Sweet memories - 3.kapitola

Užijte si dnešní díl, opět chci poděkovat za vaše ohlasy a těším se na komentáře, které se tady objeví. :) Ať se vám díl líbí. :) B.

Z okna jsem sledovala houstnoucí tmu. Z obývacího pokoje ke mně přes zavřené dveře doléhaly hlasy herců, ale já je skoro nevnímala. Tohle byla přesně ta část dne, kterou jsem nesnášela. Šeřilo se a já měla pochmurné myšlenky, vzpomínala jsem na veselé události, které jsem s Patrickem prožila. A dneska navíc jsem vzpomínala na to, kolik srandy jsem si s kluky užila. Nechápala jsem, proč se se mnou může Bill bavit dál, navázat tam, kde jsme přestali, ale Tom to nedokáže. Přitom jsem si vždycky myslela, že on je ten, který je otevřenější a pohodovější, co se týče vztahů a kamarádství. Poslední dvě setkání s ním mi dokazují pravý opak.

Když se ozvalo zaklepání na dveře, setřela jsem si slzy a sledovala, kdo vchází. Určitě je to Bill, nikdo jiný by za mnou ani nešel.

"Co tady sedíš po tmě?" zeptal se a rozsvítil světlo. "Přidej se k nám, díváme se na filmy," usmál se na mě.

"Jo, jde to slyšet až sem," pousmála jsem se a dál seděla na parapetu okna. "Spíš budu sedět tady," pokrčila jsem rameny. Vešel za mnou a objal mě kolem ramen.

"Opravdu se nechceš přidat k nám?" navrhl mi ještě jednou. Zavrtěla jsem hlavou. "Carol, nemůžeš tady sedět sama. Akorát se budeš užírat vzpomínkami, a to nechci. Pojď se přežrat popcornu," usmál se a vzal mě za ruku, aby mi pomohl na nohy. Znovu jsem zavrtěla hlavou. Pustil mou ruku a já ji nechala bezvládně klesnout zpátky k tělu. Pohladil mě po vlasech a uhladil mi pramen vlasů za ucho. Podíval se mi do obličeje, ale já se mu nechtěla do očí podívat.

"Bille, prostě se k vám nepřipojím. Dneska se necítím," zamrkala jsem a přemáhala své slzy.

"Pojedla jsi něco?" zeptal se. Přikývla jsem a podívala se z okna.

"Kolik těch psů máte?" zvedla jsem obočí a pousmála se. Jen ledabyle pokrčil rameny a povzdychl. Posadil se vedle mě na parapet a přitáhl si nohy k tělu.

"Psi jsou jediní, kteří nás nevyužívají. Moc přátel nemáme, víš," naklonil hlavu na stranu. "Ale věřím, že ty ses nezměnila," olízl si rty a pousmál se na mě. "Znala ses s námi ještě před tím, než jsme se proslavili. To tě omlouvá."

"Tak to vysvětli Tomovi," přivřela jsem oči. "Nevím, co jsem mu mohla udělat, ale je nepříjemný," postěžovala jsem si.

"Chová se tak i ke mně. Proto jsem rád, že jsi tady ty," naklonil se ke mně, aby mě políbil na tvář. "Užijeme si srandy, až tě bude břicho bolet," šťouchl do mě loktem. Zasmála jsem se a rychle se utišila, když jsem si všimla, že se dveře otevírají podruhé, aniž by někdo zaklepal.

"Bille, už jdeš?" zeptal se Tom a dal si ruku v bok. Když jsem si prohlédla jeho tělo, bílé upnuté tílko, které kontrastovalo s jeho opálenou kůži, sklopila jsem pohled.

"Jen jsme si povídali. Ten film jsme viděli stokrát, nebude vadit, když mi pár minut unikne," odpověděl mu a znovu do mě šťouchl. "Můžeš se k nám přidat, jestli chceš."

"Bille," napomenula jsem ho šeptem a podívala se na Toma. Bylo jasné, že tohle ho naštve ještě více. Polkla jsem a s odkašláním si založila ruce na prsou.

"Ne, díky. Můžete si tady dál vrkat," ohrnul horní ret a rychle odešel, než jsem stihla cokoliv říct. Podívala jsem se na Billa a jen zvedla obočí, abych mu naznačila, že právě viděl to, o čem jsem mluvila. Pokrčil rameny a olízl si rty.

"Nic si z toho nedělej," znovu m objal. "Jdu se dívat, aby neměl zase nějaké problémy, ale klidně se k nám přidej. Opravdu," usmál se a vstal.

"Díky za pozvání," pokývla jsem hlavou. "Nebudu Tomovi způsobovat žaludeční vředy," ušklíbla jsem se. Bill se jen zasmál a odešel, zhasnul a zavřel za sebou dveře. Ocitla jsem se zase sama, jako předtím. Tohle mi momentálně vyhovovalo. Pokrčila jsem nohy v kolenou a přitáhla si je k tělu. Objala jsem je pažemi a bradu si opřela o kolena. Nejradši bych měla Patricka u sebe. Tolik se mi po něm stýskalo.

