#06 - Posezení na terase

Ah, zase ty názvy kapitol... Asi umřu. :D Věrným komentujícím děkuji, doufám, že se vám bude díl líbit. :) B.

KDYŽ jsme se vrátili z oběda, byla jsem neskutečně unavená. Nebylo to ani tím, že bych se unavila chůzí, ale tím, jak jsem si pořád musela dávat pozor, jestli za námi někdo nejde, jestli se zpoza rohu neobjeví skupinka fanynek, jestli v okolí není něco nebo někdo, kdo by mohl ublížit mému dítěti. Sice jsou tady v Americe fanoušci přátelštější, ale i tak jsem pořád měla nepříjemný pocit, kterého se těžko zbavovalo. Proto jsem byla ráda, když jsem ve zdraví a bez škrábance překročila práh našeho domu. Moc hluku jsem nevydávala, když jsem si zula boty, takže jsem asi překvapila Billa a Ester, když jsem na ně promluvila.

"Jsme zpátky," zavolala jsem od dveří do obývacího pokoje. Oba dva sebou cukli, jako bych je načapala při něčem nekalém. Bill rychle sklidil nějaké papíry ze stolu a otočil se ke mně s provinilým úsměvem na tváři.

"Tak brzo? Myslel jsem, že si dáte moučníky aspoň dva," popíchl si, když sklouzl pohledem k mému břichu, které se teď zakulacovalo rychleji, než jsem si vůbec stačila všímat. Jen jsem zavrtěla hlavou.

"Nemůžu se zase tak cpát, kdo by potom ty kila shazoval," pokrčila jsem rameny. Zasmál se a vstal, hlavou pokynul Ester, aby ho následovala do jejich ložnice. Buď je to něco mezi nimi, nebo se opravdu snaží utajit nějakou velikou věc. Ale jak jsem byla momentálně unavená, tak mi to bylo docela jedno. Posadila jsem se na pohovku před televizi a natáhla nohy před sebe, opřela jsem si je o konferenční stolek a prsty si promnula svaly za krkem. Teď bych masáž potřebovala já.

"Prdelko, snad bys nespala," uslyšela jsem za chvíli vedle mého ucha. Rychle jsem otevřela oči a pootočila se na Toma, který stál za pohovkou a jen se přes ni nakláněl. Olízla jsem si rty, neschopná slova. Nebo spíš - líná cokoliv říct. Tom se zasmál a zlehka položil dlaně na má ramena. "Chceš odnést do postele, aby ses mohla pořádně vyvalit? Večer budeme grilovat, tak abys měla dost energie. Co ty na to?" naklonil hlavu na stranu.

"Hm, klidně," usmála jsem se na něj. "Když si jenom pár minutek odpočinu, klidně potom můžu začít na večer připravovat věci," řekla jsem. "Jenom potřebuju trochu oddechu," podívala jsem se na něj.

"Ty nic připravovat nemusíš, protože je to takové před-narozeninové grilování, takže ty se můžeš válet klidně celý den. Teď jsme tu od toho my, abychom všechno připravili," usmál se. Obešel pohovku, aby ke mně byl čelem, a natáhl ke mně ruce, že mi pomůže na nohy. Nechala jsem se jím vytáhnout a hned políbit, což zřejmě plánoval. Spokojeně jsem mu položila paže kolem krku a prodloužila polibek s tichým zafuněním.

"Však mám narozeniny až…" zarazila jsem se, když jsem si uvědomila, že už tenhle víkend. Všechno tak neskutečně rychle uteklo, až se mi to nechtělo věřit.

"Tenhle pátek. Ano, už je to tady," usmál se na mě a dlaněmi sjel z mých boků na zadeček. Ještě na něj dosáhl, ale uplyne pár týdnů a už se přes mé břicho nedostane tak daleko. "Těšíš se aspoň trochu?" zeptal se polohlasem.

"Co bych se netěšila," pokrčila jsem rameny. "Zase budeme jednou všichni pohromadě, než vaše máma odletí domů," podívala jsem se mu do očí. Usmál se.

"O to víc soukromí budeme mít," pošeptal s přivřením očí. Jen jsem naklonila hlavu na stranu. Ano, mohlo by se zdát, že když nás tady bude míň, budeme mít víc prostoru pro sebe. Ale když stejně bude trávit celé dny ve studiu, jak bych si pak mohla užívat toho, že tady sedím sama? Určitě to myslel dobře, určitě mě nechtěl rozesmutnit, ale to jediné se mu povedlo. Teď abych se zase snažila to na sobě nedát znát. Doktorka mě varovala před změnami nálad. Doufám, že se mi budou vyhýbat obloukem, nebo mě postihnou jenom v nejmenším. Nehodlám kvůli těhotenství probrečet celé dny. I když, možná mi nezbude nic jiného, když tady budu sama.

