Friend Tom - Prolog

Autor: W.

"Chápeš to? On mě normálně podved!" brečela jsem na Tomovém rameni.

"To bude dobrý. Jen se vybreč. Prý to pomáhá" řekl a dál mě hladil po zádech.

Znali jsme se teprve necelý měsíc a já jiného kamaráda, kromě Amy, která studuje poslední semestr v Anglii, nemám. Já jsem se do Ameriky dostala zhruba před dvěma měsíci, kvůli práci, kterou mi tady nabídli. Jen jsem si dodělal střední se zaměřením na leteckou dopravu a už jsem byla tady. V práci jsem poznala jednoho kluka, jmenoval se Kenny a byl strašně fajn, až mi to bylo podezřelé. Hodně jsme si rozuměli, chodili spolu na směny v práci a spoustu dalších věcí. O zhruba tři týdny později jsme spolu začali chodit, ale dneska na měsíční výročí jsem ho nachytala s jinou v posteli. Tohle je snad, jen sen. Přesně si pamatuji ten den.

---

-flashback-

"Let 1820 z Ria, právě přiletěl" rozlehl se velkou letištní halou hlas z reproduktoru.

Já čekala na let do Španělska a směna s Kennym. Byla jsem šťastná a čerstvě zamilovaná.

"Lásko, zajdeš mi pro kafé? Zatím pohlídám kufry" řekne Kenny a já se zvednu, vezmu peněženku a jdu. Zmačknu tlačítko automatu a čekala, než se káva dá do malého hnědého kelímku. Vezmu kelímek plné hnědé tekutiny a pomalu jdu za Kennym, ale uvidím človíčka, který vypadá hodně stračeně.

"Stratil jste něco?" optám se.

"Ano" řekne nešťastně " tedy ne!" vyhrkne a hned na to se nadechne" Já jen nemůžu najít svoje kufry" vysvětlí nešťastně.

"Aha, tak pojďte. Já vás zavedu" usmívám se, jak nás to učili na kurzu letušek, a vedu mladého muže do menšího skladiště, kde jsou kufry, které si nikdo nevyzvedne. Pobídnu ho, aby se rozhlídl, a já mu pomůžu.

"Jak se jmenuje?" sice ten muž není a moc starší než já, ale radši mu tykat nebudu.

"Tom Kaulitz" natáhne ruku.

"Eleanor Calder" stisknu.

"Těší mě" zaculí se a otočí se zpět ke kufrům.

-Konec Flaschbacku-