Zavřela jsem oči a na chvíli se zasnila. Vzpomínala jsem na to, jak jsem se skvěle měla, jak mi bylo krásně. Povzdychla jsem a dlaněmi si přejela přes tváře. Nechtěla jsem brečet, měla jsem pocit, že už ani nemám co brečet. Schovala jsem si obličej do dlaní a zhluboka se nadechla. Měla bych se jít okoupat a vyspat se, abych zahnala ty ponuré myšlenky. Napřímila jsem se a překvapeně zamrkala, když jsem si za oknem všimla Tomovy siluety. Stál na terase a pokuřoval, v té tmě jsem viděla jenom rozžhavený konec cigarety. Netušila jsem, na kterou stranu se dívá, ale jelikož jsem viděla jeho světlé tílko a rozepnutou mikinu, bylo jasné, že se dívá směrem ke mně. Sesedla jsem z okýnka a přešla ke skříni, vytáhla jsem si ručník a sprchový gel, který jsem si ještě nezanesla do koupelny. S pyžamem jsem vyšla z pokoje a zamířila do koupelny. Přešla jsem chodbou až k oněm dveřím, které mi Bill ukazoval, a otevřela je. Hned jsem se zamknula a zády se o ně opřela. Povzdychla jsem a odložila si věci na kraj vany, který byl dost široký na to, aby mi věci nespadly.

Když jsem se posadila nahá do vany, pustila jsem si na sebe teplou vodu a zaklonila hlavu, abych si nenamočila vlasy. Zastavila jsem vodu a do dlaně si vymáčkla trochu sprchového gelu, abych si namydlila tělo. Když jsem si oplachovala mydlinky z těla, ozvalo se stisknutí kliky. Někdo se snažil dostat dovnitř. Když zjistil, že je zamčeno, hlasitě zaklepal.

"Chvíli počkej, už budu končit," zavolala jsem a rychle zastavila vodu. Vstala jsem a omotala si kolem těla osušku, abych mohla otevřít dveře co nejdřív. Rychle jsem vystoupila z vany a přestoupila ke dveřím, abych je odemkla. Podívala jsem se do Tomových naštvaných očí a zhluboka se nadechla. On mě ale předběhl a promluvil dřív.

"V tomhle domě se zamykání netoleruje," přivřel oči do tenkých škvírek. Vešel dovnitř, aniž by se zeptal, jestli může.

"No promiň, ale vy jste bratři. Já jsem holka a můžu se snad zamknout, ne?" bránila jsem se.

"Slyšel bych snad tekoucí vodu," ušklíbl se.

"Jo, a proto jsi mi sem málem vlezl. Je dobře, že jsem byla zamčená," ukázala jsem na něj prstem. Zatímco si umýval dlaně v umyvadle, podíval se na mě skrz odraz v zrcadle. Naštvaně se ke mně otočil a vytrhnul ručník k věšáku, aby si ruce osušil.

"Neukazuj na mě, nebo se ti něco stane," procedil mezi zuby a sklopil pohled k mému nataženému prstu. Založila jsem si ruce na prsou, aby mi nespadla osuška, a zamračila se na něj.

"Aby se něco nestalo tobě. Chováš se jako rozmazlený fracek," mávla jsem rukou, druhou dlaní si držíc osušku u těla.

"Aspoň bydlím ve vlastním domě," odfrkl si, když se ke mně naklonil. Zlostně se mi podíval do obličeje a pak se otočil na patě, aby odešel stejně rychle, jako sem vtrhl. Jen jsem zavrtěla hlavou a zavřela za ním dveře. Opravdu ho nechápu.

Převlečená do pyžama jsem vyšla z koupelny. Znovu jsem prošla chodbou do svého pokoje a chtěla jsem v něm zase zavřít, ale Bill na mě zavolal z pohovky, za kterou jsem procházela.

"Carol, přidej se k nám," pobídl mě už poněkolikáté za večer. S omluvným úsměvem jsem jen zavrtěla hlavou.

"Půjdu spát, jsem unavená. Promiň," olízla jsem si rty a pohledem ani trochu nezavadila o Toma. Zavřela jsem za sebou dveře a odhodila věci do skříně. Rychle jsem si rozestlala postel a lehla do ní, neměla jsem na nic jiného náladu. Lehla jsem si na bok a dlaněmi vjela pod polštář, abych si podložila hlavu. Uvelebila jsem se na měkké matraci a chtěla konečně usnout, ale ozvalo se zaklepání na dveře. S povzdychnutím jsem se opřela o loket a čekala, kdo vejde. Určitě to bude Bill. On byl vlastně jediný, kdo se snažil o nějaké mé rozptýlení.

Když nakoukl dovnitř, jen jsem zvedla obočí, abych ho pobídla, aby pokračoval.

"Nerad ruším, ale chtěl jsem se zeptat, jestli s námi zítra půjdeš na oběd. Nebo navaříš sama?" zeptal se s úsměvem.

"Nepřemýšlela jsem nad tím, jestli vám tady budu vyvařovat," naklonila jsem hlavu na stranu. Zasmál se a jen pokrčil rameny.

"Můžeš jít s námi na oběd," navrhl. "Kolem druhé nebo třetí vstáváme, takže bude oběd kolem půl čtvrté," oznámil mi. Přikývla jsem.

"Do té doby budu mít navařené obědy i tři," usmála jsem se na něj. "Nějaké speciální přání?"

"Něco vegetariánského. S Tomem nejíme maso. Jsi moc hodná," vešel dovnitř. Naklonil se nade mnou a zlehka mě políbil na čelo. "Dobrou noc a sladké sny, Carol," popřál mi.

"To ty jsi hodný," oplatila jsem mu. "Taky se hezky vyspi," usmála jsem se na něj. Odešel z pokoje a znovu mě nechal samotnou, přesně tak, jak jsem potřebovala. Zavřela jsem oči a doufala, že se mi podaří zahnat pitomé myšlenky a rychle usnout. Chtěla jsem se konečně dobře vyspat, snad se mi to v nové posteli podaří.

B.