CttE - 4.kapitola

Opět se těším na Vaše komentáře :) Btw, četli jste aktuální alien wall? :D Tom má rád oříškové latté. LATTÉ! :D Poslední dobou jsem jako věštírna. :D Něco napíšu a Tom to pak potvrdí v app. :D No konec :D Mohl by sem přijet a poděkovat mi, no ne? :D

EDIT - nějak mi to tady blblo, ukazovalo mi to, že stránka nelze nalézt, tak jsem to zveřejnila znovu, ale s tím, že pokud jste komentovali předchozí zveřejnění, už to tu není. :)

Jules

Když jsme zasedli do prvního bistra, které jsme po cestě našli, bylo sotva pár minut po osmé. Znaveně jsem se postavila do fronty, která tu byla, a přemýšlela jsem, co si objednám. Měla jsem takový hlad, že bych snědla i celý kebab, který po mě normálně musel dojídat Mark. Objednala jsem si a posadila se k volnému stolu. Vřele jsem přivítala plastovou židli, která byla jindy nepohodlná. Teď jsem byla tak unavená, že jsem se těšila, až se najím a vrátím se domů. Tom se naproti mně posadil s nějakým zeleninovým salátem a těstovinami.

"Myslela jsem, že máš taky hlad," zasmála jsem se.

"Vždyť je ve všem maso, tohle je jediné, co si můžu dát," pokrčil rameny. Podívala jsem se na svůj kebab, ze kterého maso trčelo na všechny strany.

"Takže vegetarián?" zvedla jsem obočí. "Co ještě mi o sobě prozradíš?" zeptala jsem se. Zakousla jsem se a pomalu přežvykovala, zatímco on napíchl první těstovinovou vrtulku a strčil si ji do pusy. Pokrčil rameny.

"Vlastně, ani nic moc. Dřív jsem tady bydlel, ale na nějakou dobu jsem odjel. A když jsem se teď vrátil, skoro všechno je stejné. Tohle místo se nikdy nezmění."

"Jak to, že tě teda neznám?" zeptala jsem se. Přemýšlela jsem, je opravdu možné, že bych ho neznala.

"Dřív jsem bydlel trochu jinde. Chodil jsem na gympl."

"Aha," pokývala jsem hlavou. "Já jsem byla na obyčejné základce a potom čtyři roky ekonomky."

"A co rodina?" zvedl obočí a zase si vložil sousto do úst. Dožvýkala jsem svoje a polkla.

"Máma s bráchou bydlí na opačné straně města. Já jsem na bytě sama. I když, není to zrovna byt. Spíš garsonka," zasmála jsem se. Sotva se tam vlezu já. Kdybych ji měla sdílet s někým dalším, asi bychom se utlačili.

Tom chvíli mlčel, jakoby opravdu přemýšlel nad tím, co se zeptat. Pořád mě zaráželo, že jsme byli z jednoho města, odmalička, a neznali se. Když se nadechl, zvedla jsem pohled od jídla, a pozorně poslouchala.

"Co za styl hudby posloucháš?" zeptal se. Překvapeně jsem zvedla obočí. Tuhle otázku jsem opravdu nečekala. Musím uznat, že mě překvapuje čím dál víc. Asi budu muset poopravit původní názor, který jsem si na něj udělala, protože s každou další minutou s ním strávenou ten názor naprosto vyvrací.

Tom

"Spíš vážnou hudbu, nebo staré klasiky. Do těch moderních se moc nemíchám," zavrtěla hlavou. To by vše vysvětlovalo. Usmál jsem se.

"Takže konzervativní?"

"Dalo by se říct," přikývla. Znovu jsem si nabral trochu těstovin a zahleděl se do jejích očí. Měla je nádherné. Líčení neměla moc výrazné, akorát podtrhovalo jejich přirozenou krásu. Zamrkala a zvedla obočí. "Teď mi řekni ty něco o sobě," pobídla mě.

"Co chceš vědět?" zeptal jsem se. Radši ať vyzvídá, než abych na sebe něco řekl.

