze?" zeptala jsem se. Přikývl. Sakra. A to jsem mu během cesty chtěla naznačit, že jsem těhotná. Jestli tam bude Tom, asi to nebude jenom tak. "Fajn," vzdychla jsem. Nechala jsem Billa, aby mi přes ramena hodil kabát. Nasedli jsme spolu do auta, oba dva dozadu. Ani jsem Toma nepozdravila, zatímco Bill si s ním vykládal celou cestu. Dívala jsem se z okna a přemýšlela, jak to udělat, aby celý večer dopadl dobře. I když Riu nenávidím, jsou to její narozeniny. Možná to prostě nechám být a uvidím, jak se celý večer vyvrbí sám.

Když jsem vešla dovnitř, trochu mě šokovalo, jak to tady bylo vyzdobené. Po stropě visely růžové a hnědé balonky, na stolech byly ubrousky ve stejných barvách. A na hlavní stěně, kterou jste při příchodu mohli vidět, bylo napsáno veliké "Vše nej, Rio!" Bože, to by mě zajímalo, kdo tohle navrhoval. Usmála jsem se nad představou, že by za tím mohl být Tom. Bill mě vzal za ruku a pokynul mi, abych ho následovala. Posadili jsme se k jednomu stolu. Rozhlédla jsem se kolem. Ani jednoho z lidí, co tu byli, jsem neznala. Kašlala jsem na to a usmívala se na celé kolo. Snad si nikdo nevšimne toho, jak se cítím vykolejená, nesvá a naprosto nemožná.

Když se objevila Ria, všichni dostali úzké skleničky s nalitým šampaňským. Vzala jsem si ji taky. Připili jsme na její zdraví. Všichni se napili. Bill do sebe obrátil celý obsah, Tom si jen krátce srkl, ale já jsem položila netknutou sklenici. Bill si hned poručil další a posadil se. Tom se na mě podíval.

"Nebudeš pít?"

"Ne," odpověděla jsem šeptem. "Ty?"

"Nepiju, pamatuješ?" mrkl na mě. Pokývla jsem hlavou a posadila se vedle Billa. Nepije. Aha. Bill mě chytil za ruku a políbil mi ji.

"Dneska ti to hrozně sluší, víš o tom?" pošeptal mi.

"Děkuju," usmála jsem se.

"Špatná nálada je pryč?" pousmál se. Přikývla jsem. "Fajn," políbil mě na rty. Kdyby jenom věděl, co mu hodlám říct. Sakra, to bude komplikované.

Bill už měl další skleničku. Nikdy jsem netušila, že má takový apetit. Možná je to tím, že jsem nikdy nebyla přítomna ve studiu. Kdo ví, jaké jsou tam orgie. Když přišel domů, nikdy nebyl opilý namol, ale taky by se nedalo říct, že by byl střízlivý. Spíš jsem na něm nikdy nehledala známky toho, jestli pil. A zřejmě až teď poznávám jeho pravou tvář. Ale neměla bych mu co vyčítat, on moji ještě ani nezná. A bojím se toho, jak bude reagovat. Myslím, že to pro něj bude veliký šok.

Vypadalo to, že se tu lidi baví. Jen já jsem pořád seděla jako pecka u stolu, kde jsem si sedla hned na začátku večera. Vstala jsem a rozhodla se, že si to aspoň trochu obhlédnu jinde. Prošla jsem kolem tanečního parketu, kde se to hemžilo tančícími těly, a zamířila k baru. Posadila jsem se na vysokou stoličku a posunula dál popelník, který jsem měla skoro pod nosem. Smrděl nedopalky. Jestli se dneska nepozvracím, tak budu dobrá.

"Co to bude?" usmál se na mě najatý číšník.

"Máte tady kolu?" zeptala jsem se. Přikývl.

"S ledem a citrónem, nebo bez?"

"Jen s ledem. Díky," poděkovala jsem mu a otočila se bokem k baru, abych se mohla dívat po lidech okolo. Zábava byla rozjetá, to bezpochyby. A myslím, že i já bych se dokázala bavit, i na oslavě jejích narozenin, kdybych nemusela pořád přemýšlet nad tím, jak to dvojčatům oznámit. Bože, že jsem radši nešla k doktorce jindy. I když, to bych potom dneska pila a možná by to nedopadlo nejlíp.

"Je to paráda, že?" objevila se vedle mě Ria. V duchu jsem se zašklebila, ale navenek jsem se usmála.

"Jo, opravdu skvělá zábava," přitakala jsem.

"Ah, nechce se mi věřit, že mám už zase narozeniny. Kdy vůbec slavíš ty?" podívala se na mě. Oh, ta její snaha o sblížení už je nehorázně trapná.

"Teď to není podstatné, ne? Slavíš, tak si to užívej a nemysli teď na mě."

"Máš pravdu. Dáme panáka?" zeptala se.

"Nepiju. Předtím jsem si brala léky, bolela mě hlava, takže…"

"Oh, snad nebudeš nemocná," chytla mě za ruku.

"Myslím, že ne," zavrtěla jsem hlavou a podívala se na její ruku na mé. Ať to sundá!

"Rio, pojď za námi!" zavolal ji někdo.

"Promiň, musím ještě oběhnout pár lidí," usmála se.

"V pohodě," oplatila jsem jí úsměv. To opravdu nevidí, jak falešně se na ni culím? Bože, ta je tak pitomá! Sotva ale odešla, opřel se vedle mě Tom. Byl zády k baru, ale hlavu otočil ke mně. Momentálně jsme asi nejstřízlivější osoby na téhle zpropadené party.

"Doufám, že je v tom aspoň rum," usmál se a hlavou pokývl ke kole, kterou jsem držela v ruce. Zavrtěla jsem hlavou.

"Dnes nepiju," řekla jsem znovu.

"Adelle," pošeptal naléhavě a naklonil se ke mně. "Něco se s tebou děje, tak mi to konečně řekni."

"Fajn," pokrčila jsem rameny. "Ale pamatuj si, že jsi to ty chtěl vědět. A až ti to řeknu, nevím, jestli se ti to bude líbit," varovala jsem ho. Jenom protočil oči a zvedl koutek v náznaku úsměvu.

"Může to být ještě horší, než jak to je mezi námi teď?"

"Tome," vzdychla jsem. Zamrkala jsem, abych zahnala slzy, které se mi najednou bezdůvodně draly do očí. Uhnula jsem pohledem, kdo by vydržel ten jeho pronikavý pohled. Musela jsem se na něj ale znovu podívat. Zhluboka jsem se nadechla.

"Tak mluv," pobídl mě a pohladil mě po ruce.

"Čekám s tebou dítě."

Proč se zrovna ztišila hudba? Proč se Tomův zrak šokovaně přenesl z mého obličeje někam přes moje rameno? A proč jsem uslyšela Billovo cože? za mými zády?

B.