Bill's girl's diary [11]

Tak, chtěli jste happy, ale nerealistický happy end. No, tak jsem se snažila, snad se Vám to líbí a jste spokojení :) Ještě se můžete těšit na kratší epilog. Vaše B. :)

WARNING: sex, vtip, romantika

JAKO srab jsem se schovávala za Tomem celou cestu, co jsme šli ke stolu.

"Tak jsme tady," řekl Tom nahlas a spráskl ruce. "Ahoj mami," objal se hned s nějakou dámou, která jako jejich matka nevypadala. Potom si potřásl rukou s mužem, kterému řekl Gordone. Celou dobu jsem na sobě cítila Billův pohled, ale měla jsem strach se na něj podívat.

"Dobrý den," usmála jsem se na jejich rodiče. "Jsem Adelle," představila jsem se a potřásla jsem si s nimi rukou.

"Ah, tobě to sluší. Kdy se to má narodit?" usmála se hned jejich máma.

"Ještě mi nestanovili termín," pokrčila jsem rameny. Tom mi pokynul, abych se posadila a gentlemansky mi přisunul židli. Seděla jsem mezi kluky, přímo naproti jejich matce. Bill mě hned chytil za ruku a krátce políbil na tvář.

"Jsem rád, že jsi přišla," pošeptal. Jen jsem se na něj ušklíbla. "A moc ti to sluší."

"Prosím tě, to jsi všem navykládal, že si připadám jako balvan? Nemusíte mi pořád opakovat, jak mi to sluší."

"Ale tobě to opravdu sluší," přidal se do naší debaty Tom. Jen jsem protočila oči a natáhla se pro jídelní lístek.

"Adelle, doufám, že tě Bill moc nezlobí. On totiž dokáže být pěkně zapálený do práce a potom zapomíná na lidi okolo," usmála se jeho máma. Odkašlala jsem si a mile se na ni usmála.

"V pohodě. A to víte, když není doma Bill, tak trávím čas s Tomem," řekla jsem a pak si uvědomila, jak blbě to zní. Protože to byla až moc upřímná pravda.

"No Tome, ty ses rozešel s tou dívkou?"

"Mami, prosím tě," vzdychl Tom. "Tohle určitě nemusíme rozebírat," naléhavě se na ni podíval. Sklopila jsem pohled. Mohla bych snad někdy zapadnout do téhle rodiny?

"Naděláš," zasmál se Gordon a políbil svoji ženu. "Je přece mladý, nebude se poutat k jedné dívce. Víš, že není jako Bill," usmál se na mě. "Že?"

"Co já můžu vědět," pokrčila jsem rameny. Sklopila jsem pohled k nabídce jídel a doufala, že se mezilidské vztahy už vzpomínat nebudou.

Když nám přinesli jídlo, na nohy jsem si položila ubrousek a počkala, až jídlo dostanou i ostatní. Měla jsem opravdový hlad a tyhle přírodní řízky vypadaly opravdu dobře. Kluci si objednali vegetariánské jídlo a jejich máma jim to hned začala vymlouvat.

"Vždyť vůbec nedostáváte živiny, jaké potřebujete."

"Mami," podíval se na ni Bill. "Maso nejíme už nějakou dobu a ještě se mi nic nestalo."

"Však počkej, ono se to nastřádá."

"To doháníme jinde," pokrčil Tom rameny. Zasmála jsem se.

"Palačinkami?" podívala jsem se na něj. Ušklíbl se.

"Hlavně, že se po nich můžeš utlouct," přivřel oči. A pak jsme se oba dva zasmáli. A když jsem pak zavadila pohledem o Simone, jak chtěla, abych jí říkala, měla jsem pocit, jako by bylo špatné, že se bavím s Tomem a ne s Billem. Ale možná to byl jen můj pocit.

Utřela jsem si koutky úst.

"Omluvte mě," usmála jsem se. Vstala jsem a zamířila na toalety. Jediné jsem na tom těhotenství nesnášela - neustálá potřeba chodit na malou. Jestli mi to dítě bude močový měchýř utlačovat ještě víc, tak pak budu jako čurací panenka. Opláchla jsem si pak ruce a vracela se. Přicházela jsem čelem ke klukům, takže Simone s Gordonem nevěděli, že už slyším, co říkají.

"Opravdu, Bille," řekla Simone. "Ani trochu nechápu, proč ses s ní oženil. Vždyť to jde vidět, že tě ani trochu nemiluje."

"Jak to vůbec můžeš říct?" zvýšil Tom hlas. "Prosím tě, vůbec nic netušíš."

"A ty snad jo?" podívala se na Toma.

