Obsession 04. Zaseknutí ve výtahu

Tak, dneska jsem se rozhodla ještě pro tuhle povídku. Sice jsem měla celý den pracovat na úkolu do školy, ale všechno ostatní je samozřejmě lepší, že? :D Snad se mi to podaří napsat brzo, když už dneska mám pohov a jenom vegetím v posteli. Ale to říkám teď, o půlnoci můžou přijít kluci a začít řádit, že...? :D Ah, tenhle zájezd je mazec, prostě! Ale vy si užijte díl. Trošku jsem jim nechala čas na seznámení. ;) B.

STÁLA jsem před skříní se šaty, na hlavě turban z ručníku, a snažila se vymyslet, co si dneska na sebe vezmu. Neměla jsem naprosto ponětí o tom, v jakém duchu ta party bude. Nejradši bych se zeptala Andyho, ale on tady samozřejmě zrovna nebyl. Věděl, v jakém čase trajdat po městě. Natáhla jsem se pro mobil a chtěla začít vytáčet jeho číslo, ale ozvalo se zabušení na dveře přes celý byt. Jen jsem protočila oči. Buď to bude Peter, kterého bych i docela přivítala, nebo Tom, na kterého opravdu nejsem zvědavá. Přešla jsem byt a s mobilem v ruce, skoro poslepu hledajíc Andyho číslo, jsem zamířila ke dveřím. Nějak jsem nedomyslela fakt, že jsem jenom schovaná pod kusem osušky. Otevřela jsem dveře naplno a zvedla obočí, když jsem pohlédla do Tomových tmavých očí. Ramenem se opíral o rám dveří, ruce schované v kapsách. Zvedl pohled od země a zatvářil se stejně překvapeně. I když - já to trochu čekala.

"Ehm," odkašlal si a rychle očima přejel po mém těle. Založila jsem si ruce na prsou, takže se mi znovu podíval do obličeje. "Andy asi není doma, když jsi otevřela takhle, co?"

"Ne, není," odpověděla jsem lehce podrážděným tónem. "Potřebuju vědět, jak moc noblesně se mám obléct," zamrkala jsem a naklonila hlavu na stranu.

"No," pročistil si krk podruhé. "Jelikož jsme s Billem před pár dny slavili narozeniny, je to přece jenom trochu slavnostnější," usmál se. Zhluboka jsem se nadechla.

"A proč tohle nevím?" zamračila jsem se. "Sakra, já toho Andyho zastřelím, opravdu," procedila jsem mezi zuby a už začala přemýšlet, jak se vyvleču z toho, že pro něj nic nemám. Ani pro jeho bratra. Andy bude pykat.

"Anno, prosím tě, Andy by tu měl mít někde flashku, na které jsou písničky," přešlápl na druhou nohu. "Podíváš se mi po tom?"

"Podívej se sám, já se musím ještě připravovat. Jak vidíš, ještě mám i mokré vlasy," ušklíbla jsem se a nechala dveře otevřené. Zamířila jsem do svého pokoje a začala se prohrabovat ramínky se šaty, abych si vybrala nějaké lepší. S povzdychnutím jsem odkládala další a další, které se mi nelíbily. Když jsem si stoupla před zrcadlo s jedněmi, které jsem si kupovala na loňskou vánoční party, objevil se Tom ve dveřích.

"Už jsem ji našel, tak jdu," nakoukl. Otočila jsem se k němu a stáhla ruku s ramínkem dolů. Naklonil hlavu na stranu a přivřel jedno oko. "Sluší ti. Určitě jsou lepší než ty zelené, co máš na posteli," mávl rukou k šatům, které jsem zavrhla jako první.

"Já vím, že mi sluší," našpulila jsem rty. "Jinak bych nad nimi ani neuvažovala, nemyslíš?" popíchla jsem ho a ramínko i se šaty odhodila na postel k ostatním.

Když na mě Tom dál hleděl, odkašlala jsem si, abych ho přivedla zpátky k vědomí. Vypadal jako v transu, jako by snad nikdy neviděl holku v osušce. Mlaskl a zvedl pohled od mého těla k mým očím. Pousmál se a mezi prsty ukázal Andyho flashku, pro kterou vlastně šel. Založila jsem si ruce na prsou a olízla si rty.

"Budeš na mě hledět ještě dlouho, nebo zmizíš?" zvedla jsem jedno obočí. "Docela ráda bych se už připravila, pokud vím, party vám za chvíli začíná."

"Jsem tady autem," mávl rukou někam přes své rameno. Nechápavě jsem zamrkala. Jaký smysl takhle jeho slova mají? Už jsem se nadechovala, abych se zeptala, jestli ta jeho myšlenky mají nějaký smysl, ale pokračoval dřív, než jsem stihla něco říct. "Pokud si pohneš, můžu tě vzít a ty nemusíš čekat na Andyho. Sama musíš vědět, jaký je nespolehlivý," pokrčil rameny. Povzdychla jsem a musela uznat, že je Andy opravdu děsný, co se týče dochvilnosti.

