Moje nervy - 12 - KONEC

Moje nervy - 12

Začínalo mi být chladno.. Posunula jsem se trochu od srázu a skrčila nohy. Rukama jsem si je obejmula a opřela bradu o kolena.

"Proč zrovna já.." Pošeptala jsem.

"Možná proto, že tě pořád miluju.."

Zvedla jsem pohled.. Tom se vedle mě posadil..

"Sleduješ mě?"

"Ty jsi tak bláznivě vyběhla z pokoje, zrovna jsem šel za tebou.. Bál jsem se, že se něco stalo.. Ale máš výdrž.. Já jsem tak dlouho běžet nedokázal.." Zasmál se.

"Já jsem ti vždycky říkala, že nemáš kouřit.." Pokrčila jsem rameny a znovu si bradu opřela o kolena.

---

"Co tady řešíš tak důležitého? Prvně to vypadalo, že skočíš dolů.."

"Taky jsem chtěla.." Odfrkla jsem si.

"Tak to bych pro tebe skočil.."

"Fakt?" Koukla jsem na něj.

"Ty mi za to stojíš.."

Chvíli jsem mlčela.. A ani Tom nic neříkal.. Dívala jsem se na slunce, jak se odráží ve vlnách.. Až mě z toho odlesku bolely oči..

"Jsem nevěděla, žes mi Adriana dohodil.."

"Adriana? Toho kudrnáče?"

"Jo.."

"Nebyl jediný.." Pošeptal..

"Koho ještě jako?"

"Ještě Grega.. A jak ty o tom vůbec víš?"

"To by se ti zdálo až moc bláznivé.."

"Nechápu, jak sis na ně tak vzpomněla.. Já si jenom pamatuju, jak mi řekli, že mi jednou pomůžou.."

"A pomohli?"

"Odstěhovali se.. To přece víš, ne? Byli to přece bráchové.. A pak co vím, tak měli nehodu a přežila to u nich jenom tak jejich ségra.."

"Na to jsem úplně zapomněla.." Vykulila jsem na něj oči..

"No vidíš.. A přitom to byli tak fajn kluci.."

"To jo.. Kterého by sis vybral, kdybys byl v mojí kůži? Grega nebo Adriana?"

"Kdybych byl v tvojí kůži, tak bych si vybral přece sebe." Zasmál se.

"Ty seš pošuk."

"Možná proto jsi se mnou chodila, ne?" Přisedl si trochu blíž.. "Ale kdybych si měl opravdu vybrat jenom mezi něma dvěma, tak nesnáším kudrlinky.."

"Díky za radu." Koukla jsem na něj.. Cítila jsem, jako by mi padal kámen ze srdce.. Jako by už na ničem nezáleželo.. Všechna ta tíha, co jsem měla na svých bedrech, opadla.. Už nebyl žádný Greg, žádný Adrian.. Už pro mě neexistovalo nebe, ani peklo.. Ani ségra s Billem.. V tom jednom pohledu jsem viděla, že Tom by pro mě fakt skočil, udělal by pro mě první i poslední, snad by byl i schopen milovat mě navždy..

"Tome, ty si zlato." Pošeptala jsem. Něžně se na mě podíval..

"Co tak najednou?"

"Jak najednou? Ty jsi zlato už od malička.."

"Pamatuješ na tu hru, jak se jmenovala.." Luskl prsty, jakoby mu to mělo pomoct ve vzpomínání..

"Myslíš tu s tím.... Já vím, co myslíš.." Zasmála jsem se.. Taky jsem si nemohla vzpomenout. Ale hráli jsme to skoro pořád.. Milovala jsem tu hru.. Protože jsem se vždycky držela Toma za ruku. A pro malou Kimberly to tehdy znamenalo hodně..

Dal mi ruku kolem ramen.. Opřela jsem se o jeho rameno a vzdychla..

"Miluju tě, puso.." Políbil mě do vlasů.

"Víš, že nesnáším oslovení puso.." Zvedla jsem hlavu.

"Ah, můj nos.." Chytil se za něj.

"Promiň. Nechtěla jsem.."

"Ještě aby jo." Řekl se smíchem.. Jak jsem prudce zvedla hlavu, tak jsem ho pořádně práskla do nosu.

"Ukaž, neteče ti krev?" Klekla jsem si před něj a chytila ho za hlavu.

"To bude v pohodě.."

Cítila jsem jeho pohled.. Ale bála jsem se do těch nádherných očí podívat.. Měl je tak upřímné.. Plné lásky...

Pomalu jsem se k němu naklonila a políbila ho..

"Jak dlouho jsem na tohle čekal.. A kvůli tomu jsem musel obětovat nos." Zasmál se Tom.

"Ty si fakt pošuk, víš to? Moje nervy.." Zasmála jsem se a znovu ho políbila..

"Děkuji.." Zazněl mi v uších Gregův hlas.. "Děkuji.."