"Snad s nimi bydlím, ne? Mám to každý den na očích. A není tu nikdo jiný, kdo by k Billovi sedl líp, než zrovna ona," procedil mezi zuby. A pak zvedl pohled přes jejich ramena ke mně. Mlčky jsem obešla stůl a posadila se na své místo. Na obličeji jsem se snažila udržet úsměv, ale zase se mi chtělo brečet. A uvnitř jsem byla zlomená v půli. Byla jsem Tomovi vděčná a opravdu se mě dotklo, co jejich matka řekla. Ale měla pravdu. Vždyť moje jediná a opravdová láska byl Tom.

Zdvořile jsem se s nimi rozloučila a nasedla do auta. Bill je chtěl zase odvézt, ale odmítli to se slovy, že se rádi projdou. A protože jsem už seděla v Tomově autě, jela jsem domů s ním a Bill jel sám. Dívala jsem se z okýnka na své straně a mlčela. Vzdychla jsem.

"Adelle, jestli řešíš, co říkala máma, tak na to kašli. To by řekla na kteroukoliv."

"Hm."

"Zlatíčko, víš přece, že tě Bill miluje. Taky si z toho nic nedělá," vzal mě za ruku.

"Ale proč se mě nezastal?" zeptala jsem se a se slzami v očích se na něj podívala. Krátce mi věnoval smutný pohled a pak se znovu podíval na silnici.

"Protože Bill je posera a neumí říct mámě svůj názor. Nechal by si od ní srát na hlavu kvůli všemu. Bojí se vůbec ozvat, protože vždycky byl její mazel. Já se s ní nemazlím. Nemám proč."

"Nebo to bude tím, že jsem ho třeba ztratila. Že už naše manželství nemá žádný důvod k pokračování. Už ani ten poslední, co tu ještě byl."

"Adelle, takhle vůbec nepřemýšlej," zavrtěl hlavou. "To je určitě těmi hormony," povzbudivě se na mě usmál.

"Tome, laskavě si nevymýšlej."

"Proč bych něco takového dělal?" mrkl na mě. Usmála jsem se. "No, tak ti to sluší," pohladil mě po ruce a pak mi ji pustil, aby přeřadil na nižší převodový stupeň. Přibrzdil a zajel na příjezdovou cestu k našemu domu.

"Adelle, doufám, že si neděláš z mámy hlavu," řekl mi Bill hned ve dveřích. Mlčky jsem se na něj podívala. "Oh, ty jsi plakala?" přejel mi konečky prstů po zarudlých tvářích. Jen jsem trhla ramenem. Objal mě a já si položila hlavu na jeho prsa. "Moc mě to mrzí," pošeptal. "Už tě nebudu nutit, abys s námi šla na další večeři," slíbil.

"Teď už je to jedno, Bille."

"Jak ti to můžu vynahradit?" podíval se na mě. Jen jsem zavrtěla hlavou.

"Jdu se okoupat," řekla jsem a vymanila se z jeho objetí. Vyšla jsem schody, zavřela dveře od ložnice a i od koupelny a rozbrečela se naplno.

Později v noci jsem ležela v posteli, hleděla do stropu a nemohla usnout. Pořád mi v mysli běžela Simonina slova. Nemohla jsem je vytěsnit. Naprosto mě to sžíralo. Když jsem tak poslouchala ticho v domě, měla jsem možnost se ohlédnout za tím mým vztahem s kluky. A připadala jsem si hrozně. Opravdu hrozně. Oba dva pro mě dělali, co mohli. Co mi viděli na očích, to mi splnili. A já jsem jednoho podváděla s druhým, ničila duše obou a myslela si, že se na to nepřijde? Že mi za to snad ještě poděkují? Posadila jsem se a vzdychla. Rozsvítila jsem si lampičku a rozhlédla se po ložnici. Byla jsem tu sama. Bill tu už nespával, a mohl se přetvařovat sebelíp, vím, že jsem mu teď nechutná. Měla jsem zařízený dům, práci, i když jsem teď byla na předčasné mateřské dovolené. Měla jsem rodinu, která mě milovala. A já jsem jim bodla kudlu do zad. Měla jsem s Tomem skončit hned při první příležitosti. Jsem opravdu pitomá.

Vstala jsem a zpod postele vytáhla kufr na kolečkách. Ze skříně jsem vytáhla teplé oblečení, naskládala ho do prvního kufru a zaklapla ho. Do druhého jsem pak začala skládat věci z koupelny. Sice jsem netušila, co mě to napadlo a kam bych vlastně mohla jít, ale měla jsem potřebu odejít. Prostě zmizet, tak jako posledně. Možná, že si budu muset hledat novou práci, nebo aspoň poprosím o přeložení, aby mě nemohli v práci zastihnout. Když jsem doskládala druhý kufr, začala jsem se oblékat. Už jsem si zapínala mikinu, když se pootevřely dveře.

