Obsession 11. Za Peterovými zády

Téda. Tuhle povídku mi nějak nekomentujete... Nebaví vás snad? Nebojte se, ještě se to rozjede. Určitě se máte na co těšit. ;) B.

Z večera s holkami a Andym se nakonec vyklubalo docela příjemné posezení. Šla jsem sice spát pozdě, ale zato příjemně unavená. Už jsem ani moc nemyslela na to, co by se všechno mohlo odehrát s Benem. Tomova slova o tom, jak si nalhávám, mě naprosto rozhodila a musela jsem na ně myslet po zbytek večera. Musela jsem na to myslet víc a víc a to se mi ani trochu nelíbilo. Měl pravdu. Celý život si něco nalhávám. Pustila jsem jednoho kluka, kterého jsem milovala, abych tak ustoupila před holkou, o které jsem si myslela, že je moje kamarádka. Setkávala jsem se s Peterem, aniž bych k němu chovala nějaké city. Šlo jen o uspokojování fyzických potřeb. Teď už se z toho nedá jen tak vycouvat, když se do toho ještě zapletl problém s Benem. Chtěla jsem žít spokojený a klidný život, ale jak se zdálo, osud si pro mě takovou cestu nepřipravil. Teď jsem musela myslet jen na Bena, na Toma a na to, jak tohle všechno vyřešit.

Když jsem se ráno probudila kvůli pitomému zvonění budíku, rychle jsem ho vypnula a zahleděla se do stropu. Povzdychla jsem a klouby prstů si protřela oči. Rychle jsem se posadila a rozhlédla se po pokoji. Když jsem se natáhla po diáři a zkontrolovala, jestli stíhám a spokojeně znovu ulehla do polštářů, když jsem zjistila, že mám ještě spoustu času. Vytočila jsem číslo na Petera a přiložila si mobil k uchu.

"Ano?" přivítal mě místo pozdravu podrážděným hlasem. Povzdychla jsem si a prsty si promnula kořen nosu.

"Ahoj, zlato," oslovila jsem ho. "Chtěla jsem se zeptat, jestli se dneska můžeme vidět. Půjdeš za Benem? Přidala bych se. Chci ho konečně vidět," olízla jsem si rty a znovu se podívala na strop.

"No, ještě nevím, jestli si pro tebe najdu čas, mám toho teď trochu víc. Nebyl jsem několik hodin v práci, tak to musím dohnat," vymlouval se.

"A za tím Benem půjdeš?" vyzvídala jsem. Když jsem uslyšela jeho povzdychnutí, bylo mi jasné, že se mu můj návrh nelíbí. Odkašlala jsem si. "Fajn, nebudu se vnucovat. Až tam půjdeš, pozdravuj ho," ukončila jsem hovor dřív, než mohl cokoliv říct. Když se hodlá odtahovat, tak prosím. Jenom mě mrzelo, že jsem nemohla zajít za Benem. Sama jsem tam jít nechtěla, a když nechtěl jít Peter se mnou, byla jsem tak trochu nahraná.

Cestou do práce jsem si promýšlela, jak to udělám, abych mohla Bena vidět. Určitě by byl rád, kdyby mě viděl. Přinesla bych mu nějaké plyšáky, něco, aby na mě mohl pamatovat. Když jsem vcházela do salonu, skoro jsem vrazila do Billa.

"Ah, promiň," začala jsme se hned omlouvat. "Byla jsem zamyšlená," odhrnula jsem si vlasy z obličeje. "Co tady děláš?" pousmála jsem se.

"Přišel jsem si vyzvednout narozeninový dárek," usmál se na mě. "Která z tvých kamarádek mě bude masírovat?" zvedl obočí a sundal si sluneční brýle, které měl nasazené na nose. Začal si s nimi pohrávat v prstech, zatímco se díval do mého obličeje.

"No, nevím, jestli některá má volno," olízla jsem si rty a podívala se na hodinky. "Ale já mám teď čas, přišla jsem dřív, takže… můžu tě vzít," pokývla jsem hlavou. "Když si dalšího zákazníka posunu o pár minut, stihnu to," usmála jsem se na něj.

"Pokud se ti to nehodí, můžu přijít jindy," pokrčil rameny. Jen jsem zavrtěla hlavou a pobídla ho, aby mě následoval. Otevřela jsem mu svou pracovnu a vešla hned za ním.

"Za plentou se můžeš vysvléct. Já se zatím připravím," pousmála jsem se a otočila se k němu zády, aby náhodou neměl pocit, že bych ho chtěla očumovat. Věci jsem si dala ke stolu a hned vytáhla diář na stůl, jak jsem mívala ve zvyku.