"No, tak třeba začni rodinou," usmála se a znovu se s chutí zakousla do kebabu. Vždycky jsem měl radši holky s chutí k jídlu, které se nebály jíst a měly přitom hezkou postavu, přesně jako Jules. Ale od doby mého vegetariánství se na to dívám jinak. Ale je to její věc, hlavně, že jí chutná.

"No, mám bráchu, který je mladší," pokrčil jsem rameny. "Rodiče rozvedení, ale máma si našla jiného, který je docela super otčím."

"To mě mrzí," naklonila hlavu na stranu.

"Díky. Ale ty jsi taky mluvila jenom o mámě. Kde je táta?" zeptal jsem se. Odkašlala si a krátce se napila koly, kterou jsme si koupili oba dva.

"Máma nikdy nebyla vdaná. Brácha vlastně ani není můj pravý sourozenec, má jiného otce."

"A ani ten s vámi nebydlel?" podivil jsem se.

"No, mamka je tak trochu hippie," zasmála se. "Vždycky přijela z nějakého setkání a byla v tom. Babička s ní měla pěkné nervy, vlastně mě spíš vychovávala ona s dědou."

"Aha," pokýval jsem hlavou. A to jsem si myslel, že je rozvod to nejhorší. "Tak vidím, že problémy v rodině máme společné," usmál jsem se.

"To bych radši našla něco jiného, co by nás spojovalo," protočila oči. Usmál jsem se. "Tak pojďme hledat," pobídl jsem ji.

Jules

Napila jsem se koly a podívala se k vedlejšímu stolu. Jen jsem vzdychla. Další zamilovaný pár. Však vás to přejde, pomyslela jsem si. Podívala jsem se na Toma, který sledoval můj dřívější pohled. Krátce se zasmál.

"Máš přítelkyni?" zeptala jsem se najednou. Hned jsem se rychle napila, abych nemusela vysvětlovat, jak jsem k tomu přišla. Rovnou jsem sklopila pohled, aby si náhodou nevšiml mého náhlého červenání.

"Ne," odpověděl hned. Jakoby ani nepřemýšlel nad odpovědí. "Ty?"

"No, pár přítelkyň mám, to je pravda. Jednu z nich jsi dokonce viděl, jestli si pamatuješ na tu, co se mnou byla v kavárně," usmála jsem se. Zasmál se hlubokým hrdelním smíchem, při čemž se mu vytvořily kolem očí vějířky vrásek. Vypadal naprosto kouzelně. A jako bych naprosto zapomněla na Marka, jak mi bylo s Tomem dobře.

"Fajn, teď jsi mě dostala. Nějaký kluk?" zeptal se znovu a lokty se opřel o stůl. Bradu si podložil spojenými dlaněmi.

"Jo, mám přítele," vzdychla jsem.

"Moc šťastně teda nezníš," pootočil hlavou směrem k líbající se dvojici u vedlejšího stolu. "Tohle už máš zřejmě za sebou," konstatoval.

"Naprosto. Jestli tahle fáze vůbec někdy byla," odkašlala jsem si a krátce se napila. Tom se ležérně opřel o židli a ruce si položil do klína, spletl prsty a tázavě se na mě podíval.

"Chceš o tom mluvit?"

"Není o čem," zavrtěla jsem hned hlavou. "Prostě vztah, který je proto, jen aby nějaký byl. Vlastně bych ho nejradši pustila k vodě," procedila jsem větu mezi zuby. A už jenom proto, že se týkala Marka. Dřív bych ho měla ráda, ale teď už jenom jeho jméno ve mně vyvolával pocit zhnusení. Ale způsobil si to sám.

"No fajn," řekl najednou. "Myslím tohle téma opustíme, ne?" uculil se. "Něco lepšího. Hm," poškrábal se na bradě, která sice nebyla dokonale oholená, ale přidávalo mu to na mužnosti. "Oblíbení herci?"

"Ehm," odkašlala jsem si. "Sean Connery, toho mám asi nejradši. A pak třeba George Clooney."