Čekala jsem, že budu mít posmutnělou náladu celý večer, vždycky jsem mívala nálady spíše delšího rázu, ale sotva jsem vstala a Tom se na mě usmál, měla jsem hned pocit, že je na světě zase krásně. Stačil jediný úsměv, abych byla znovu v pohodě. Nechápala jsem, co to se mnou ty hormony dokáží udělat, ale byla jsem ráda, že jak se lehce dostanu do špatné nálady, stejně snadno se dostanu i z ní. Stála jsem u skříně a přemýšlela, co bych si na to večerní posezení mohla obléct, abych nepohoršovala návštěvníky, kteří určitě přišli. Shiro s Rií si nenechají ujít příležitost, aby se najedli zadarmo, a je mi jasné, že je Bill s Tomem pozvali. Zjišťovala jsem, že se ta spousta oblečení, kterou jsem tady měla, docela zužovala. Mohla jsem na sebe natáhnout jenom nějaká pružná trika, která se přes břicho v klidu přetáhla. Budu si muset zajít na nákupy, abych vůbec měla co nosit, kromě volných šatů, kterých jsem tady pár měla.

"Zlato, už jsi připravená?" uslyšela jsem Tomův hlas, když jsem si konečně vybrala jedno z volnějších triček s tmavě modrými pruhy na bílém pozadí. Usmála jsem se a podívala se na něj.

"Jenom se převleču a můžu jít," pokrčila jsem rameny. Přešel ke mně a tak potutelně se usmíval, až jsem se začínala obávat, co má zase za lubem. Vzal můj obličej do dlaní a prsty vjel do vlasů, zatímco polštářky palců přejel po mých tvářích.

"Jsi krásná," zamumlal. Jen jsem mrkla a tiše vypustila vzduch z plic. "Ne, myslím to naprosto vážně," řekl a rychle očima přeletěl přes můj obličej, zatímco jsem dál držela v rukou triko, které jsem si chtěla obléct. "Je to až k neuvěření, ale den ode dne jsi čím dál větší kočka," zamrkal a rychle si olízl rty.

"Jestli chceš, abych se červenala, tak se ti to daří," pousmála jsem se. "Chci se obléct, když počkáš pět minut, budu připravená," podívala jsem se mu do očí. Sklonil se ke mně, aby mě krátce políbil, než mě pustil. Otočila jsem se k posteli, abych na ni odhodila tílko, ve kterém jsem usnula. Přetáhla jsem si přes hlavu triko s delším rukávem, ve kterém by mi mělo být větší teplo než v tílku, a zamířila k zrcadlu v koupelně. Rozpustila jsem si vlasy a vlnité prameny přehodila přes ramena, abych se mohla trochu nalíčit. Kartáčkem řasenky jsem si přejela přes řasy a leskem na rty si navlhčila spodní ret. Vešla jsem zpátky do pokoje a podívala se k posteli, kde Tom seděl. Když mě uviděl, bylo na něm vidět, že na mě může oči nechat. Opřela jsem se o rám dveří od koupelny a založila si ruce na prsou. Tím se jenom zvýraznilo moje bříško, ke kterému sklouzl pohledem.

"Jdeme?" zeptala jsem se. Tom přikývl a vstal. Během několika následujících vteřin, než jsme se dostali dolů, byl slyšet hlasitý smích. Jak se zdálo, bylo tady víc lidí, než bych čekala. Jen jsem se podívala na Toma, ale ten mi místo slov dal ruku kolem pasu a vedl mě dál domem k zahradě. Když jsme otevřeli dveře na terasu, očima jsem rychle přeletěla přes obličeje sedících u stolu. Kromě naší rodiny, která obývala dům, tady ještě seděl Shiro se svou drahou polovičkou a vedle něj Ria se svým novým přítelem. Dalším. Od doby, co se dozvěděla, že jsem těhotná, střídala chlapy jako na běžícím pásu. Jestli jí to přinášelo potěšení, tak prosím. Vedle Simone pak seděla nějaký její místní kamarádka, se kterou se seznámila na manikúře. Pár lidí od kluků z práce, lidi ze studia, kteří jim pomáhají na albu. Producent, jejich manažer a Natalie. Opravdu víc lidí, než bych čekala.

"No konečně jste tady," usmál se Bill a vstal, aby mi uvolnil židli vedle Ester. Jen jsem se na něj usmála a posadila se vedle své sestry, která na klíně držela Aarona. Z druhé strany byla volná židle, tak se Tom hned usadil, aniž by pustil mou ruku.

"Zlato, nemusím tě nikomu představovat, že ne?" naklonil se ke mně s úsměvem. Zavrtěla jsem hlavou a podívala se po ostatních. Kdyby tady sedělo mé staré já, už bych se se všemi živě bavila, balila nezadané i zadané kluky, hlasitě se smála a pohazovala vlasy přes rameno. Teď tady sedím já, tichá, dalo by se říct, že i zakřiknutá Ellen. Sotva jsem pozdravila, seděla jsem tady tiše jako myška. Taková jsem byla, když jsem ještě vážila skoro metrák.