"Nevadí, když si nechám trenýrky, že?" zeptal se. Podívala jsem se na něj a se smíchem zavrtěla hlavou.

"Je to na tobě," pokrčila jsem rameny. "Relaxační hudbu?" zeptala jsem se. S úsměvem přikývl a položil se na masážní stůl, který jsem tady měla.

"Myslel jsem, že ses vyhýbala tomu, abys masírovala mě nebo Toma," řekl tlumeným hlasem, když už ležel na stole. Přikryla jsem mu nohy, protože jsem mu měla masírovat jenom záda, a vymáčkla trochu masážního oleje do dlaně.

"A to ses dozvěděl kde?" zeptala jsem se a dlaněmi přejela přes lopatky. "Máš úplně ztuhlé ramena," zamumlala jsem a silněji mu promnula svaly.

"Tom říkal, že nás chceš hodit kámoškám," odpověděl mi a pak hned zaskučel, když jsem mu prsty přejela po stranách krku.

"Kámošky se na mě vybodly," pokrčila jsem rameny a přejela až k ramenům a pažím. Měl je svalnaté, ale stejně mi nepřišly tak jako Tomovy. Olízla jsem si rty a pohodila hlavou, abych se zbavila vlasů v obličeji.

"Tak to bude Tom rád, až se to dozví," zamumlal. Jen jsem se ušklíbla a zabrala silněji, až skoro ucukl. "Hele," zvedl se a opřel se o lokty, aby se na mě podíval. "Nemusíš mě trápit za to, že jsi naštvaná na bráchu," stáhl obočí k sobě.

"Promiň," pokrčila jsem rameny a hřbetem dlaně si odhrnula vlasy. "Nezlob se," podívala jsem se na něj. "Prostě nežvaň, ať tě můžu namasírovat," pobídla jsem ho.

"Fajn," znovu si lehl a uvelebil se na polstrovaném stole, abych mohla pokračovat. Už mlčel, takže jsem se mohla zase ponořit do manuální práce a aspoň na chvíli přestat přemýšlet. Ideální.

Zhluboka jsem se nadechla a podívala se na hodinky. Nejvyšší čas, abych skončila. Poplácala jsem ho po ramenou a odkašlala si.

"Pro dnešek hotovo," olízla jsem si rty a stoupla si k umyvadlu, abych si umyla dlaně. Bill se posadil a naklonil hlavu na jednu stranu, potom na druhou a protáhl se.

"Přesně tohle jsem potřeboval," usmál se a odhrnul prostěradlo, kterým byl zakrytý. Vstal a já si tak mohla prohlédnout jeho potetované tělo. Olízla jsem si rty a ruce si utřela do ručníku, který jsem měla pověšený na háčku vedle umyvadla.

"Chceš se objednat na příště?" zeptala jsem se s úsměvem a sedla si za stůl, abych se podívala, kdy mám volno.

"To by bylo fajn, jsi opravdu skvělá," přikývl a vytáhl si z kapsy kalhot mobil. "Tak říkej, kdy máš volno, já se podívám, kdy mám já. Příští dny toho budu mít povícero," usmál se.

"No fajn, klidně to může být až za měsíc. Od sedmého mám volno celý týden," zvedla jsem k němu pohled. Naklonil se přes stůl a podíval se, kdy mám volno. Když prstem píchl do středečního odpoledne, pokývla jsem hlavou. "Fajn, napíšu si tě tady," řekla jsem hned a zarezervovala mu celou hodinu. Zatímco jsem si zapsala jeho jméno, stihl se úplně obléct. Když už si zapínal pásek od kalhot, otevřely se dveře.

"Kotě, co děláš dneska večer?" vybafla na mě Cassie, ale zarazila se, když uviděla Billa. "Promiň, myslela jsem, že máš teď volno," olízla si rty a vycouvala z místnosti.

"V pohodě, už jdu," řekl Bill. "Měj se, An," usmál se na mě a prošel kolem Cassie. Ta se za ním ještě podívala, než přetočila pozornost ke mně. Vešla dovnitř a hvízdla.

"Tohohle kocoura jsi masírovala?" naklonila hlavu na stranu a opřela se o stůl. "Máš jeho číslo? Co kdyby se mi náhodně dostalo do rukou?" uculila se.

"Je to Tomův bratr," odpověděla jsem jí se smíchem. "Ale včera jsi byla celá vedle z Toma, teď budeš pádit za Billem?" zvedla jsem obočí. Jen se ušklíbla a podívala se na hodinky.

"Musím jít, ale ten večer ještě probereme," ukázala na mě prstem a odešla. A já mohla jen počkat, až mi přijde další zákazník. Dnešek by mohl uplynout rychleji, už se těším, až budu zase doma.

