Moje nervy - 08

Moje nervy - 8

"Nevím.. Už si to nepamatuju.." Vymluvila jsem se.

"To já si teda pamatuju moc dobře.." Pošeptal a podíval se z okna.

"Snad nebrečíš." Zasmála jsem se. Vážně se na mě podíval, ale moc dlouho to nevydžel a začal se smát taky.

"Teď se mi tak vybavilo, proč jsem s tebou vlastně začal chodit.. Vždycky s tebou byla sranda.." Řekl, ale pak nahodil takový výraz, jakoby litoval toho, že to řekl nahlas.

"S tebou taky, proto jsem souhlasila.. Ale nechchi to teď řešit.. Nechci si kazit den.." Zabalila jsem se do deky, protože mi přejela zima a měla jsem husinu.

"Sorry.. Nechtěl jsem to říct nahlas.."

"Jo, všimla jsem si.." Podotkla jsem a usmála se.

---

Rozvalená na posteli jsem poslouchala Tomovo hrátí.. Když jsme spolu chodili, vždycky jsem milovala, když popadl kytaru a hrál.. A teď ho to napadlo, jenom aby zabil nudu. Nevím, jestli to udělal schválně.. Jestli si vůbec pamatuje ty časy...

"Tuhle neznám.." Zvedla jsem hlavu.

"Od doby, co jsme se bavili, jsme těch songů trochu vydali.." Zasmál se. "A myslím, že mám pravdu, když řeknu, žes neslyšela ani jednu novou.."

"Pravda, mno.." Usmála jsem se, ale teď jsem se cítila tak trochu trapně..

"Kimberly?" Otevřely se dveře a máma hned nabrala barvu do růžova.. "Jejda, ty máš návštěvu?"

"Mami, jenom se díváme na film.." Zavrátila jsem oči a stiskla pause..

"A na co se koukáte?" Zeptala se zvědavě.

"Na Hvězdnou bránu.." Zasmál se Tom. A přitom se samozřejmě zdvořile culil..

"No, tak já nebudu rušit.." Mrkla na mě máma, což bylo to nejtrapnější gesto, jaké kdy vymyslela, a zavřela za sebou dveře..

"Bože, přišla zrovna ta pravá.." Procedila jsem mezi zuby.

"Radiš bys Ash? To nebude jenom tak.. Někde trajdá s Billem.." Sdělil mi a chmátl po ovládání, ale já jsem ho schovala pod břicho..

"Jo, jak to s něma vůbec je?" Sedla jsem si.

Tom se zasmál a poposedl si.

"Víš, jako mě se Bill ještě nějak nesvěřil, ale myslím, že to bude hodně vážné.." Pokýval hlavou.

"To jako fakt?" Vykulila jsem oči.. A já jsem jí to pořád zakazovala, a ona ho fakt miluje... Miluje?

"No, vypadá to tak.. A přitom já jsem mu říkal, ať se mezi vás dvě nesere... Ale jako když chce..." Pokrčil rameny.

Ležela jsem v posteli a dívala se na jakousi telenovelu. Sice jsem jí nerozuměla, ale mě stačily jenom obrázky.. Jenom mimika herců a tón hlasu mi napovídal, že to musí být něco hrozně moc zajímavého, jak ostatně všechny telenovely jsou.. Pamatuju si, jak jsme se s Ash vždycky dívaly na Esmeraldu.. Těšila jsem se na každý nový díl jako na Vánoce... Ale to už je hodně dávno.. To se pro nám ještě stavovali Tom s Billem a pak jsme spolu šli do školy, jak hezky vychovaní spratci.. Bože, jak já jsem ty dva nenáviděla.. A teď? Jenom potkám Grega, jestli jsem ho vůbec potkala, a stane se mi tolik věcí.. Že se tomu těžko věří... Nechápu, proč bych měla po tolika letech nenávisti k těma dvěma kreténům, přestat ignorovat jejich existenci.. V podstatě, co mi hrozí? Vůbec nic.. Bude mě v noci Greg strašit? To zrovna.. Stejně, nemůže vědět, čeho se bojím.. Nikdy jsem mu nic takového neříkala..

"Zapomínáš na to, že andělé ví všechno?" Uslyšela jsem od okna..

"Adrian?" Nevěřila jsem svým očím.. "To jsi jako nějaký další debilní andílek, který mi má otevřít oči, abych zjistila, že Tom je vlastně moje pravá láska, kterou po celý život hledám?" Řekla jsem ironicky.

"Ne.. Já jsem... jak to jenom říct.. Padlý anděl." Šibalsky se usmál.

"Démon?" Zasmála jsem se.. Jak absurdní.

"Mno, zrovna tak bych to neřekl... Malý zlobivý čertík.." Zasmál se.. Jeho smích zněl tak.. strašidelně.. Přeběhl mi mráz po zádech..
"Čertík?" Zopakovala jsem.. Až teď jsem si všimla těch malých růžků v jeho kudrnatých vlasech..

"Mě se bát nemusíš... Jestli chceš, můžu ti ukázat i ocas a kopyto, ale to většinou lidi děsí.. Růžky jsou sexy, ne? Snad ti nevadí.." Uculil se..

"Bože, co po mě chceš?"

"Boha se v mojí přítomnosti nedovoláš.." Zvedl hlas a zrudl.. Ale pak se zase uklidnil a pokračoval.. "Co bych po tobě asi mohl chtít... Pravý opak, s čím tě opruzoval ten skvostný Greg.." Odfrkl si.

"Opak?" Nechápala jsem.. Rychle jsem vzpomínala na to, co všechno mi Greg říkal... Po tom, co odešel jsem potkala Toma.. A teď byl tady u mě.. A všechno skvěle vycházelo...

"Tvoje nenávist k němu mě přivolala.."

"A co pak teda přivolalo Grega?" Zeptala jsem se.

"Nevím, asi ten spratek Kaulitz.. A abych tě varoval, tvoje sestřička je pěkná fúrie.."

"Hele.." Vstala jsem z postele, ale najednou jsem se cítila hrozně oslabená..

"Mě budeš poslouchat, jasňačka? A Toma budeš nenávidět ještě víc.. Ani bys nevěřila, jak moc to jde!" Zvedl opět hlas a jeho černé oči mě doslova přivrtaly k posteli...