06 dubna 2012

Moje nervy - 06

Moje nervy - 6

"Ty jsi ale lichotník..."
"Říkám pravdu.." Uculil se Tom. Nojo, na ty slabomyslné řeči byl vždycky.. Do očí mi vhrkly slzy.. Proč mi to dělal.. Proč mi dával takové naděje..
"Já už se nechci dívat.." Otočila jsem se na Grega.
"Tohle je ale to nejhezčí, co ti můžu dneska ukázat.."
"Nechci to vidět.."
"Tak to trochu posunem.." Pokrčil rameny a soucitně se na mě podíval.. Ulice kolem nás se zase začala rozmazávat... A ocitli jsme se v parku.. Ten park je u našeho domu. Poznávám to podle sámošky na druhém konci..

"Tome, je konec." Slyšela jsem svůj rázný hlas.
"Proč to říkáš, Kim?"
"Už mě to nebaví.. A navíc, nepřijde mi, že by to nějak bavilo tebe.."
"Ale ty jsi pro mě všechno.." Udělal ke mně krok.
"Sbohem.." Řekla jsem chladně. A odešla... Ale já s Gregem jsme tady zůstaly.. Zase jsem brečela.. Dívala jsem se, jak si Tom zničeně sedl na lavičku.. Jak zabořil hlavu do dlaní... Ale po chvíli se zvedl, s nenávistí ve tváři.. Všechno jsem zavinila já..
"Jak chceš, děvče.. Nemysli si, že se s tebou teď budu mazlit.." Zašeptal se zlostí v hlase..
"Ne, Tome..." Vzlykla jsem.. Ale až pak jsem si uvědomila, že on mě vlastně nemůže slyšet..
"Pojď.. Ještě nás čeká malá horská dráha.." Chytil mě za paži.. Už jsem nemohla dál... Tenhle výlet mě tak emočně vyčerpával, že to snad ani není možné... Připadala jsem si jako troska, co všechno pokazila... Zničila jsem vše, co jsem kdy v životě mohla mít... Včetně Toma...
"Tady jsou další.. Vidíš to? Po tom, co ses rozešla s Tomem, tak to jelo jako kolotoč.." Zasmál se Greg.
"Co já s tím..." Pokrčila jsem rameny.
"Jenom škoda, že jsme přeskočili naši aférku.." Řekl ironicky.
"Vlez mi na záda.."
"Nezbavíš se mě, dokud osud nebude tak, jak má být..."
"A to je jako jak?" Zvedla jsem obočí a nevnímala ty tisíce obličejů kluků, které jsem měla.. Ať už na jednu noc, nebo týden..
"No, to já sám nevím.. Na to musíš přijít sama..." Pokrčil rameny.
"Tak to díky.. Co si to za vílu, když mi ani nepomůžeš?" Založila jsem ruce na prsou.
"Já tě mám jenom nakopnout a ne ti to říct.. Když to sám nevím.. Ale řekl bych, že to bude něco s Tomem.." Zasmál se.
"Mno paráda.." Odfrkla jsem si..
"No, však ty si poradíš.." Zase se zasmál.. Luskl prsty a zmizel. Zničeho nic.. Najednou se mi začala motat hlava, obraz přede mnou se zase roplýval, kolem mě prolétalo snad milión hvězd.. Zavřela jsem oči.. Měla jsem klaustrofobický pocit, něco mě svíralo kolem těla, nemohla jsem se pořádně hnout..
Otevřela jsem oči a začala vykašlávat vodu..
"No konečně.." Slyšela jsem úlevu v tom hlase. Vyplivla jsem poslední lok vody a přetočila se na břicho.. Písek jsem měla nalepený všude, ve vlasech, na tváři... Všude na těle.
"Bože, to je kosa.." Odkašlala jsem si.
"Tak ty se tady topíš a první, co řekneš, je že je ti kosa?" Zasmál se Tom.
"A co bych tak asi měla říkat?" Otočila jsem se na záda a posadila se. Najednou jsem si uvědomila, co říkal.. "Počkat! Topím?!" Vykulila jsem na něj oči.
"Jo, teď jsem tě vytáhl.. Takové bezvládné tělo.. Už jsem se bál, že tě neprobudím.."
"Oh... Nebyl tady někdo se mnou?"
"A kdo asi? S brekem jsi utíkala sem a když jsem tě konečně našel, tak si tě odnášel příliv.."
"Bože.." Rychle jsem se postavila, ale zamotala se mi hlava.
"Opratrně.." Podržel mě Tom.
"Hele, nesahej na mě.. Díky za pomoc, ale nic ode mě nečekej." Vysmekla jsem se mu. Ještě se mi podlomila kolena, klepala jsem zubama, ale šla jsem na pokoj..
"Počkej přece.. Tě nemůžu nechat jít v takovém stavu.."
"Já jsem úplně v pořádku.." Přidala jsem do kroku.
"Kim! Mohla bys prosím na chvíli zastavit?" Zvýšil Tom hlas. Překvapilo mě to.
"Co chceš?" Otočila jsem se s rukama v bok, ale hned mi naskočila husí kůže, tak jsem si ruce založila na hruď.
"Nic. Kašli na to. S tebou by to bylo na nic.."
"Cos chtěl, proboha.." Vzdychla jsem.
"Nic. Tobě nemá cenu něco říkat.. Jak vidím ten tvůj výraz.."
"Tak si trhni.." Otočila jsem se na patě a vydala se k hotelu. Ale řekl bych, že to bude něco s Tomem...
"Tome.." Zavolala jsem na něj, ale on jenom mávl rukou a šel dál.. "Počkej.." Rozběhla jsem se na druhou stranu - za ním...

1 komentář:

  1. Rozběhla jsem se na druhou stranu za ním a co dál? Ještě že Tom je úžasnej ve všem i jako záchranář

    OdpovědětVymazat