03 dubna 2012

Moje nervy - 03

Moje nervy -3

"Boubelko.. Budeme si muset přisednout.. Nikde jinde není volno.." Přerušil mě Tom.
"Hmm, tak to se teda máš, ale tady je obsazeno, jak vidíš.."
"Smůla." Vyplázl na mě jazyk a posadil se vedle ségry. A Bill taky. To snad není pravda... Bože můj! Moje nervy!
"Vy se znáte?" Zeptal se Adam.
"Byla bych radši, kdyby ne.. Hele, nechceš jít někam jinam?" Usmála jsem se na něj.
"Tak jo.." Pokrčil rameny a stoupnul si..

"Děkuji ti.." Řekla jsem upřímně, jakmile jsme si sedli k baru. Volné místo jsme našli..:)
"Vy se nemáte rádi?"
"Slabé slovo. Já ho nenávidím.." Procedila jsem skrz zuby..
"No, tak ještě jednou... Jak se jmenuješ?" Usmál se... Byla jsem ráda, že nechtěl nějak rozvádět, proč ho nenávidím, jak se vůbec známe a co tady spolu děláme.
"Kimberly... Pro tebe Kim."
"Pěkné jméno.." Znovu se usmál.
"Hele, kolik holek ti na takové lichotky naskákalo na klín?"
"Hodně.." Pokýval hlavou. "Chceš být jednou z nich?"
"Hmm.. Možná časem.." Podepřela jsem si bradu rukou.. Šel hned na věc - působivé a okázalé..
"Takže chceš být dobývána, jo?"
"No, tak trochu.. Tady je na to sice málo času, ale trochu srandy si chci taky užít.."
"To beru.." Mrkl a napil se svého pití..
"Nechceš si jít zatrsat?" Přišel za mnou nějaký kluk.
"No, jasně.." Uculila jsem se. Stoupla jsem si a šla za ním na parket..
"Jak se jmenuješ?" Zeptala jsem se.. Musela jsem mu křičet do ucha, aby vůbec něco slyšel..
"Robert.. A ty?"
"Kim."
"Tak jo, na seznámení.." Dal mi najednou pusu. Musela jsem se začít smát.. Jestli to takto půjde každý večer, tak za chvíli budu znát celý ostrov..:D
"Hele, tam ten je tvůj kluk?"
"Ne-e... Teď jsme se poznali.."
"Mám tam partu kluků.. Chceš seznámit?"
"Jasně.. Čím víc, tím líp.." Přikývla jsem a šla za ním..
"Kluci, tohle je Kim.."
"Taková kóča.. Fíha.." Zasmál se jeden z nich. "Mimochodem, jsem Cameron."
"Aha.. zdárek." Přisedla jsem k nim. Seděli venku, na stole rozbalenou vodárku a flašky rumu, vodky a tequilly po stole. Tady se asi jenom nějaké pivko nepilo.. Nakonec jsem zjistila, jak se všichni ti kluci jmenují.. Robert, s kterým jsem tancovala, Cameron s prožízlou pusou, Justin s černýma kudrlinkama, Charlie s jizvou nad obočím, Kevin a Freddy, což byli dvojčata.. Jak se zvejně zdálo.. Nebo hodně podobní bratři..
"Hele, a odkud seš?" Zeptal se mě Kevin. Měl o trochu delší vlasy než Fred, tak jsem si ho pamatovala.
"Z Německa.." Odpověděla jsem.
"Tééda, máš dost dobrou angličtinu.."
"No, mám tetu v Americe.. A vy jste odkud?"
"Z Británie.."
"Wau.. Tam jsem vždycky chtěla. Projela jsem snad celý svět, ale v Anglii jsem teda ještě nebyla.."
"A přitom to máš tak blízko, co?"
"Pravda.." Zasmála jsem se.
"Hele, kdo je ten kluk, co na tebe pořád zírá?" Zeptal se mě po chvíli Cameron.
"Který jako?" Nechápala jsem a podívala se k baru.
"Ale ne u pultu, támhle u stolu.." Kývl hlavou směrem k boxům.. Očima jsem pročesávala stoly, až jsem narazila na ten, kde jsem předtím seděla.. Ségra tam zůstala s poděsama od Kaulitzů.. A Tom mě doslova hipnotizoval..
"Ale, to je jeden kretén, s kterým se blbou náhodou znám.."
"Odkud?"
"Je taky z Německa."
"A to jste tady spolu?"
"Ani v nejmenším.." Zděsila jsem se a kluci se začali smát. A za chvílec jsem se smála s něma.. Tou vodárkou to bylo asi těžko, leda že by do teho nasypali ještě trávu, ale zdálo se mi, že sou ti kluci fakt v pohodě.. Je s něma kopa srandy..:D
"Můžu s tebou mluvit?" Ozvalo se za mnou. Otočila jsem se a nade mnou stál Tom..

1 komentář: