Bedtime Story #15 [konec]

Tak... asi nečekaný konec, že? Ale nechtěla jsem to tahat a protahovat a natahovat, takže to končím. Zlehka, tak, jako měla být takhle celá povídka vedená. Měla to být oddechovka, snad se mi to povedlo. Těším se na komentáře u téhle poslední a flashbackové kapitoly. :) Epilog nečekejte, s rokem 2012 končí i tahle povídka. :) Snad se vám bude pohádkový konec líbit. :) B.

Amber zapnula Jessinu bundu až k jejímu krku a ještě jedno zkontrolovala, jestli má pořádně nasazenou čepici. Venku byla zima, ale i tak se rozhodli, že na hřbitov zajdou.

"Jdeme za tátou?" zeptala se hned malá, když uviděla rudou růži, kterou Amber koupila.

"Přesně tak, zlatíčko. Uděláme si vycházku a stavíme se za tátou," přikývla Amber své dceři a podívala se na Billa. Jess k němu natáhla ruku a chytila se ho, jako by byl on její otec. Amber se líbilo, že ho přijala tak rychle. Byla pravda, že s ní teď strávil hodně času, když byla Amber v práci. Určitě si byli blíž díky tomu.

"Bille, můžeme se pak jít podívat na ty labutě?" zvedla obočí. Amber překvapeně zamrkala a prvně se podívala na svou dceru, než zvedla pohled k Billovi. Zasmál se a zavrtěl hlavou.

"Myslím, že tam v takové zimě nebudou, budeme muset počkat na jaro," usmál se na Jess. Ta jen smutně povzdychla. Bill se podíval na Amber a naznačil, že jí to povypráví potom.

Jess poskakovala mezi prasklými dlaždicemi, ale i tak se držela Billa a Amber za ruce. Někdy jí pomohli, takže se zhoupla mezi jejich těly, než znovu dopadla na zem. Už Billa brala jako vlastního otce, vlastně si ani neuvědomovala, že je to strýc. Nějak pozapomněla na fakt, že nejsou rodina pokrevní, ale ze zákona. Amber se usmívala, což bylo snad poprvé, když šli ke hřbitovu. Vždycky už skoro nabírala, ale teď se prostě usmívala. Když prošli kolem záhonu růží, hned si vzpomněla, jak jí Tom přinesl puget růží… Jen tak. Bylo to od něj snad nejromantičtější gesto, jaké kdy od něj zažila.

*flashback*

"Jak ses dneska měla?" zašeptal kousek od jejího ucha. Cukla sebou a zaklonila hlavu, aby na něj viděla. Skláněl se nad pohovkou, ruce schované za zády. Ale i tak viděla rudé růže, které se snažil skrýt.

"Vylekal jsi mě," pousmála se a natáhla se po jeho rtech. Když se k ní sklonil ještě níž a spojil jejich rty v jedny, spokojeně povzdychla. Celý den ho neviděla, už se jí po něm stýskalo. Hned vztáhla ruce a prsty přejela po jeho tvářích, které si už nějaký ten den neoholil.

"Promiň, beruško," zamumlal do polibku a neoddaloval rty, dál se chtěl dotýkat těch jejích. "Něco jsem ti přinesl," pokračoval a stále se neodtahoval.

"Myslíš ten puget růží, které se snažíš skrýt za zády?" pousmála se a sjela prsty dolů, znovu svěsila ruce na pohovku. "Zapomněla jsem snad na nějaké výročí?" zamrkala a dál mu hleděla do tmavých očí.

"Nezapomněla," našpulil rty, aby ji mohl znovu políbit. Špičkou jazyka přejela přes linii jeho rtů a vzdychla.

"Miluju tě," pousmála se. Přešel pohovku, aby jí mohl růže položit na klín.

"To já miluju tebe. A proto jsem ti koupil ty růže. Něco krásného pro moji krásku," pohladil ji po tváři. Prsty přejela přes květy, které měla na stehnech, a zamrkala, aby zahnala slzy, které se jí tlačily do očí. Objal ji kolem ramen a políbil na spánek. "Jsi moje všechno."