Když jsem se rozloučila s poslední zákaznicí, sebrala jsem si věci a chtěla odejít, ale dveře se otevřely dřív, než jsem stihla sáhnout na kliku.

"Eh, ahoj," zamrkala jsem překvapeně a sledovala, jak Peter vchází dovnitř a zavírá za sebou. "Myslela jsem, že se dneska neuvidíme," naklonila jsem hlavu na stranu.

"Přišel jsem za tebou, abych vyřešil situaci, která teď mezi námi je," prsty si promnul víčko a pak si strčil ruce do kapes. Založila jsem si ruce na prsou a opřela se o kraj stolu.

"Tak povídej, jak jsi to vymyslel," pobídla jsem ho s jízlivostí v hlase. Povzdychl a tak nějak smutně se na mě podíval, že jsem zalitovala těch předchozích slov, ale nakonec jsem si za svým rozhodnutím stála. Hned mi na mysli vyvstalo, jak hnusně se vždycky dokázal chovat, tak jsem ho ani moc litovat nemusela. Spíš bych měla litovat Bena, jakého má otce.

"Víš, Benovi jsem řekl, že máš hodně práce a neukážeš se tam, ale…" odmlčel se a sklopil pohled.

"Takže se na mě ptal," olízla jsem si rty. Potěšilo mě to, ano, pohladilo mě to na srdci, že se na mě Ben ptal. Ale zase mě zamrzelo, co mu Peter navykládal.

"Jo. Ale byl zrovna v takovém stavu, že by mu nadšení a vyšší tlak jenom ublížilo," začal se vymlouvat. Jen jsem povzdychla. Tohle jsem už jednou slyšela, když se mnou nechtěl jít do kina a začal vymýšlet všechno možné, jen aby nemusel jít. Prsty jsem si přejela přes paži a čekala, co dalšího si vymyslí.

"Proč bych tam nemohla prostě zajít? Chci ho vidět," naklonila jsem hlavu na stranu. Peter zavrtěl hlavou.

"Pokud se mi podaří sehnat dost peněz, během několika dní bych ho mohl dostat do domácí péče," podíval se na mě. Jen jsem pokrčila rameny. Určitě ho dá k rodičům a já k němu stejně nebudu moct chodit, protože jeho matka mě moc ráda nemá.

"Kolik chceš půjčit?" zvedla jsem obočí a už chtěla vytahovat peněženku, abych se podívala, kolik vlastně mám u sebe. Na účtu jsem měla něco naspořené, jenom jsem netušila kolik přesně.

"Půjčil jsem si…od kámoše," olízl si rty. "Od tebe nechci nic. Říkala jsi přece, že mi zase tolik nemůžeš půjčit, ne?" prsty si prohrábl vlasy.

"Pro Bena bych se obětovala a pár dní držela dietu," ušklíbla jsem se. Nechápala jsem, kam se poděla naše vášeň. I když je pravda, že ta mezi námi byla, jenom když jsme byli v posteli. Nic jiného nás k sobě netáhlo, jenom fyzická touha po uspokojení.

"Nemusíš. Našel jsem jiného sponzora. Ale děkuju za tvoji ochotu," usmál se na mě.

"To je všechno, co jsi mi chtěl říct?" zeptala jsem se. Přikývl. "Fajn. Tak teď už můžeš jít, že?" zvedla jsem obočí. Peter se zhluboka nadechl a pak našpulil rty.

"Fajn," zopakoval po mě, ale jízlivějším hlasem. Otevřel dveře a odešel, aniž by řekl nějaká slova na rozloučenou. Ať se jde bodnout.

Vyšla jsem ze salonu a zamířila na cestu domů. Nikde jsem se nezdržovala, chtěla jsem být co nejdřív doma a trochu se vyspat. Cestou jsem mohla přemýšlet nad tím, jak chladně se Peter choval. Nevím, jestli je to tím, že má teď jeho syn problémy, nebo tím, že je prostě mezi námi naprostý konec a už nás k sobě netáhne ani ta touha po uspokojení. Odemkla jsem si dveře od bytovky a začala stoupat po schodech k našemu bytu. Když jsem vešla dovnitř, překvapeně jsem zamrkala. Pohled na tři opilé kluky se mi nenaskytl moc často.

"Ahoj," zasmál se Andy a mávl na mě, abych se k nim přidala. "Pojď, zapíjíme-"

"Úspěšný obchod," dořekl za něj Tom a podíval se na mě. Vypadal z nich nejstřízlivěji, ale i tak mi neunikl jeho významný pohled na Andyho. Jako by snad neměl říct, na co si doopravdy připíjejí.

"Tak to gratuluju," usmála jsem se na ně a přešla ke svému pokoji.

