Týjo, už čtvrnáctá kapitola, já jsem teda plodná :D. No, doufám, že se objeví spousta komentářů, tuhle kapitolu jsem udělala takovou pohodovější. Mám ale pocit, že vymyslím ještě nějaký špek :D :) Těším se na Vaše ohlasy :) B.
VZBUDIL mě něčí dotyk. Uvědomovala jsem si, že ležím jako dítě, v poloze plodu, ale tak se přece nejlépe tělo zahřeje. Zamžourala jsem do světla lampičky a schovala si obličej.
"Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit," pošeptal Tom.
"Ty jsi mě zakryl?" zeptala jsem se. Nepamatuju si, že bych usínala s dekou.
"Vypadalo to, že je ti zima," odpověděl s pokrčením ramen.
"Kolik je hodin?" posadila jsem se a protřela si oči. Zívla jsem.
"Bude osm večer. To se ti na mě spalo tak špatně, že musíš vyspávat ještě tady, v poskvrněné posteli?" ušklíbl se. Znovu jsem si lehla a zakryla se dekou, kterou mi přinesl.
"Ta postel je úžasná," pošeptala jsem si spíš pro sebe, ale určitě to Tom slyšel taky.
"Proto jsem si ji pořizoval, ne?" odpověděl mi. "Mohla by ses ale trochu posunout a nerozvalovat se přes celou šířku."
"To jdeš jako spát v osm?"
Jindy bych asi odešla, ale protože jsem se pořád cítila nějaká unavená, zůstala jsem ležet v posteli. Zřejmě na mě dopadl všechen stres a probděné noci nad učením. Znovu jsem zívla a zachumlala se víc do deky.
"Je tu přikrývka, ta tě víc zahřeje," nabídl mi Tom. Zavrtěla jsem hlavou. Jen pokrčil rameny a sundal si i kalhoty. V boxerkách si vlezl do postele.
"Neoblečeš se?" zeptala jsem se a trochu se od něj odsunula.
"Jsem zvyklý spávat nahý. Takže za tohle," ukázal na své krvavě rudé boxerky s tmavě modrými proužky, "ještě můžeš být ráda."
"Že jsem se ozývala," vzdychla jsem a dívala se, jak ulehá. Je pravda, že je ta postel tolik široká, že jsme měli oba dva dost prostoru a možná bychom o sobě ani nemuseli vědět.
Než se uvelebil, taky mu to trvalo. Pořád se přetáčel ze strany na stranu, vzdychl a otočil se na druhý bok. Tam se mu zase nelíbilo něco, tak si lehl na záda, no prostě jako malé děcko. A když už konečně přestal s tím uvelebováním se, v pokoji nastalo ticho.
"Víš, že se na mě přišel podívat Bill?" řekla jsem mu šeptem.
"Co chtěl?" zeptal se Tom. Díky slabému světlu, které dopadalo do pokoje přes nezatažená okna, jsem viděla, že ke mně pootočil hlavu.
"Zeptat se, jestli jsem s tebou ráda," shrnula jsem obsah Billových slov.
"Nevypadalo to, že by pochyboval?"
"Ne," nesouhlasila jsem hned. "Spíš se divil, proč s tebou jsem," zasmála jsem se.
"Chm, to by se mu podobalo."
"On nemá holku?" vyzvídala jsem. Tom otočil hlavu zpátky, takže se teď koukal na tmavý strop. Já jsem, na rozdíl do něj, ležela na břiše a ruce jsem měla zabořené pod načechraným polštářem.
"Ne. Věří na lásku na první pohled. Ale kdyby chtěl, dostane každou druhou. Je to přece moje dvojče," tiše se zasmál.
"Vy jste dvojčata?"
"Těžko uvěřitelné, co?" pošeptal. Bylo slyšet, že se usmál. "Ale je to tak. Jsme dvojčata, on je mladší o pár vteřin."
"To potom bude těžko hledat spřízněnou duši, když má tebe, ne?" zapřemýšlela jsem se. I v té tmě jsem viděla, jak se na mě překvapeně podíval. "A možná proto střídáš holky. Protože tobě taky vyhovuje jenom Bill a nikdo ho nenahradí."
"To jako myslíš, že…" odmlčel se.
"Nemluvím o nějakém incestu, proboha," zasmála jsem se. Slyšela jsem Tomovo tiché oddychnutí. Zase jsem se zasmála. "Mám na mysli to, že jste si jeden pro druhého vším. Tak to mezi sourozenci bývá, ne? Takhle blízkými sourozenci," upřesnila jsem.
"Možná máš pravdu. Ale nemůžu přece srovnávat dívku s Billem," zavrtěl hlavou a znovu se podíval na strop. Jednu ruku si strčil pod hlavu a druhou, tu blíž ke mně, si položil na břicho.
"Když myslíš," pokrčila jsem rameny a více se zavrtala do polštáře. Voněly po nějaké aviváži, bylo to příjemné, akorát k usínání. Možná proto se mi z téhle postele ani nechtělo.