"Když mi dáš půl hodiny, můžu být připravená," řekla jsem a přešla pokoj až ke dveřím, ve kterých stál. Uhnul mi, abych mohla projít do koupelny a začít se připravovat v intenzivnějším tempu. Stála jsem u zrcadla a rozčesávala si vlasy, když jsem uslyšela Tomův hlas.

"Ehm, takže… co jsi dneska dělala?" zeptal se. Protočila jsem oči a s výsměvným úšklebkem se naklonila z koupelny, abych na něj viděla.

"Hele, prostě tě jen zneužiju na odvoz, nemusíme spolu slušně konverzovat, ani nic," zamrkala jsem a vrátila se k zrcadlu, přivřela jsem dveře koupelny, abych se mohla převléct do spodního prádla, a rychle si prosušila ručníkem vlasy, abych si je nemusela zase tak dlouho fénovat.

"Fajn, a co neslušně?" zasmál se. Jen jsem si odfrkla, musela jsem uznat, že trochu humoru přece jenom pobral, ale nijak na to neodpovídala. Neměla jsem náladu na jeho chytré kecy. A navíc - zrovna jsem si nanášela řasenku. A u toho se blbě mluví.

Když už jsem měla vlasy víceméně suché, prohrábla jsem si je prsty a ještě jednou zkontrolovala svůj vzhled. Přes plný spodní ret jsem si přetřela lesk na rty a hned ho otřela i o ten horní. Vyšla jsem z koupelny. Chtěla jsem si vlasy ještě vyžehlit, ale aby Tom nemusel čekat moc dlouho, rozhodla jsem se, že si je prostě nechám přirozeně navlněné. Kdyby to nebyl oslavenec, asi by mi bylo jedno, jestli kvůli mně přijede pozdě nebo ne. V pokoji jsem si na sebe navlékla šaty a hned si k nim vybrala doplňky a střevíce. Do kabelky jsem si dala mobil a vůni, kterou jsem na sebe předtím stříkla, a vyšla z pokoje.

"Hele, co kdybych ti místo dárku prostě jenom popřála?" přešla jsem až k němu. Seděl na pohovce, listujíc nějakým časopisem. "Andy mi neřekl, že jste měli narozeniny. A je blbé, abych tam šla s prázdnou."

"Slyšel jsem, že jsi masérka," pomalu si olízl rty a roztáhl se přes pohovku ještě více, loktem se opřel o horní opěrku a zatvářil se nejvíc samolibě. Odkašlala jsem si a založila si ruce na prsou.

"Chceš snad dva poukazy na masáž?" zamrkala jsem. Myslela jsem si, že bude náročnější. Takhle je pošlu k Gině nebo Cassie a prostě je to pak vyplatím nějakými panáky.

"Dva?" zeptal se překvapeně. Našpulila jsem rty.

"Máš snad bratra, ne?" vysvětlila jsem mu a vzala si kabelku do druhé ruky. "Pojď, ať nepřijdeme pozdě," přivřela jsem oči. Ještě jednou jsem zkontrolovala, jestli mi Andy náhodou nezavolal, hovory nepřijímal a zase jsem nechtěla vypadat jako největší stíhačka, když bych mu volala každých pár minut.

O dárku, který jsem těm dvěma vlastně dlužila, už nebyla řeč. Když jsem vyšla ze dveří, u chodníku stálo jediné auto. A snad to nejluxusnější. Tom k němu přešel a hned si otevřel dveře na straně řidiče.

"Nechceš snad, abych ti otvíral dveře, že ne?" ujišťoval se se smíchem. Zavrtěla jsem hlavou a sama nastoupila, kochajíc se pohodlím, které auto nabízelo. Upoutala jsem se a prsty přejela po kožené sedačce. Povzdychla jsem a sledovala, jak strká kartu do zapalování.

"Doufám, že nepatříš k těm bláznům, kteří na silnicích jezdí jako hovada," založila jsem si ruce na prsou. Aniž by se na mě podíval nebo mi odpověděl, vyjel na silnici. Podle toho, jak zuřivě dupnul na pedál plynu, bych řekla, že k nim právě patří. Chvíli jsem mlčela a prostě jen poslouchala tichý hlas moderátora, který nám hlásil počasí na další den. Nedalo se to ale vydržet, prostě jsem se musela ozvat znovu. Odkašlala jsem si a nervózně si poposedla.

"Co je?" zamračil se a podíval se na mě.

"Sleduj silnici," zvýšila jsem hlas, zněl najednou až skoro hystericky. "A zpomal, nebo mi zastav a já to dojdu pěšky," zamračila jsme se stejně jako on.