"Vykládal jsem jim o té skvělé masáži," otočil se ke mně Bill. "Tom už se nemůže dočkat, až k tobě půjde sám," mluvil dál. "Máš tady diář, můžeme rovnou-"

"Bille, už nemluv, prosím tě," povzdychl Tom a vstal. "A už nepij," ukázal na šampaňské, které stálo na stole mezi nimi. Pousmála jsem se a zašla do svého pokoje. Posadila jsem se na postel a povzdychla. Schovala jsem si obličej do dlaní a přemáhala se, abych se nerozbrečela. Nechápu, proč Peter nechce, abych Bena viděla. Byla jsem z toho opravdu nešťastná.

"Ahoj," ozvalo se od dveří mého pokoje. Zvedla jsem hlavu z dlaní a podívala se na Toma.

"Ahoj," olízla jsem si rty a dlaněmi se opřela o matraci postele. Naklonila jsem hlavu na stranu a čekala, jestli mi řekne něco dalšího.

"Už sis namyslela, do které restaurace chceš jít na tu večeři?" zeptal se s úsměvem a vešel dovnitř pokoje. Posadil se vedle mě na postel a dlaněmi si přejel přes stehna, aby urovnal nakrabacené kalhoty. Prsty jsem si přejela přes obočí a zhluboka se nadechla. "Co se děje?" zeptal se, když jsem neodpovídala.

"Peter mě nechce pustit za Benem," vypadlo ze mě. Krátce jsem se na něj podívala a pak sklopila pohled ke svým prstům, se kterými jsem si pohrávala. "Řekl mi, že se na mě ptal, ale navykládal mu, kolik mám práce. A přitom to není pravda," trhla jsem rameny. Tom mě kolem nich hned objal a jemně mi promnul sval na krku.

"Můžeš tam zajít se mnou, byl jsem tam," navrhl mi. Překvapeně jsem se na něj podívala.

"Byl jsi tam?" zamrkala jsem. "Jak… jak víš, kde je? A vůbec, ví o tom Peter?" poposedla jsem si. Jen pokrčil rameny a pousmál se. "Tome, zašel bys tam se mnou?" chytila jsem ho za ruku. Bylo to spontánní gesto, ale jak jsem potom zjistila, srdce mi poskočilo, když mi dlaň stiskl ve své.

"Kdy tam chceš zajít?" zvedl obočí. Když jsem se usmála, pustil mou ruku a odhrnul mi vlasy z ramene. "Řekni, kdy máš čas. Udělám si volno."

"Ani nevím, musela bych se podívat do diáře," pokrčila jsem rameny a natáhla se pro kabelku. Začala jsem listovat diářem, abych našla dnešní datum, a podívala se na další dny.

"A mimochodem," odkašlal si Tom, hledíc na mé zákazníky. "Kdy teda můžu přijít na tu boží masáž? Bill si to vychvaloval, tak bych se rád přesvědčil na vlastní… kůži," pošeptal a naklonil se ke mně, aby do diáře viděl ještě líp. Když mě obklopila jeho vůně, zhluboka jsem se nadechla, až se mi skoro zamotala hlava. Pořád mě objímal kolem ramen, tak jsem mohla chvilkové mžitky před očima skrýt tím, že jsem se o něj opřela.

"Je ti něco?" zeptal se mě hned.

"Ty jsi pořád tak starostlivý," šťouchla jsem do něj ramenem a zasmála se. Když jsem se podívala do jeho očí, srdce se mi splašeně rozbušilo. Nechápala jsem se. Přece jsem si slíbila, že se do něj nezamiluju. Lásku jsem necítila už pár let. Zvedl obočí a pousmál se.

"Jsem starostlivý," pokrčil rameny. "Moc dobře víš, že se mi líbíš. Tak mě zajímá všechno kolem tebe, ne?" špičkou jazyka si přejel přes horní ret. "Tak, kdy máš čas na to, abychom navštívili Bena?" zeptal se, když jsem nějakou chvíli mlčela. Sklopila jsem pohled k diáři, který jsem držela na klíně, a pokrčila rameny.

"Můžu hned zítra, když mě vyzvedneš autem," usmála jsem se na něj. "Budu mít dvě hodiny volno, než přijde poslední zákazník."

"Fajn," přikývl a vytáhl si mobil, aby si zapsal, kdy přesně pro mě má přijet. "Budu tam, tak na to nezapomeň," ukázal na mě prstem.

"Neboj se. Kvůli Benovi přežiju i tu tvoji děsnou jízdu," zasmála jsem se. Jen si odfrkl a vstal.

"Na to bych se podíval," ušklíbl se, než opustil můj pokoj. Povzdychla jsem a zaklapla diář. Už se na Bena těším. Snad na to Peter nepřijde.

B.