Láskoholik 03. Bill a Laura

Tak, nakonec jsem stihla dopsat díl, tak ho tady máte. Poslední dobou ani nemám čas psát dopředu, jsem vytížená, jak jsem dlouho nebyla. Doufám, že aspoň vy máte trochu času, abyste si mohli počíst a okomentovat. :) B.

Odkašlala jsem si a snažila se znovu nalézt své racionální myšlení. Sklopila jsem pohled zpátky k tichým psím obličejům, abych se uklidnila. Pomohl mi, můžu se tady postavit na nohy, ale to je maximum, co tady můžu udělat. Prsty jsem přejela po krátkém sestřihu kožichu kokršpaněla a zaháněla vidinu jeho polonahého těla. Když jsem uslyšela šoupavé kroky, mé srdce začalo rychleji bít. Přibližovaly se. Krátce jsem se na něj podívala, abych se ujistila, že jde opravdu ke mně. Rychle jsem vstala, až jsem musela vypadat naprosto nepřirozeně při takovém pohybu, a prsty si prohrábla vlasy.

"Budu si dělat něco na jídlo, chceš taky?" zeptala jsem se ho a otočila se k němu zády, abych na něj neviděla, za záminkou, že jdu do kuchyně.

"A co přesně budeš dělat?" uslyšela jsem za sebou jeho otázku. Zřejmě se posadil na pohovku, protože se hlas nepřibližoval, jen bylo slyšet tiché žuchnutí polštářů sedačky.

"Nevím," pokrčila jsem rameny. "Omelety?" napadlo mě. "Viděla jsem v lednici hodně vajíček," pousmála jsem se.

"Jsou zdravé, tak co bys chtěla," zasmál se. "Omeletu bych si dal, dlouho jsem ji neměl," přiznal. Už jsem stála u kuchyňské linky, takže jakékoliv pokušení bylo znatelně slabší. Když by se ale vedle mě objevil, zřejmě bych zase měla co dělat, abych na něj neskočila. Byl neodolatelný, jen co je pravda. Kdybych se s ním vyspala už poprvé, o nic bych nepřišla. Stejně jsme se s Tobiasem rozešli, takže jsem ho klidně mohla podvést. S čistým svědomím.

Vytáhla jsem kartu vajec a postavila si je vedle plotýnky. Pustila jsem se do přípravy - vytáhla si pánev a skleničku, do které budu rozklepávat vajíčka. Snad mu bude stačit omeleta ze tří vajec, snad toho nesní moc. Byla jsem plně zabraná do přípravy, že jsem nějak nezaregistrovala, že se s někým bavil. Vlastně, překvapilo mě i to, že v pátek večer zůstal doma. Myslela jsem, že jsou to ti věční kaliči, pořád někde v klubech, ale jak se zdálo, nebyla to vůbec pravda. Jak jsem zjistila už dřív, nechodil do práce, tudíž se nemusel omezovat tím, že je víkend. Nebyl jako já - přes týden těžce pracující, o víkendu popíjející. To se někdo měl, takový život by si určitě přál každý. No, až na nějaké workoholiky.

Když se vedle mě objevila cizí holka, lehce jsem se lekla. Prohlédla jsem si její jemné rysy, tmavé vlasy a veliké oči, které měla jako mrkací panenka, a nejistě se na ni usmála.

"No ne, Tom si tě tady nechal i na večeři?" zamrkala překvapeně. Polkla jsem a prvně nechápala její narážku, záhy jsem ale zavrtěla hlavou.

"Ne, jsem jen kamarádka," zasmála jsem se. "Nejsem… nespali jsme spolu," řekla jsem, abych to ujasnila. Protože on zřejmě spal i s kamarádkami. "Známe se pár měsíců," dodala jsem ještě.

"Jo počkej, Isabell, že ano?" ukázala na mě prstem. Vyklopila jsem jeho omeletu na talíř, který jsem si předtím připravila, a odložila obracečku, kterou jsem doposud držela v ruce. Vypnula jsem plamínek pod pánví a podívala se na ni.