"Adelle?" ozval se Tomův hlas. "Ty ještě nespíš? Slyším, že tady pořád s něčím-" zarazil se. Vykulil oči a otevřel pusu. "Neříkej mi, že chceš zase pláchnout."

"Musím. Je to jediné řešení," vzdychla jsem a sklopila pohled ke své kabelce. Začínala jsem přepočítávat bankovky, které jsem měla v peněžence.

"Jsi těhotná."

"No a?" podívala jsem se na něj. Zase slzy. Snažila jsem se je zatlačit, ale moc se mi to nedařilo. Během několika dalších vteřin jsem cítila, že mám zase vlhké tváře.

"Já tě nepustím," zavrtěl hlavou a zkřížil ruce na prsou. "Už jednou jsi odešla, víckrát to nepřipustím. A klidně obětuju svou lásku k tobě, jenom když tu zůstaneš."

"Co?" nechápala jsem.

"Prosím tě, vidím, jak tě ničí ta situace, která nastala. Klidně se odstěhuju, s Billem se budu vídat jindy, abys mě nemusela vidět. Jenom ho neopouštěj."

"Já jsem neřekla, že tě nechci vidět," protestovala jsem hned. "Nechci si vzít na triko to, že byste se vy dva od sebe odstěhovali."

"Adelle, Tome, co se ti tu děje?" objevil se za Tomovými zády Bill. Tom mlčel a ustoupil bokem. Jen rukou ukázal na mé sbalené věci. "Adelle?" podíval se na mě Bill. "Snad nechceš odjet?"

"Ale to jinak nejde!" vzlykla jsem. Klesla jsem na kolena a posadila se na paty. Sklopila jsem hlavu a schovala obličej do dlaní. "Nemůžu vás pořád rozdělovat. Vždyť vaše máma-"

"Tak dost," řekl Bill rozhodně. "To, co řekla máma, bylo nemístné. Měla by se ti za to omluvit," vzdychl. Ucítila jsem něčí teplé dlaně na svých ramenou. Zvedla jsem pohled do Billových očí a objala ho. Tom stál u dveří a sledoval nás. Smutně se na mě pousmál a pokývl hlavou. Tak to má být, četla jsem v jeho očích. Já vím, že to je to správné, ale i tak mě srdce bolelo. Pukalo mi, jakoby se dělilo na dvě části. Jedna, která zůstávala s Tomem, a druhá, která tu byla pro Billa.

Tom odešel a tiše nám zavřel dveře. Rozbrečela jsem se ještě víc. Billovy dlaně mě hřály na zádech, cítila jsem jeho tlukot srdce, jak silně jsem se k němu tiskla.

"Takové objetí jsem ti měl dávat už dávno, co?" pošeptal Bill. Podívala jsem se mu do obličeje. Usmíval se. "Adelle, miluju tě. Nic to nezmění. Ani mámina slova, ani Tom, nebo jeho dítě. Nic," vzal můj obličej do dlaní. "Možná se to nezdá, ale opravdu se ti snažím věřit. Doufám, že se to už nebude opakovat. Co bylo, to prostě bylo. Tlustá čára za minulostí a od teďka začínáme od znova. Jo?" zeptal se opatrně.

"A budeš spát tady se mnou?" vzlykla jsem po několika vteřinách ticha.

"Moc rád. Ale jenom když mi slíbíš, že o odchodu ode mě a Toma nebudeš už nikdy přemýšlet."

"Bille, vždyť tohle si nezasloužím. Mě nejvíc trápí, že vím, jak jsem ti ublížila. A nemůžu se dívat na to, jak si tvrdohlavě stojíš za svým, jsi na mě hodný a-"

"Slibuji ti věrnost v časech dobrých i zlých," pousmál se Bill a pokračoval v odříkávání manželského slibu, "ve zdraví i v nemoci, v hojnosti i nedostatku. Chci tě milovat a ctít po celý svůj život…"

"…dokud nás smrt nerozdělí," dořekla jsem s ním. Pohladil mě po tváři a dlouze mě políbil.

"Doufám, že se nám ten druhý začátek vydaří líp," usmál se. Zvedla jsem k němu svůj ubrečený pohled.

"Ty jsi neuvěřitelný," vzdychla jsem a znovu ho objala.

"Pojď spát, Adelle," vzal mě za ruku a pomohl mi na nohy. Spokojeně jsem si lehla vedle něj a nechala se jím obejmout. Sice jsem nemohla moc ležet na boku, kvůli tomu rostoucímu břichu, ale i tak jsem byla otočená k Billovi.

A tak jsme po dlouhé době usínali spolu, zatímco se Tom válel na pohovce v obývacím pokoji a překonával sám sebe, aby se nerozbrečel.

B.