*konec flashbacku*

Amber přešla k náhrobku a znovu si přečetla jméno svého mrtvého manžela, které si četla vždycky, když tu byla. Vždycky očima přejížděla přes ty písmenka, která udávala, že už není s ní. Bill ji objal kolem ramen a zlehka přitiskl rty na její tvář.

"Měli bychom sem chodit častěji," pošeptal a usmál se na Jess, která k nim zvedla pohled. Stoupla si mezi ně a vzala svou matku za ruku. Amber hleděla do její tváře a vzpomínala, když její obličejík viděla poprvé. Byla šťastná. Stejně, jako je teď. Povzdychla a usmála se. Bill ji přitiskl více na svou hruď a vydechl spolu s ní.

"To bychom měli," zamumlala si Amber spíš pro sebe odpověď. Opřela si hlavu o Billovo rameno a nechala si od něj uhladit vlasy, které jí sjely do obličeje.

"Pamatuju na den, kdy tě dovedl domů," hlesl najednou. "Červenala ses a vypadalas naprosto rozkošně. Jen bych nikdy neřekl, že bych se mohl zamilovat do bráchovy manželky," usmál se na ni. Amber při vzpomínce na ten okamžik znovu zrudla. Na ten den si dlouho nevzpomněla. Představování rodině. Nesnášela to, ale byla ráda, že je vůbec poznala. Jeho matka byla mnohem příjemnější, než její. A možná proto se tak červenala. Milovala jeho rodinu. A teď ještě více.

*flashback*

Tom ji chytil za ruku a zlehka ji políbil na klouby prstů. Srdce jí bušilo jako splašené, když si představila, jaké všechny trapasy ji mohly dostihnout.

"Zlatíčko, hned si tě oblíbí. Když jsi získala mě, oni už nebudou tvrdý oříšek," stiskl jí ruku pevněji. "Jsi přece úžasná, oslňující a neskutečně kouzelná. Už jenom z mého vyprávění tě milují."

"Ticho," plácla ho hned přes paži. "Teď jsem ještě nervóznější."

"A co teprve, až jim řeknu, co jsem ti hezkého koupil," zamrkal a políbil ji na rty. Klouby prstů přejel po její tváři a uhladil jí vlnité vlasy za ucho. Jen zvedla obočí a naklonila hlavu na stranu, zvědavá, jestli dokončí, co nakousl. Olízla si rty a toužebně povzdychla.

"Cos mi koupil. Musíš to říkat teď? Nenapínej mě," zatahala ho za ruku. Tom se jen potutelně usmál a stiskl tlačítko domovního zvonku svým dlouhým prstem. "Tome," protáhla jeho jméno a podívala se na něj zpod řas.

"Probereme to potom, jo?" podíval se jí do očí a usmál se. "Teď je na pořadu dne seznamování s rodinou," naklonil se k ní, aby ji políbil, ale rychle se odtáhl, když se před nimi dveře otevřely. Odkašlal si. "Ahoj, mami."

*konec flashbacku*

Zavřela za sebou dveře domu, který už byl vlastně i její, a vysvlékla se. Jess se hned rozběhla k topení, aby se ohřála, ale Bill zůstal stát u Amber. Dlaně zlehka položil na její boky a přitiskl ji zpátky na dveře, o které se před chvílí opírala. Políbil ji, tlačíc se svým tělem na její.

"Bille, nejsme tady sami," pošeptala proti jeho rtům. Bill jen nesouhlasně zamručel a stiskl její boky pevněji.

"Mám na tebe neskutečnou chuť," vzdychl. "Kdy si babča přijde pro Jess?" zvedl obočí. Amber se usmála a dlaněmi přejela přes jeho hruď, aby spojila prsty za jeho krkem.

"Zítra. Už zítra, zlato," pousmála se. Bill ji políbil a boky se otřel o její. Vzrušeně vydechl proti její tváři a znovu spojil jejich rty v jedny.

"Jsi teď moje všechno," podíval se jí do očí. A ona měla pocit, jako by na ni promluvil Tom. Jako by hleděla do Tomových očí, jako by byl teď s ní. A možná proto řekla ta dvě slůvka, která Billovi vykouzlila úsměv na rtech a pohladila ho po srdci.

"Miluju tě."

B.