Autor: Crazy.DE.Bill
Myslela jsem si, že napsat článek z těch několika hodin povídání s Tomem bude hračka. Sice už jsem měla něco hotové, co jsem si dělala průběžně, ale většinu těch keců jsem musela přepsat na papír a pak teprve z toho něco tvořit, takže jsem se přes víkend dostala sotva do poloviny. Navíc jsem v pondělí přišla do práce unavená a neodpočatá.
Stavila jsem se v kuchyňce pro občerstvení pro Toma a udělala si silnou kávu, aby mě probrala. Doma jsem si dala taky jednu, ale asi to bylo málo.
Když jsem se usadila v konferenční místnosti a čekala, než Tom přijde, ještě jsem uvažovala nad svým článkem. Nebo spíš nad NAŠÍM článkem. Začínala jsem z toho být nervózní. Co když se to šéfové nebude líbit a neschválí mi to? To by bylo docela v háji...
"Dobré ráno slečno novinářko." pozdravil mě vesele Tom, jakmile vešel do místnosti. V ruce držel dva kelímky s kávou. "Aha, ty už kafe máš." poklesl mu úsměv, když si všiml hrnečku přede mnou.
"Ale dneska ho budu potřebovat." vzala jsem mu jeden kelímek z ruky. "Jo ahoj." usmála jsem se na něj. Když je to naše poslední setkání, budu na něj milá.
"Tak jo." posadil se naproti mě. "Ale je to lattéčko, oříškový."
"Jo, to mám ráda." napila jsem se. Chutnalo vážně výborně.
"Co sis pro mě nachystala na naši poslední pracovní schůzku?" zeptal se zvědavě a napil se z kelímku.
"No, musíš se dneska nějak přiznat, že bys raději holku na vztah než na jednu noc."
Přikývl. "A jak to uděláme?"
"Už jsem nad tím přemýšlela." zapnula jsem diktafon. "Prostě jen odpovídej jako vždycky."
Zase přikývl.
"Takže napadlo mě, že bys mi řekl, jaký vidíš výhody ve vztahu na jednu noc a jaký v dlouhodobým vztahu. To bysme potom porovnali a bylo by to."
"To není blbej nápad." řekl uznale. "A těch výhod má být víc u dlouhodobýho vztahu, nejspíš, že?"
"Jo, nejspíš." zasmála jsem se. "Tak povídej. Můžeš začít tím, co vidíš jako výhody vztahu na jednu noc."
Na chvíli se zamyslel. "No tak člověk si užije a nikdo nečeká žádný závazky. Nemusí nic vysvětlovat, když je další večer s nějakou jinou. Nikdo ho nijak neomezuje a může si dělat co chce."
Pečlivě jsem si dělala poznámky. "To jsou čtyři, prozatím. ještě něco tě napadá?"
"Asi ne." zavrtěl hlavou.
"Tak teď výhody toho dlouhodobýho vztahu." pobídla jsem ho. Vážně mě zajímalo, co k tomu vymyslí, když vlastně žádnej opravdovej vztah ještě neměl. Nebo o tom aspoň nevím.
"Jasně. No tak u dlouhodobýho vztahu se má člověk ke komu vracet. Taky má zaručenej sex skoro kdykoliv. A v dlouhodobým vzahu to asi nebude jen sex, ale bere se to trochu jinak." dlouhou chvíli mlčel. Měla jsem strach, aby se mu nezavařily mozkový závity.
"Ještě něco? Máš jen tři. U jednorázkovek čtyři." bavila jsem se tím.
"No jeětě snad, že v dlouhodobým vztahu nemůžeš nic chytit, když jsou oba věrní. U vztahu na jednu noc taková jistota není." zašklebil se.
"Vlastní zkušenost?" zvedla jsem pobaveně obočí.
"Ne, prokrista!" smál se.
"Fajn. Tak ještě něco vymysli, máš to čtyři ku čtyřem."
"Přemýšlím." klepal prstama o stůl. Znervózňovalo mě to, ale nechala jsem to být. "Víš, co míš od toho druhýho čekat, když spolu chodíte už dýl. A taky pak třeba holka může svést svýho přítele, aniž by utrácela za luxusní prádlo, ale zvládne to i ve vytahaným tričku." usmíval se. Nejspíš se mu ta představa líbila.
