Bedtime Story #12

Užijte si dnešní díl, já se jdu pomalu učit. Ve středu na mě myslete... A pokud se do té doby nebude na blogu nic dít, předem soráček. Jsem zvědavá, jestli si vůbec najdu čas na předposlední díl GG, natož na psaní... Ale jak se znám, čím víc učení, tím víc nápadů, takže si myslím, že ochuzeni nebudete. :D Přeji příjemné nedělní počtení. :) B.

Když se Amber posadila na Jessinu postel v Billově domě, Jess se usmála. Čekala pohádku na dobrou noc, vyprávění o svém otci, kterého neměla šanci poznat více, než jen z matčina vyprávění. Bylo jí smutno z toho, že ho už nikdy nebude moct obejmout, ale věděla, že se teď má dobře. Nebo aspoň věřila matčiným slovům.

"Mami, jakou jste měli svatbu?" zeptala se Jess a založila si ruce na přikrývce, kterou si držela na hrudi. "Bylas jako princezna?"

"Princezna?" usmála se Amber a ve vzpomínkách utíkala ke dni, na který nikdy nechtěla zapomenout. "Jo. Připadala jsem si tak. Ale hlavně kvůli tomu, že táta byl jako princ z pohádky," podívala se své dceři do očí. "Byl to nádherný den," pokývla hlavou. A když začala vyprávět, jak se celý den měla, popisovala šaty, v kterých byla, viděla ve tváři Jess jenom štěstí a radost. Pohladila ji po hlavě a políbila na čelo, když skončila celé vyprávění o tom, jak se s Tomem brali. Musela se hodně držet, aby se před Jess nerozbrečela. Ten den byl pro ni emotivní z hodně důvodů, brečela by štěstím, i kdyby Tom pořád žil. A když teď musela přemýšlet ještě nad tím, že už je vlastně vdova, slzy se jí draly do očí ještě větší silou.

"Dobrou noc, maminko," zamumlala Jess a unaveně zamrkala. Amber se na ni usmála a přitáhla přikrývku až k její bradě.

"Dobrou, zlatíčko moje," odpověděla jí šeptem a pomalu vstala z postele. Zhasnula lampičku a tiše vyšla z pokoje, neslyšně zavřela dveře a vydala se chodbou za světlem.

Bill rozložil oheň v krbu a posadil se na kožešinu před něj. Otevřel láhev vína a nalil do dvou sklenic, věděl, že šla Amber uložit Jess do postele. Jen nechápal, co tam dělá takovou dobu. Když uslyšel tiché kroky, pootočil se k přicházející Amber.

"To vždycky čekáš, dokud neusne?" zeptal se s úsměvem a sledoval, jak si sedá vedle něj na kožešinu. Lehce zavrtěla hlavou, až jí vlasy sklouzly přes mikinu na ramenou.

"Vyprávíme si," odpověděla. Bill se na ni překvapeně podíval. Vlastně ani netušil, co přesně čekat, ale takovou odpověď opravdu ne. "Vyptává se na Toma, nebudu jí zamlčovat, kdo byl její otec," pokrčila rameny.

"Ty… ty jí vyprávíš pohádky o Tomovi?" zamrkal Bill. Amber se pousmála a naklonila hlavu na stranu.

"Nejsou to úplně pohádky. Prostě jí o něm vyprávím. Dneska chtěla vědět, jaký byl náš svatební den," podívala se mu do očí. "Je docela zvídavá," olízla si rty.

"Jako byl Tom," odpověděl Bill s úsměvem. "Když jsem ji teď viděl delší dobu, musím uznat, že po něm podědila víc, než jsem si předtím myslel," podotkl.

"Jo, je po něm celá," povzdychla Amber.

"Ale krásná je po tobě," pošeptal Bill. Podívala se na něj, s úsměvem sledovala, jak jeho tváře červenají. Vztáhla k němu ruku a pohladila ho paži, tiše vzdychla.

