Extraordinary #26

Tak tu máte dneska ještě jeden díl, ale nevím, jak to bude zítra. Nevím, kdy se vrátím a jak, jestli mi bude dobře nebo ne, takže.. Předem nic neslibuju. Zato tady máte tenhle díl, doufám, že se bude líbit a opět bude tak hojně okomentován. Děkuji předem za Vaše milé komentáře :) B.

DRŽEL ho za jeho hnusné triko, zatímco druhou rukou sevřenou v pěst mu sázel rány. Do obličeje dostal jen jednu, teď to schytalo jeho břicho. Už hustě pršelo, takže jsem je neviděla úplně zřetelně. Bylo ale naprosto jasné, že Tom mu to dával na plné čáře sežrat. Dokonce na něj něco zařval, ale nesrozuměla jsem mu. Když pustil jeho triko, ten nechutný oplzlý kluk se sesunul na kolena a chytil se za břicho. Zvedl k němu hlavu a zřejmě křikl nějakou nadávku. Tom nad ním jen mávl rukou a přešel ke mně. Bílé triko bylo celé promáčené a lepilo se na jeho tělo. Když byl blíž, zřetelně jsem viděla jeho bradavky, vypracovanou hruď i břicho. Byl ode mě kousek, utřel si ruku do kalhot a pak ji natáhl ke mně. Pořád jsem stála u stěny. Prostě jsem se nedokázala pohnout. Vyjeveně jsem na něj zírala a zrychleně dýchala. Vím, že by mi on neublížil, přece mě přijel vysvobodit, ale i tak jsem měla nějaký blok v hlavě. Teď bych se mohla bát kteréhokoliv muže a měla bych na to právo.

"Julie, budeš nemocná, pojď se zahřát do auta," pobídl mě. Vzal mě za ruku. Jakmile jsem ucítila jeho teplou dlaň, jakoby mi povolily nohy a já konečně mohla udělat krok. Doslova jsem na něj spadla.

"Tome," vzlykla jsem a přitiskla se k němu. Zavřela jsem oči a nedbala na to, že tu oba dva pořád mokneme. Hned mě objal svými silnými pažemi. Když jsem cítila jeho vůni, mě už známou, začínala jsem se uklidňovat.

"Už je to v pohodě," pošeptal. Dlaní mi přejel přes záda. "Máš u sebe všechno?" zeptal se. Přikývla jsem a dál se k němu tiskla. "Hele, sice jsem pro tebe přijel, ale nechci tu stát na dešti. Taky bys neměla," podíval se na mě. Pustila jsem ho a zůstala stát blízko něj. "Fajn," pousmál se. Znovu mě objal. Vděčně jsem přijala jeho hřejivou náruč.

Po nějaké chvíli se znovu odtáhl. Ruce nechal na mých bocích a podíval se mi do obličeje. Ukazováčkem mi odhrnul mokrou ofinu z obličeje.

"Už půjdeme?" zeptal se. Sledovala jsem dešťovou vodu, jak kape ze špičky jeho nosu. Přikývla jsem. Pustil mě a dlouhými kroky přešel k autu. Z veliké dálky, co mi úzká ulice dovolovala, jsem obešla toho zmetka, který se teď svíjel na zemi. Rychle jsem doběhla k autu a otvírala zadní dveře. Tom ale nesouhlasně zavrtěl hlavou a poklepal na sedadlo spolujezdce.

"Ale-" chtěla jsem namítat, ani nevím co.

"Chci tě mít na očích," řekl a už startoval. Hned zapnul topení. Mlčky jsem nasedla a připoutala se. Založila jsem si ruce na prsou a zavřela oči. "Je ti zima?" zeptal se. Zavrtěla jsem hlavou. "Jsi určitě v šoku," řekl. Ucítila jsem jeho dlaň na své tváři. Podívala jsem se na něj. Stáhl ji zpátky. Jeho starostlivý pohled se ale nezměnil.

"Jsem v pohodě. Jenom mě, prosím, odvez domů."

"Měl bych ale s tebou zůstat. Nechceš být radši u mě?" zeptal se. Překvapeně jsem se na něj podívala.

"Nepotřebuju chůvu," zamračila jsem se.

"To si piš, že potřebuješ," oplatil mi škleb a vyjel z ulice. Už se sem nikdy nechci vrátit. Takový hnusný zážitek bych nepřála nikomu.