Zatleskala jsem mu. "Šest čtyři, a ani to nebolelo, co?" culila jsem se na něj. "Líbí se ti ty výhody vztahu?"
Přikývl. "Už nějakou dobu jo."
"Takže přiznáváš, že bys už taky chtěl holku, se kterou by ti bylo fajn a nebylo by to celý jen o sexu, a už vůbec ne na jednu noc?" vyslýchala jsem ho dál, i když jsem odpovědi už dávno znala.
"Přiznávám." zasmál se. "Nebránil bych se tomu."
"A nevadí ti, že kdyby sis našel dívku, přišel bys tak o svou pověst svůdníka?"
"Ne." zavrtěl hlavou. "Alespoň by viděla, co jsem pro ní schpný obětovat. A taky by věděla, že není jen tak obyčejná, když už bych tohle pro nějakou obětoval."
"Vidíš to, to by bylo romantický." smála jsem se. "Jednou nějáká holka řekne: Jsem dívka Toma Kaulitze. Kvůli mě se vzdal své kariéry holkaře."
"To není vůbec vtipný." mračil se na mě, ale jen těžko udržel pevnou tvář. "Náhodou je to vážně romantický. Která holka se může chlubit tím, že sám Tom Kaulitz kvůli ní nechal všechny ostatní holky?"
"Až taková bude, chci si s ní potřást rukou. Že mě s ní potom seznámíš?" vtipkovala jsem. Ale na druhou stranu bych ji vážně ráda poznala.
"Třeba to budeš ty, tak nebude třeba seznamování." usmíval se na mě jedním ze svých svůdných úsměvů.
"Na to přesně čekám." řekla jsem ironicky. "No, chceš ještě něco říct k našemu rozhovoru?" odbočila jsem raději zase jinam.
"Asi ne. Nic mě nenapadá. Ale kdyby náhodou, tak ti ještě řeknu nebo napíšu mail."
"Dobře. Takže to asi bude všechno." Natáhla jsem se pro svůj diktafon a vypnula ho. Potom jsem ho strčila do kabelky.
"Opravdu všechno? To je škoda. Chodil jsem sem rád." vypadal, jako by to myslel vážně. Snad se mi tu nerozbrečí.
"Budeš mít lepší věci na práci. Třeba budeš moct dýl spát." usmívala jsem se. Byla pravda, že se mi taky bude stýskat po tom, jak mě na začátku prudil.
"Tak to jo, na to se těším, až nebudu muset vstávat v devět." věnoval mi svůj další dokonalý úsměv.
"No tak já tě asi nebudu dýl zdržovat a rozloučím se s tebou." stoupla jsem si.
"To už mě vyhazuješ?" zeptal se a postavil se taky.
"Ježiš, to ne. Copak tu chceš sedět dál? Můžem na sebe kiukat jak dva pitomci a mlčet třeba několik hodin." smála jsem se. To by bylo vážně duchaplné.
"Dobře, tak teda půjdeme." taky se smál. "A když tě pozvu teď na drink zase mě odmítneš?"
Naklonila jsem hlavu na stranu a podívala se na něj. "Ne tak úplně. Bude ti stačit, že tě na ten drink pozvu já, jestli ten článek šéfová schválí?"
S úsměvem přikývl. "Asi mi to bude muset stačit. Dáš mi na sebe číslo, abysme se mohli domluvit?"
Vytáhla jsem z kabelky svou vizitku a podala mu ji. "Tak se mi ozvi. Ale není to rande!" upozorňovala jsem ho.
"Samozřejmě, že ne." culil se na mě. "Tak já půjdu."
"Jasně, díky za rozhovor."
"Nemáš za co. Tak ahoj." na rozloučenou mě krátce objal. Jeho vůni jsem cítila ještě chvíli po tom, co zmizel ve dveřích. Usmívala jsem se jako blbeček, jen jsem nevěděla, jestli to je proto, že mám dobrej pocit z toho rozhovoru, nebo proto, že blbeček vážně jsem. Proto jsem si raději vzala svoje věci a šla do své kanceláře pracovat na článku,
který mi snad vynese lepší pracovní místo a vyšší plat. A taky schůzku s Tomem, která v žádném případě není rande.
Žádné komentáře:
Okomentovat