"Ještě jednou děkuju, že jsi nám poskytl útočiště," poposedla si blíž k němu, blíž k ohni. "Jess se tady hrozně líbí, vypadá to, že to nese líp, než jsem očekávala. Nebo si to neuvědomuje."

"Se mnou jí bude dobře, nemusíš se bát, že by se snad nudila," zasmál se Bill. Amber pokývla hlavou. Bylo jí to jasné. I když byli Bill a Tom dvojčata, v pár věcech se lišili. Co se týče jejich ochoty rozdat se druhým, Bill v tom byl snad ještě lepší. Nebála se proto, že by se tady měli špatně. Spíš se bála toho, jak se ohledně stěhování cítila. Po dlouhé době měla pocit, že je zase doma. A měla kvůli tomu výčitky. Neměl by být její domov u rodičů?

Bill poválel lok vína na jazyku, než ho spolkl. Zhluboka se nadechl a sledoval hladinu červeného vína ve sklenici, ve světle, které plameny v krbu vytvářely, vrhalo zvláštní odlesky. Povzdychl si a pomalu zvedl pohled do obličeje Amber. Byl rád, že se sem přestěhovaly, byl rád, že je dům zase plnější. Už netušil, čím by ho mohl vyplnit, ani těch několik psů, které si koupil, nepomohli. Až Jess a Amber.

"Nad čím přemýšlíš?" zeptala se tiše Amber. Zvedl k ní pohled a sledoval, jak pomalu upíjí vína, které jí nalil.

"Nad tím, jak se to tady rozzářilo, jen co jste přišly," odpověděl. Amber sklopila pohled a olízla si rty. Cítila trpkou chuť vína na jazyku, ale i tak jí chutnalo. "A myslím to vážně. Teď se cítím mnohem lépe."

"To jsem ráda," usmála se na něj. Když pohlédla do jeho očí, mohla sledovat veselé plamínky, které se mu v očích odrážely. "Taky je mi líp. Cítím se… tak nějak… celá."

"Mluvíš mi z duše," pošeptal s úsměvem. Zády se opřel o křeslo, které stálo poblíž. Amber se k němu natáhla a prsty přejela po jeho tváři. Zvedl k ní pohled a natáhl ruku, aby ho objala. Hlavou se opřela o jeho hruď a nechala se od něj obejmout. "Vypadáš spokojenější. Jsem rád," zamumlal. Pažemi objala jeho hrudník a položila dlaně na jeho lopatky. Bylo jí u něj dobře, o tom není pochyb. Jen aby bylo dobře i Jess. O to jí teď hlavně šlo.

Zhluboka se nadechla a zvedla obličej, aby viděla do Billových očí.

"Nepřijde ti to bláznivé?" zamrkala. Bill naklonil hlavu na stranu a očima přejel po jejím pohledném obličeji.

"Co přesně máš na mysli?" zeptal se. Snad to, že tady spolu sedí u ohně, popíjejí víno a chovají se, jako by se nic nedělo?

"My dva. Po pohřbu jsem myslela, že tě už nikdy neuvidím. Počítala jsem s tím, že se odstěhuješ a naprosto se od nás distancuješ," olízla si rty.

"Chtěl jsem. Ale nakonec jsem tenhle dům nemohl opustit. I když jsem se tady cítil sám a bez nálady, všude jinde by to bylo ještě horší," povzdychl. "Tady mi z něj zbyla aspoň trocha."

"A já mám Jess," usmála se Amber. Bill pokývl.

"Jo, s tím musím souhlasit. Ta ho dokonale nahrazuje," souhlasil hned. Pohladil Amber po ramenou a podíval se do ohně. Ale Tom je prostě Tom. Kdyby mu jen dokázal říct všechno, co ještě chtěl. Naposledy ho obejmout. Omluvit se za hádky, které mezi sebou vedli každý druhý den. Říct mu, jak moc ho miloval. Rozloučit se. Znovu povzdychl. Bylo mu až moc těžko, když na něj myslel.

"Tolik mi chybí, každý den čím dál víc," hlesla Amber. Bill ji k sobě přitiskl.

"Mně taky."

B.