Když jsme přijížděli k centru, v kabelce se mi rozezvonil mobil. Vytáhla jsem ho. Na displeji bylo Sindino jméno. Pořád se mi klepaly ruce. Možná měl Tom pravdu, aby se mi ještě něco nestalo, měl by se mnou někdo zůstat.

"Ahoj," zvedla jsem jí to. Šeptala jsem.

"Cos potřebovala?" zeptala se znuděně.

"Nic," vzdychla jsem.

"Něco určitě. Promiň, zrovna jsem byla s Benem," omlouvala se mi.

"Mám teda zůstat?" zeptal se Tom. "Zajel bych si pro věci."

"Byla bych ráda," usmála jsem se na něj. Přikývl a zamířil příslušnou odbočkou ke čtvrti, kde bydlel ve své vile.

"Kdo tam s tebou je? Ten namyšlený bastard, co ti dělá ze života peklo?" uchechtla se.

"Abys věděla, tak přesně ten namyšlený bastard mi teď zachránil krk. Byl u telefonu, když jsem to potřebovala," vyčetla jsem jí.

"Cože?" zeptala se. "Co kdybychom se sešly a ty bys mi to vysvětlila?" navrhla a její hlas byl mírnější. Starostlivější.

"Promiň, ale už mám jiný program," odpověděla jsem jí naštvaně a ukončila hovor.

"To o mě roznášíš, že jsem namyšlený bastard?" zeptal se Tom pobaveně. Podívala jsem se na něj. Čekala bych, že se urazí a nebude se mnou za to mluvit.

"Vždyť se tak chováš," pokrčila jsem rameny. Jen zakroutil hlavou a znovu se zasmál.

Zaparkoval u domu a vypnul motor.

"Ještě se osprchuju, tak pojď dovnitř," pobídl mě a otevřel dveře na svojí straně. Hned sem foukl studený vítr. To se dalo předpokládat, že z takového vedra bude jenom bouřka. Vystoupila jsem z auta a rychle přeběhla k domovním dveřím. Tom odemkl a pustil mě dovnitř. Založila jsem si ruce na prsou a stoupla si k botníku. Tom se zasmál. "Nerozvalíš se mi na pohovce?" zvedl obočí.

"Pohneš si trochu?" zeptala jsem se. Začínala mi být pěkná zima.

"Pojď se mnou, dám ti nějaké suché oblečení."

"To vydržím, když tu nebudeš vykecávat a rychle se okoupeš," zamračila jsem se na něj.

"Já jsem se tě neptal," řekl nekompromisně a vzal mě za ruku. Vím, že bych mu měla být vděčná, ale až tak se o mě starat nemusí. Pořád jsem si držela svůj zamračený výraz, když otevřel svou skříň a začal ven vytahovat své mikiny a tepláky.

"Stejně mi bude všechno veliké," založila jsem si ruce na prsou.

"Aspoň ti bude teplo," pokrčil rameny a stáhl ze sebe triko. Jeho tělo mě bude vždycky rajcovat. To se nemohl vysvléct až v koupelně? Rozepnul si pásek u džínů, které mu pak sjely skoro samy. Kdyby byly suché, určitě by se jich ani nemusel dotknout a spadly by samy. "A vyber si něco," ukázal na hromadu oblečení. Jenom jsem protočila oči.

Když jsem uslyšela téct vodu, s radostí jsem sundala mokré oblečení, které mě jenom studilo. Vybrala jsem si nejužší tepláky, ale i tak bych se do nich vlezla několikrát. Proto jsem si žádné nedávala a natáhla si přes hlavu velikou mikinu, která mi sahala skoro až na kolena. Posadila jsem se na postel a nohy si schovala do mikiny, takže jsem si je teď tiskla k tělu. Už jsem se těšila, až se doma naložím do horké vody. Tady se nezahřeju ani náhodou. Opřela jsem si čelo o kolena a vzdychla. Nějak mu to trvá. Se koupe jak holka.

Slyšela jsem, že vypnul vodu. Během několika dalších vteřin se otevřely dveře koupelny. Hned byl u mě na posteli. Zvedla jsem k němu pohled.

"To je ti takové teplo?" podivila jsem se. Kolem pasu měl tmavou osušku, jinak byl nahý. Usmál se.