"Takoví staří?" podivil se.

"Říkala jsem, že jsem spíš konzervativní," důrazně jsem se na něj podívala.

"I v otázkách týkajících se sexu?" olízl si horní ret. Naklonil se přes stůl a se zájmem pozoroval můj obličej.

"Na to ti nebudu odpovídat," zavrtěla jsem hned hlavou. Zasmál se.

"No tak, Jules. Poznáváme se, ne?" pokrčil rameny a jeho úsměv se ještě více rozšířil.

"Tohle vědět nepotřebuješ," dál jsem odmítala odpovědět. Pokrčil rameny.

"Nemusíš se stydět," mrkl na mě. Odfrkla jsem si.

"Nestydím se," trapně jsem zalhala. "Jenom ti do toho nic není."

"No fajn," zase se opřel. "Tvoje volba," uculil se. Kdybych jenom věděla, co se za tím šibalským pohledem skrývá.

Podívala jsem se na hodinky. Vzdychla jsem.

"Už budu muset jít, je pozdě," řekla jsem a zvedla se. Tom si stoupl taky a nechal mě jít první. Vyšla jsem ven. Už bylo docela chladno.

"Půjdeš si zase ráno zaběhat?" zeptal se. Usmála jsem se.

"Asi jo. Půjdeš zase s drakem?" usmála jsme se.

"Jmenuje se Scotty," zasmál se. Pokývla jsem hlavou.

"Je to opravdu krásný pes."

"Krásný jako majitel?" zamrkal na mě. Rozesmála jsem se. I když ho znám teprve chvilku, je mi s ním opravdu příjemně. Jsem ráda, že jsem s ním šla. Aspoň jsem si trochu odpočinula. Po návratu domů se pak budu moct věnovat školním povinnostem, aspoň chvilku před spaním.

"No, to nemůžu posuzovat. Musel by ses zeptat nějaké singl slečny," vykroutila jsem se z odpovědi. Jenom se usmál a strčil ruce do kapes, zatímco se mu na jednom zápěstí houpala taška s vypůjčenými filmy.

Tom

Nechce mi říct nic ohledně sexu, ani jestli jsem pohledný. Jiné dívky se hned začaly hihňat a říkat, že na mě něco pěkného je. Ona je opravdu naprosto jiná. Možná jsem ve výhodném postavení, kdy můžu vidět do jejího vztahu s Markem a tak se vyvarovat chyb, které udělal on. Mohl bych mu i poradit, ale když on si už našel jinou, nebude můj problém, až se rozejdou. Fakt, že i ona by se nejradši rozešla s Markem, mi hezky nahrává do karet.

Cestou zpátky jsme procházeli kolem kina. Zastavil jsem se u programu, abych zjistil, kdy co hrají. Jestli má vůbec smysl tohle kino navštěvovat.

"Co děláš o víkendu?" zeptal jsem se Jules.

"Snad nechceš jít do tohoto kina," usmála se. Pokrčil jsem rameny. "Na víkend už mám plány. Jdu s Markovou mámou na nákupy."

"Kdo je Mark?" zeptal jsem se. Hrát blbého mi šlo vždycky skvěle.

"Můj přítel," pokrčila rameny. "Pojď, nebudu na tebe čekat," popohnala mě. Znovu jsem se k ní připojil.

"A jak dlouho s tím Markem jsi?" vyzvídal jsem informace, které jsem už věděl, abych se mohl postupně dostat hlouběji.

"Za měsíc to bude rok," pokývala hlavou. Hvízdl jsem.

"Můj nejdelší vztah byl asi měsíc. Takže, poklona," usmál jsem se. Hlavně vypadat nenuceně.

"No, já jsem předtím taky na dlouhodobé vztahy moc nebyla. Ani nevím, proč jsem s ním tak dlouho. Možná nějaká potřeba jistoty, nevím," pokrčila rameny.

"Jak jsem pochopil, tak tu jistotu v něm moc nemáš," podotkl jsem.

"No právě," vzdychla a kopla do kamínku před sebou. "Nemám."

B.