"El, jak se ti daří?" zeptal se mě Shiro. Zvedla jsem k němu pohled od svých propletených prstů, které jsem měla složené na klíně, a tázavě zvedla obočí. Opravdu mluví ke mně?

"Dobře," odpověděla jsem a lehce se pousmála. "Nikdy mi nebylo líp," pokývla jsem hlavou a prsty si nervózně prohrábla vlasy. Natáhla jsem se pro sklenici, abych si nalila džusu, a pak vstala. Tom se na mě jen usmál a pak upil piva, které už držel v ruce. Stoupla jsem si k Billovi, který se zase staral o gril, a strčila si ruce do kapes.

"Copak, už máš hlad?" pobaveně se na mě podíval a zamával obracečkou, kterou držel v ruce.

"Jenom se jdu zeptat, jestli nechceš s něčím pomoct," pokrčila jsem rameny. "Můžu to maso klidně pohlídat," olízla jsem si rty. "A ty tvoje bezmasé párečky taky," ušklíbla jsem se. Jen jednou jsem to ochutnala, víckrát to do pusy nestrčím.

"V pohodě," zavrtěl hlavou. "Posaď se a bav se, ty jsi tady ten poslední, co by se měl starat o maso," usmál se na mě. "Neboj, budeš první, komu přinesu porci," lehce do mě šťouchl loktem. Zasmála jsem se a poplácala ho po rameni.

"Tak se o to maso hezky starej," podívala jsem se na gril. "A přines mi ten nejhezčí kousek, jasné?" zvedla jsem jedno obočí. Teď to byl on, kdo se hlasitě zasmál. Otočila jsem se na patě a vrátila se na své místo mezi Ester a Toma. Sotva jsem se posadila, Tom automaticky natáhl ruku ke mně a pohladil mě přes stehno. Nedalo si nevšimnout, že to všechno sledovala Ria. I když seděla vedle svého nynějšího přítele, pořád hlídala, co se děje u Toma. Až mi to lezlo krkem. Ale kvůli svému klidu, kvůli zdraví dítěte a své vlastní náladě jsem se snažila na to prostě kašlat. Tom tady byl se mnou, seděl vedle mě, objímal mě, takže jsem mohla být v klidu.

"Tady máš, oslavenče," podal mi Bill první kus kuřecího masa. S díky jsem se na něj usmála a počkala, až podá porci i Ester, abych tady nebyla sama, kdo se cpe. Popřála jsem jí dobrou chuť a ukousla si první sousto. Bože, měla jsem takový hlad, až jsem skoro šilhala.

"Dobrou chuť, zlato," poplácal mě Tom po stehně.

"Nabídla bych ti, ale asi by ti to nechutnalo," podívala jsem se na něj, zatímco jsem přežvýkávala první sousto. Ušklíbl se a vypil zbytek piva ze sklenice, které mu tam ještě zbývalo. K masu jsem si ukousla trochu chleba a lokty se opřela o opěrky židle. Rozhlédla jsem se kolem sebe a znovu nachytala Riu, hledíc na mě. Než si konečně uvědomila, že jí pohled oplácím, uběhlo několik krátkých vteřin. Nejistě se usmála. Neoplatila jsem jí úsměv, jen jsem sklopila pohled k jídlu a dál se věnovala jen jemu. Kdybych mohla, všechny bych vyhnala pryč a zůstala tady s Tomem sama. To by byla večeře přesně podle mého gusta. Jenom s ním. Už se těším, až si vyjedeme na ten výlet. Snad nám to vyjde.

Očistila jsem si prsty do papírového ubrousku a natáhla se po sklenici džusu. Upila jsem a pak se spokojeně zády opřela o židli. Položila jsem dlaň na Tomova záda a lehce ho pohladila přes lopatku. Hned se ke mně otočil.

"Potřebuješ něco, zlato?" zeptal se a automaticky se ke mně pootočil. Chtěla jsem ho požádat, jestli by mi ještě podal krajíc chleba, ale divný pocit v břiše mě zarazil. Dlaní jsem si přejela přes triko a nejistě zamrkala. Tom naklonil hlavu a poplašeně mě chytil za paži. Usmála jsem se, abych ho ujistila, že se neděje nic špatného.

"Tak to vypadá, že to bude fotbalista," pošeptala jsem, aby to slyšel jen on. Když pochopil, jeho oči se hned rozzářily. Vzala jsem ho za ruku a přiložila si ji nad pupík, kde jsem pohyby cítila. Byly sice slabé, velice slabé, ale i tak jsem to slabé kopání cítila. Spíš jsem měla pocit, jako by mě lechtala motýlí křídla. Tohle bylo poprvé, co se dítě takhle projevilo.

"Ah, vy dvě moje zlatíčka," usmál se a pohladil mě po břiše, než mě políbil. Vřele a dost dlouze na to, aby to všichni viděli. I Ria.

B.