"Snad se nebojíš?" zeptal se se smíchem. Zpomalil, ale nepřestával se smát. Založila jsem si ruce na prsou. Nesnášela jsem, když jsem byla někomu pro smích. A u něj mi to vadilo ještě víc.

"Mlč. A zpomal," zopakovala jsem svou předchozí prosbu. Když jen povzdychl a ještě jednou sešlápl brzdový pedál, až jsme jeli skoro krokem.

"Tohle ti stačí? Za pár hodin bychom mohli být na místě," přivřel oči. Natáhla jsem se a pěstí ho praštila do ramene. Zasmál se a krátce se na mě podíval.

"Jsi pěkný pitomec, abys věděl," procedila jsem mezi zuby. "Měla jsem radši počkat na Andyho," pošeptala jsem si pro sebe. Tom na to nezareagoval, tak jsem byla ráda, že po zbytek cesty už bylo prostě jenom ticho.

Když zastavil, vděčně jsem vystoupila. Tak rychle jsem snad z auta nikdy nevylezla. Znovu jsem si založila ruce na prsou a počkala, kudy se vydá. Určitě to bude k těm krásně ohozeným domům, ve kterých jsou jen apartmány s nájmem, na který bych sotva kdy měla. A nespletla jsme se. Vydal se k tomu nejluxusnějšímu. Dělal dlouhé kroky, takže jsem těžko stíhala. Naštvaně jsem ho popadla za paži a sama se za něj zahákla. Když se mi nabroušeně podíval do očí, setkal se s ještě větší agresí.

"Laskavě zpomal," přivřela jsem oči do tenkých škvírek. "Nejsem tady od toho, abych se za tebou hnala jako nějaká tvá slepice."

"A já tady nejsem od toho, abych tě vedl," odsekl stejným tónem a vyvlekl se z mého sevření. Pustila jsem jeho paži, svalnatou a vypracovanou, a radši si zase založila ruce na prsou.

"Tak na mě počkej. Nebudu za tebou běžet," řekla jsem a pohodila si vlasy přes rameno. Očima sjel po mých vlnitých loknách až na prsa a pomalu si olízl rty. Jen jsem ho šťouchla loktem do žeber a ušklíbla se. "Neprohlížej si mě tak, je to nechutné," pošeptala jsem a vydala se na cestu. "Zřejmě bydlíte tady, že?" hádala jsem. A jedinou odpovědí, kterou by byl zřejmě schopen poskytnout, bylo to, že k oněm apartmánům sám zamířil.

Nastoupila jsem do výtahu za ním a založila si ruce na prsou. Stiskl tlačítko, které nás poslalo do nejvyššího patra. Sledovala jsem měnící se číslice, které nám ukazovaly, ve kterém patře vlastně jsme. Když si Tom odkašlal, podívala jsem se na něj.

"Pokud tady Andy ještě není, asi tady nikoho nebudeš znát," špičkou jazyka si přejel přes rty.

"S někým se seznámím, neboj se," přivřela jsem oči. Jen si pobaveně pomlaskl a zvedl jedno obočí. Už jsem se nadechovala, že mu zkritizuju to jeho prohlížení si mě, když se výtah se škubnutím zastavil, světlo na chvíli zhasnulo a pak se rozsvítilo slabé osvětlení. V tom šeru jsem viděla, jak si Tom nespokojeně pomlaskl.

"Kurva," hlesl a hned vytáhl mobil z kapsy, vytáčejíc něčí číslo. "Jo, Bille, zase jsem zůstal ve výtahu," pronesl podrážděně. "Jo, snad se to brzo rozjede. Do té doby mě omluv," olízl si rty a podíval se na mě. "Jo, v pohodě. Zatím," ukončil hovor a drahý dotykový mobil opět schoval do kapsy. Založil si ruce na prsou a zády se opřel o stěnu výtahu. Přešlápla jsem z nohy na nohu a dlaní se opřela o zábradlí, které tady bylo upevněno ve výši pasu.

"To tady zkysneme spolu?" procedila jsem mezi zuby, naštvaná ještě z jeho předchozího chování. Zvedl ke mně pohled od podlahy a zasmál se hrdelním smíchem, který se rozlehl hlasitě přes kabinu výtahu, snad až celou výtahovou šachtou.

"Jestli chceš, můžeš se vydat stropem nahoru a po laně došplhat těch zbývajících několik pater," ukázal prsty nad sebe. Zašklebila jsem se a pokrčila jednu nohu v koleni, takže jsem jedním bokem klesla níž. Dál jsem se opírala o zábradlí a sledovala jeho obličej. V tom šeru snad nebylo vidět, kam koukám, taky jsem trochu sklonila hlavu, aby mi vlasy spadly více do obličeje. Měl tmavé oči, z ponurého světla jeho dlouhé řasy tvořily stíny přes tváře, které se táhly až skoro k jeho plným rtům. Vypadal strašidelně, ale dokonale zároveň.