Už jsem usínala, když se Tom natočil ke mně.
"Zítra chtěla jít máma do města. Než odjede. Chceš jít taky?"
"Ty se mě ptáš?" podivila jsem se. "Jindy to dostanu příkazem a teď si můžu vybrat?"
"Teď by máma chápala, kdybys nechtěla jít," vysvětlil. "Půjde s námi ochranka, aby se nikomu nic nestalo. Kdybys šla taky, už by to nebylo tak vyvážené. A navíc, fanynky by se na tebe mohly vrhnout bez jakéhokoliv důvodu."
"Jen proto, že bych stála vedle tebe?" zeptala jsem se tiše. Přitakal mi. "Co je to za individua?"
"Fanynky," vzdychl a znovu si lehl na záda. Najednou jsem k němu pocítila i něco jiného, než znechucení, jak tomu bylo doposud. Bylo mi ho líto. Kdo by se chtěl každý den bát o svůj holý život jenom kvůli platonické a nesmyslné lásce poblázněných dívek?
"Už se někomu z vás někdy něco stalo?" zajímala jsem se.
"Ne nic vážného. Ale nějaké škrábance, modřiny, roztržená trička," začal vyjmenovávat. "Je toho víc, ale všechno se dá ještě snést."
"Dá snést?" odfrkla jsem si. "Vždyť…" zarazila jsem se. Ani jsem nevěděla, co říct.
"Když jdeš do muziky, jako jsme šli my, a proslavíš se, musíš s tím trochu počítat, ne?"
"Já vím," trhla jsem ramenem. "Ale i tak, jako holky, které si vás oblíbily, by to měly chápat a spíš vám dávat trochu prostoru, ne?"
"Představ si, že bys potkala svou oblíbenou celebritu. Ty bys byla naprosto v klidu a nevrhla se na ni?"
"Já bych ho nikdy potkat nemohla," zavrtěla jsem hlavou. "Už je dávno po smrti," zasmála jsem se.
"Nekaz mi moje vysvětlování," zasmál se taky. Vzdychla jsem a lehla si na záda. Má pravdu. Kdybych měla tu možnost, asi bych se rozběhla, abych mohla získat fotku nebo podpis.
"Dobrou noc," řekl po chvíli ticha.
"Tobě taky," pootočila jsem se k němu. Odvalil se na druhou stranu postele, zády ke mně. Jak se mi před chvílí chtělo spát, teď mi to nedalo, abych zase nepřemýšlela nad blbostmi. Simone chce jít do města? Co tam chce dělat? Nakupovat? Jenom doufám, že mě nebude přemlouvat, abych se přidala, protože to bych se asi nevytasila s moc velikou částkou peněz na utrácení. Ale kdyby za mě měl zase platit Tom, klidně bych si koupila naprosté zbytečnosti, jenom abych mu nadělala vrásky. I když, on asi nehledí na to, kolik peněz utratí, řekla bych. Tak bych se taky jednou chtěla mít. Vlastnit bezedné konto. Ale to se mi asi nikdy nesplní, protože já nejsem to dítě štěstěny, aby mě něco takového potkalo.
Přetočila jsem se zády k Tomovi a hleděla do tmy. Nemohla jsem usnout nějakou dobu. Už jsem slyšela, že Tom spokojeně oddechuje. Naštěstí nechrápal, to bych ho rovnou něčím přetáhla přes hlavu. Zavřela jsem oči a snažila se na nic nemyslet. Ještě ono se to lehce řekne, ale těžko udělá. Nezbývalo mi, než si vymýšlet scénáře budoucích dní a doufat, že se tak stanou. Simone s Billem odjedou. Já už nebudu muset dělat žádnou holku Kaulitze a budu mít svůj vlastní život. Užiju si víkend v lunaparku s Sindy a Benem, začnu prázdniny s úsměvem na tváři a budu se těšit, až zase nastoupím do školy, protože to je teď jediný důvod mého žití. Možná bych si zase mohla koupit něco na sebe. Ale to bych potom nemohla být v lunaparku. Hm, není to tak veliké dilema, když vezmu v potaz, že jsem lunapark slíbila. Snad ani není jediná věc, která by ho mohla nahradit.
Při takových nudných myšlenkách jsem usnula jako nemluvně. Ani jsem se neobávala toho, jak se vzbudím. Čekala jsem, že mě Tom vzbudí, když sám vstává kvůli Simone brzo, ale když jsem otevřela oči, byla jsem v pokoji sama. Jeho polovina postele byla upravená. Posadila jsem se. Natáhla jsem se pro mobil, abych zjistila, kolik je hodin. Půl deváté. Hm, to jsem se vzbudila docela brzo. Shodila jsem nohy z postele a protáhla se. Upravila jsem svoji část, na které jsem spala a z batůžku si vytáhla zubní kartáček. Zamířila jsem do koupelny, hvízdala si oblíbenou písničku a neposlouchala okolí. Otevřela jsem dveře koupelny a zarazila se. Sice jsem Toma viděla už několikrát čerstvě okoupaného, ale když k tomu přidáte postoj při holení tváří, bílou pěnu po obličeji a zase to vlhké tělo, schované za kouskem bílé osušky, po ránu to udělá své divy.