"Jo, ale Bella je kratší," usmála jsem se. Hned ke mně natáhla ruku s přátelským výrazem. Jemně jsem jí ji stiskla a čekala, až mi prozradí své jméno.

"Jsem Laura," představila se mi. "Šla jsem pro pití, chceš taky něco vzít?" nabídla se mi hned.

"Nemusíš," zavrtěla jsem hlavou a otočila se zpátky ke kuchyňské lince. Vzala jsem jednu okurku, kterou jsem omyla, a pak ji začala krájet na podélné plátky. Ty jsem pak začala pokládat kolem mojí omelety. To samé jsem udělala k té Tomově. Když už mu mám dělat jídlo, ať mu chutná. Nechal mě tady, musím se mu nějak odvděčit. Stejně tak jsem nakrájela i rajče a vyskládala ho vedle plátků okurky. Čerstvá zelenina hned zavoněla, až se mi začaly sbíhat sliny.

"Takže se tady nějakou dobu zdržíš?" zeptala se mě. Zvedla jsem k ní pohled, zatímco jsem si otírala ruce do utěrky. Odložila jsem ji stranou a bokem se opřela o kuchyňskou linku.

"Chci si najít něco vlastního co nejdřív, abych tady moc dlouho neotravovala," usmála jsem se. "Ale pár nocí tu asi budu," krátce jsem přikývla.

"Můžeme spolu zajít do kina, nebo na nákupy," navrhla hned. "Kluci zase začnou chodit do studia, aspoň pak nebudu sama," naklonila hlavu na stranu. Vlnité rozpuštěné vlasy se jí shrnuly přes rameno na prsa. Hned si je přehodila zpátky dozadu a popadla džbán, do kterého předtím vylila krabici džusu. "Sama se psy, abych upřesnila. Ale i ty si někdy berou do studia," prozradila mi.

"Fajn," usmála jsem se. "Nejsem proti," řekla jsem a vytáhla příbor, abychom s Tomem měli čím ty omelety sníst. Vzala jsem talíře do rukou a následovala ji zpátky do obývacího pokoje.

Tom už tady seděl v šedých teplácích, tílko nebo triko si ale nějak pozapomněl vzít. On byl ale doma, zřejmě si budu muset zvyknout na to, že nemá ve zvyku se příliš oblékat. Podala jsem mu talíř s jeho jídlem. Vděčně se na mě usmál a hned mi ho vzal z rukou, zatímco se posunul na pohovce více na kraj, aby se tam našlo místo i pro mě. Až když jsem dosedla vedle něj, podívala jsem se taky na jeho bratra.

"Ahoj," usmála jsem se na něj. "Nevím, jestli si mě pamatuješ, jsem-"

"Bella, že?" přerušil mě hned a natáhl ke mně ruku. "Rád tě zase vidím," přikývl hned. "Tomovi jenom prospěje, když se tady nějaká holka zdrží více, než jen na jeden večer," zasmál se a poplácal svého bratra po holé lopatce. "Nebude mu sem muset chodit uklízet Laura," olízl si rty a láskyplně se podíval na svou přítelkyni.

"Kdybys nekecal," pronesl Tom a podíval se na mě. "To spíš já bych měl chodit uklízet k nim," zamumlal tak, abych to slyšela jen já. Zasmála jsem se a pokrčila rameny.

"Abych řekla pravdu, vaše uklizené pokoje mě zase tak netíží," zamrkala jsem. "Dobrou chuť," popřála jsem mu, ale to on se už dávno ládoval. Bill se hned naklonil nad jeho talíř a vzal si jeden kousek okurky.

"Takový luxus, ještě s oblohou a donáškou, pf," odfrkl si a podíval se mi do očí. "To tě Tom jenom tak nepustí, jestli mu budeš podstrojovat až pod nos," zasmál se.

