Trouba #04

"Hele, símtě, mohla bys přijít?" Uslyšela jsem volání z jídelny.. Sotva jsem dala těsto na pečení. I se zástěrou jsem šla za nima.

"Volali jste mě?" Nakoukla jsem ze dveří.

"Jo, ty kuchtíš? Já jsem myslel, že tam jenom lelkuješ.. Tak to nebudu zrdžovat.." Bill mávl rukou.

"No, zrovna jsem to dala do trouby, tak to je jedno.. Pár minut tu můžu být.." Pokrčila jsem rameny.

---

"Trudy a trouba se skoro rýmuje." Zasmál se Tom.

"Jak jsem si všimla, tak ty jsi fakt chytrák, co?" Lupla jsem po něm pohledem a sundala si zástěru.

"Hele, ty kuchno, moc si nevyskakuj.."

"Pche.." Odfrkla jsem si. Posadila jsem se mezi Billa a Gustava, přímo naproti Toma. A on se začal smát. Nechápavě jsem zvedla obočí, ale pak jsem si řekla, že to nechám plavat.

"Hele, myslím, že brácha právě přišel na něco delikátního.." Pokýval hlavou Bill.

"Jo, to přišel.. Nechce se vám do bazénu?"

Všichni souhlasili..

"Jdeš taky, ne? Ať se teda poznáme.." Nabídl mi Tom.

"Nemůžu.." Kývla jsem směrem ke kuchyni a znovu si uvázala zástěru. Jestli se oni jdou koupat, tak na to kašlu a budu lapět v kuchyni.

"Ty seš trouba.." Zasmál se a odešel. Zbytek jenom pokrčil rameny a odešel za ním. Otočila jsem se na patě a šla do kuchyně.

"Tak jak se ti to daří?" Ozval se mámin hlas ode dveří.

"Ale jo, celkem jsem to tady pouklízela.." Zrovna jsem uklidila mop s kbelíkem. Kuchyň se doslova blýskala, ale jako jestli jsem přišla dělat uklízečku po mámě, tak to sbohem..:D

"Teda, to tady ani nemusím být.."

"Ne, nesmíš mě tady nechat!" Vykulila jsem na ni oči.

"Nepohodla ses s klukama?" Posadila se na židli a pokynula mi, abych si sedla taky. Dala jsem vařit kafe a zatím si sedla k ní.

"Ne, já jenom.. Ten Tom je vždycky takový kretén?"

"Co ti udělal?"

"Nic.. Jenom mi příjde, že ostatní z něj mají respekt.. "

"No, ono to tak na veřejnosti nevypadá, ale asi je to tak.. On je takový.. živý. Potřeboval by někoho, kdo by ho pořádně ukočíroval.."

"No, jenom mě naštvalo.. Prostě, Bill mě zavolal, že si půjdeme pokecat. Sedla jsem si za něma se slovy, že peču a musím být tady a Tom se chtěl jít koupat.. To mi je jako bued odtahovat, abych je ani nepoznala?"

"Holčičko, něho to přejde.." Poplácala mě máma po zádech.

"Jestli až na konci prázek, tak to potěš.." Vzdychla jsem. Kávovar se ozval a tak jsem vstala a ulila mámě i sobě. Potřebovala jsem to jako sůl. Kafe. Můj životabudič...

"Nazdárek Jutto, co bude na večeři?" Tom se posadil vedle mámy na gauč. To jako ignoruje, že nás přerušil?

"Ještě nevím.." Pokrčila máma rameny a znovu se podívala na mě. "Kde jsme to skončily?"

"Jo vy si tady krafáte, to sorry.. Budu teda o hladu." Vstal.

"Hele, večeře bývá až za dvě hodiny. Vždycky, ikdyž býváte hladoví jak vlci. Prostě si počkej a nedělej před Trudy divadýlko.." Zvedla máma hlas.

"Před ní?" Tom se zasmál a pak jenom zakroutil hlavou. "Budu v pokoji, na večeři mě vzbuďte.." Oznámil nám a odešel.

"Dneska je fakt nějaký protivný.." Pošeptala máma.

"Chceš vařit, nebo mám já?" Zeptala se mě máma.

"Já nevečeřím.. Ale jestli chceš, tak ti pomůžu." Takticky jsem jí oznámila, že nehodlám vařit.

"Tak jim to pak zaneseš.." Vyplázla na mě jazyk.

"Paráda... A co to bude?" Koukla jsem jí přes rameno.

"Jenom omelety.. Kašlu na nějaké vyvařování.."

"Můžu mít otázku, mami?" Začala jsem opatrně po chvíli.

"Podle toho jakou.." Zasmála se.

"Jak jste se poznali s tátou? On mi to nikdy nechtěl říct.." Zeptala jsem se. A máma se začala smát. Asi to nechtěl říct z nějakého důvodu..

"Táta byl ve škole průserář a ke všemu ještě prkno ve sportu.. Jednou chtěl hodit chleba s pomazánkou po spolužákovi a schytala jsem to já a to jsem ani nechodila k nim do třídy.. Jenom jsem procházela kolem jejich otevřených dveří.. Ale gentlemansky se mi omluvil a pak mi nadbíhal celkem dlouho.. Na střední jsem šla jinam než on a tak jsme se neviděli.. Ale po maturitě jsme se jednou potkali v obchodě. Teda, doslova do mě vrazil, když uklouzl po schodech. Byla zima a všude náledí... Ach, na to nezapomenu.." Znovu se zasmála a pak se dál věnovala večeři.

"Vždyť na tom není nic hrozného.." Pokrčila jsem rameny.

"Jo, ale když se něco takového stane chlapovi, tak to akorát srazí jeho ego, to si pamatuj.." Usmála se na mě máma.

"Tak toho využiju..." Už jsem fantazírovala, jak bych se pomstila Tomovi.. Cha!

"Večeře je hotová.. Jdu pro kluky, zatím naservíruj.." Mrkla na mě máma a zmizela ve dveřích.