Když mi v kabelce zazvonil mobil, vytrhl mě z prohlížení jeho obličeje. Rychle jsem si ho vytáhla a podívala se na číslo volajícího. Doufala jsem, že to bude Andy, aby mi řekl, že už se konečně vydal na cestu na party, ale blikalo na mě Peterovo číslo.

"Ahoj, brouku," řekla jsem laškovně a stoupla si bokem k Tomovi, ramenem se opřela o stěnu kabiny výtahu a pohodila si vlasy přes rameno. "Co potřebuješ?"

"Ahoj, kotě," odpověděl mi hned na pozdrav. "Jsi v nějaké náladičce, ne? Už chlastáš s Andym na party?" zasmál se.

"Ještě ne," povzdychla jsem a polštářky prstů přejela po zábradlí. "Ale během několika minut tam snad budu," řekla jsem mu a podívala se na Toma. Sledoval mě, věděla jsem to. A proto jsem k němu otočila hlavu. Chtěla jsem ho nachystat při tom, co jsem před chvílí dělala sama. Když jsem se střetla s jeho pohledem, pousmál se a jen zvedl jedno obočí.

"Chtěl jsem se zeptat, jestli budeš mít příští týden čas na to, abys pohlídala malého, budu na dva dny pryč z města a nechci ho nechávat znovu našim," vyklopil důvod, proč mi vlastně volal.

"Kdy bys mi ho přivezl?" zeptala jsem se. "Nechala jsem si diář doma, ale když mi pošleš textovku s datem, nezapomenu na něj," naklonila jsem hlavu na stranu a dál Tomovi oplácela pohled. "Vezmu ho třeba do zoo, nebo někam," usmála jsem se.

"Jo, minule se pobavil," řekl Peter. "No nic, budu končit. Napíšu ti tu zprávu, sám nevím, kdy to vlastně přesně je," zasmál se. "Tak se bav," popřál mi. "A ne, že mi budeš kolem půlnoci volat, že máš chutě. Jdu spát."

"Neboj se, já ti budu volat až po půlnoci," zasmála jsem se. Ještě jsem mu popřála dobrou noc, než jsem hovor ukončila a schovala mobil zpátky do své kabelky.

Ve výtahu najednou nastalo ticho. Odkašlala jsem si a znovu se opřela zády o stěnu, abych k němu byla čelem. Založila jsem si ruce na prsou a podívala se na něj s bradou nahoru. Skousl si ret a špičkou jazyka si přejel od jednoho koutu k druhému.

"Co mě pořád tak sleduješ?" zamrkala jsem a sevřela dlaně v pěsti. Tom se zhluboka nadechl a pokrčil rameny.

"Jsi tady nejzajímavější věc," naklonil hlavu na stranu. "Zatím," dodal hned a pousmál se. Sevřela jsem rty do tenké přímky a mlčky sledovala jeho samolibý úsměv. Jestli se ten výtah do několika minut nepohne, tak tu asi zhebnu. Zaklonila jsem hlavu a podívala se na strop, zhluboka vydechujíc. Když si Tom odkašlal, znovu jsem se na něj podívala.

"Když už jedeme na tu oslavu," začal a párkrát zamrkal, než pokračoval, "jaké masáže děláš?" samolibě se usmál.

"To si myslíš, že na tebe budu sahat já? Pošlu tě k nějaké kámošce, která za to dostane dost dobře zaplaceno v naturáliích. Vodka by mohla stačit," zapřemýšlela jsem nahlas, schválně, aby věděl, jakou oběť kvůli němu budu podstupovat.

"Je to dárek od tebe, myslel jsem, že to bude i masáž od tebe," pokrčil rameny.

"Gina nebo Cassie se tě s radostí ujmou," mrkla jsem na něj.

"Jsou snad stejné alkoholičky jako ty?" strčil si ruce do kapes a znovu si olízl rty. Jen jsem se zamračila. Neměla jsem žádnou odpověď na taková slova, nechtělo se mi přemýšlet a navíc, stejně by to skončilo další hádkou. Tom se nadechoval, zřejmě chtěl dodat ještě nějakou perličku, ale výtah znovu cukl a pomalu se rozjel do horního patra. Oddechla jsem si a stoupla si před dveře, abych mohla vystoupit první. Těchhle několik minut nuceně strávených v jeho společnosti byly snad ty nejhorší v mém životě. Zatím. Jenom doufám, že ta jejich oslava nebude nějaký propadák. Počítám s tím, že tihle bohatí chlapečci si zařídí super večírek. Stylový, aby ladil s jejich skvělým životem.

B.