"Stejně tak, jako ty jsi nepustil Lauru, co?" popíchl ho hned Tom. Oba dva se pak na sebe ušklíbli. Usmála jsem se a sklopila pohled ke svému talíři. Jak to vypadá, tady nebudu za černou ovci. Když mě takhle hned přijali mezi sebe, budu se tu mít dobře i během těch pár dní, které tady plánuju strávit.

Pomalu jsem jedla svoji omeletu a moc nevěnovala pozornost jejich konverzaci. Žvýkala jsem sousto a párkrát vzhlédla k jejich obličejům, abych nevypadala jako totální nenažranec. Byla jsem sotva v polovině svého jídla, ale Tom už dojídal poslední kolečko rajčete. Vypadalo to, že mu chutnalo, a to mě jedině těšilo. Olízla jsem si rty a mezi prsty uchopila jeden plátek okurky, strčila si ji do pusy a znovu zvedla pohled k ostatním. Tom odložil příbor a hned se natáhl po sklenici s džusem, který přinesla Laura. No jo, teď to vypadalo, že ho tady každý obskakuje. Zaslechla jsem své jméno, tak jsem upřela oči na Billa a krátce si odkašlala. Polkla jsem sousto a zvedla obočí na znamení, že jsem dvakrát neposlouchala, aby mi zopakoval otázku.

"Ptal jsem se, jestli s námi půjdeš zítra do klubu," pochopil můj výraz a hned pokračoval dál. "Vždycky v sobotu někam chodíme, můžeš se teď přidat k nám," usmál se.

"Víš, asi zůstanu tady," odkašlala jsem si. "Nevím, jestli budu v náladě na nějaký klub," naklonila jsem hlavu na stranu. Když se Bill nadechoval, Tom ho takticky přerušil tím, že mi pochválil jídlo.

"Díky za večeři," podíval se na mě, natáhl ke mně ruku a krátce mě objal kolem ramen. "Na mě je zase mytí nádobí, jo?" nabídl mi. Zasmála jsem se.

"No, když máš myčku, to se ti to vykládá," ušklíbla jsem se. Vzal svůj prázdný talíř a vstal.

"Hele, i tu jsem mohl nechat na tebe, tak pšt," významně se na mě podíval. Zase jsem se zasmála. Aspoň, že mě rozesmívá. Snad přijdu na jiné myšlenky, když budu mít chmury, pomůžou mi psi nebo Tom. Když odešel, Bill se znovu ujal slova, zřejmě asi nepochopil, že je to téma, o kterém se moc nechci bavit.

"V klubu je vždycky sranda," zamumlal si spíš pro sebe, ale tak, abych ho slyšela i já, která jsem od něj seděla nejdál. "Kdyby ses rozhodla, že se k nám připojíš, v devět večer odcházíme," usmál se na mě. "Být tebou, zaberu si koupelnu už v sedm, protože od osmi se tam nedostaneš," zavrtěl hlavou a podíval se přes mé rameno na Toma.

"Jo, a máš štěstí, že nejsi vedle, protože s Billem v bytě by ses do koupelny nedostala už v pět," odpověděl mu zase Tom. Ti se pořád jen pošťuchují, bratři, jak se patří. Znovu jsem se zasmála.

"To není pravda," ozvala se hned Laura, zřejmě aby se zastala Billa. Moc tomu ale nepomohla, protože se Tom rozesmál.

"Omlouvám se. Když si potřebuje oholit nohy, zabere ji už ve čtyři," přikývl si sám pro sebe. Bill se nasupeně zamračil a já měla opravdu co dělat, abych nevyprskla smíchy. Nechtěla jsem si ho znepřátelit, ale musela jsem uznat, že Tom umí najít ty správné odpovědi, jak druhé uzemnit. Budu se to muset naučit, kdyby se mi náhodou ozval Tobias, ten kretén.

B.