"Ta teplá voda tě docela prohřeje, víš," mrkl na mě. "Tobě musí být zima, máš úplně fialovou pusu," zvedl obočí a hned se posadil vedle mě. Objal mě kolem ramen a přitiskl na své horké tělo. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a vzdychla.

"Děkuju," pošeptala jsem. Tak hezky se o mě staral, že si to zasloužil. Jenom doufám, že se tak hezky bude chovat dál a já nebudu muset litovat toho, že jsem něco takového vypustila z pusy. Místo odpovědi mě políbil do vlasů. Snažila jsem se zahřát, ale pořád jsem se třásla. Tom vedle mě seděl, nohy měl natažené před sebou a držel mě schoulenou u jeho boku.

"Nechceš se obléct?" zeptala jsem se ho po chvíli, kdy mi už nebyla taková zima. Podíval se na mě.

"Už ji nemáš tak fialovou," usmál se a palcem přejel po rtech.

"Fajn, tak si pohni, ať můžeme jet ke mně domů," zabručela jsem na něj a objala si kolena.

"Rozkaz," zasalutoval. Zasmála jsem se. Vypadalo to, že se nestydí, protože si přede mnou sundal osušku a hodil ji přes kliku dveří. Sice pořád stál zády ke mně, ale i tak jsem si připadala blbě, že na něj tak hledím. Ale já si nemohla pomoct. Ta jeho prdel byla naprosto božská. Klidně by mohl pózovat na novou sochu Diskobola, která by v jeho verzi vypadala o hodně líp. Natáhl si boxerky a vybral si jedny tepláky z hromady, kterou pak shodil z postele na zem. "Já to pak uklidím," řekl, když uviděl můj výraz v obličeji. Se smíchem jsem pokrčila rameny.

"Já jsem přece tvoje uklízečka," připomněla jsem mu.

"Až od příštího týdne, ne?" mrkl na mě.

"A to znamená co?" nechápala jsem jeho připomínku. Hupsl na postel a klekl si přede mnou na všechny čtyři. Jeho rty byly kousek od mých, že jsem cítila jeho teplý dech, který mě teď příjemně hřál.

"Co myslíš, že to znamená?" zvedl jedno obočí. Hleděla jsem mu do očí a ani nedutala. Dneska jsem mu byla tolik vděčná, že si to ani nedovede představit. A on mě tady ještě tak svádí.

"Vůbec netuším. Právě teď ani netuším, jak se jmenuju," pošeptala jsem. Hned bych si za to liskla, že jsem to řekla nahlas. Tom se pousmál a přivřel oči.

"Fakt? To jsi pořád v takovém šoku z toho debila?"

"Teď jsem v šoku z jiného debila."

"Hm, zajímavé," uculil se. Zvedla jsem ruce, abych se dostala z dlouhých rukávů a položila mu je za krk. Přitáhla jsem si ho k sobě. Když se jeho hebké rty spojily s mými, srdce se mi rozbušilo jako při maratonu. Pootevřela jsem pusu a pomalu vydechla. Oddálil se a špičkou svého nosu přejel přes moji. "Tak to vypadá, že už je ti tepleji," zamrkal.

"Ale ne dost," zavrtěla jsem hlavou. Usmál se a znovu mě políbil, tentokrát vášnivěji. Chytil mě jednou rukou kolem pasu a posunul mě pod sebe. Napůl na mě nalehl. Jednou rukou se opíral o loket, zatímco druhou si přejel přes nahá stehna.

"Proč sis nevzala nějaké tepláky?" přerušil polibek, aby se zeptal.

"Protože mi ani jedny nedrží. Jsi moc široký."

"No to díky," zasmál se. Konečky prstů jsem přejela přes vrásku kolem rtů, která mu po úsměvu zůstala. Se zájmem mě pozoroval. Odkašlala jsem si a podívala se mu do očí.

"Měla bych jet domů. Odvezeš mě?" zeptala jsem se opatrně.

"Odvezu," přikývl a vstal. "Ale aspoň na cestu si nějaké tepláky vezmi."

"Neboj," souhlasila jsem. Vstal a natáhl se pro nějaké triko, které si rychle přetáhl přes hlavu. Přidržovala jsem si tepláky u pasu, když jsem za ním šla chodbou. V ruce jsem si nesla mokré oblečení. Když Tom otevřel dveře, venku řádila taková bouře, že bych nejradši zůstala tady. Ale vypadalo to, že on se řídit nebojí. Tak prosím.

B.