"Eh, promiň," pošeptala jsem a chtěla zavřít.
"V pohodě," zamumlal a dál se soustředil na holení. Vešla jsem za ním a nechala otevřené dveře. Samozřejmě musela kolem projít Simone. Láskyplně se na nás podívala a popřála nám dobré ráno.
"Ach bože," protočila jsem oči a přistoupila k umyvadlu.
"Mně povídej," řekl Tom a oklepal ze žiletky pěnu. Opláchl ji ve slabém proudu vody a pootočil hlavu tak, aby si oholil i druhou tvář. Byl nakloněný k zrcadlu, takže jsem si nemohla čistit zuby u umyvadla. Jen jsem si namočila kartáček a vymáčkla na něj trochu pasty. Začala jsem si čistit zuby. Tom si doholil i druhou tvář, pod nosem a pod bradou. Opláchl si zbytky pěny a utřel do ručníku.
"Hm," prohlédl si sebe v zrcadle. "Jako nový," usmál se. Zasmála jsem se a vyplivla pěnu. Hned jsem ji spláchla vodou a zase strčila kartáček do pusy.
"Myslíš?" zeptala jsem se ho. Podíval se na mě.
"Měla by sis utřít bradu, vypadáš jako by ti někdo něco stříkl do obličeje," zachechtal se. Podívala jsem se na sebe a hned si vodou opláchla bradu, která byla pocintaná od pasty. Jen jsem se na něj ušklíbla.
"Máš nad uchem pěnu, zase tak nově nevypadáš," oplatila jsem mu. Pokrčil rameny.
"Ale dobře vypadám pořád, to je hlavní," mrkl na mě. Jen jsem zakroutila hlavou. Když odcházel, ještě jsem se za ním dívala. A pohled mi sklouzl k jeho zadku, zase schovanému za osuškou. Ani nevím, proč na to myslím. Nahého ho nikdy neuvidím, tak proč se rozptyluju? I když, mám pocit, že by se určitě bylo na co dívat. Hmm.
B.
Tom sa tuším začal chovať nejako milo nie? mám taký dojem, že sa tu k niečomu schyľuje teším sa už moc na dalšiu časť
OdpovědětVymazatKaždej díl čekám, že se mezi nimi zase něco stane! Dál))
OdpovědětVymazatTak tohle byl úplně Ňuňu díl
OdpovědětVymazatJak jí přikryl a to všechno kolem, prostě sladký :)
Tak ale doufám, že ty provokace kolem nich ještě neustanou
hádaj se,pošťuchujou,ale podle mě jim na sobě vzájemně záleží možná i víc,než si ti dva připouští
OdpovědětVymazatJa nemôžem z toho. On na ňu už nebol taký hnusný. To sú nám ale novinky. Skvelá kapitola a som zvedavá, či s nimi pôjde Julia do mesta alebo nie. :P Už sa teším na ďalšiu. :)
OdpovědětVymazatJak si napsala, volnější díl, kdy na sebe skoro neštěkali. Tom umí bejt i milej, jak sama zjišťuje. Tím promenádováním se před ní v ručníku jí snad provokuje ne? Já na jejím místě bych měla co dělat s držením sebezáchovy, hlavně ho takhle vidí už po několikátý. Ten to dělá určitě naschvál, zmetek! Taková samolibost, ještě se prohlíží, jak vypadá dobře. Ta si s ním a jeho povahou ještě užije. A do města by určitě jít měla. Kdy naposledy bude mít šanci si z něho střílet před jeho mámou. Bez divadýlek to nejsou oni. Už se těšim na další díl, ostatně jako vždy. :))
OdpovědětVymazatTyjoooo to jí muselo probudit hned, pohled na něj mokrýho po sprše, jenom v ručníku.. a už mu čumí na prdel to je dobrej začátek.. však ona si na tu jeho maminku ještě zvykne a bude jí mít ráda
OdpovědětVymazatTomovi sebevědomí fakt nechybí vypadá to, že se to schyluje k něčemu zásadnímu, k nějaké změně..uvidíme
OdpovědětVymazatTý jo, oni si povídali NORMÁLNĚ.. zírám.. vidět hned po probuzení Toma jen v ručníku při holení.. asi by mě mohli sbírat ze země.. no a ta jeho prdelka k tomu.. ani nemá cenu nic dodávat..
OdpovědětVymazatPáni ten kkonec vypadal už hodně dobře, že se k sobě chovali slušně...:) No jakože já se culím jak pětník!!!! :) to není možné!!! jsem tím unešená!!! :)
OdpovědětVymazat