04. Nešetřete lichotkami.

Autor: Crazy.DE.Bill

---

Trvalo to asi pět minut než se Tom vrátil ze své kouřové pauzy. Moc jsem si od něj neoddechla, ale muselo mi to stačit.

"Tak se do mě zase můžeš pustit." pro změnu se usmíval.

"Jak to probíhá, když chceš dostat nějakou dívku? Na co ji lákáš?" zeptala jsem se hned na další otázku, aby neměl prostor k nějákým blbým nápadům.

"Na tohle." ukázal oběma rukama sám na sebe. "Stačí pár úsměvů, pak už jde vlastně všechno samo."

"To si trošku protiřečíš." podotkla jsem. "Říkal jsi, že rád holky dobýváš, že nemáš rád vtěrky ani puťky."

"Nezdá se ti dost, když se usměju?" zasmál se. Moc jsem to nepochopila, takže jsem jen zakroutila hlavou. "Tak tím úsměvem a pár svůdnýma pohledama ji jen zaujmu. Pak nemůžu jen jít za ní a říct jí, ať se mnou jde ke mě do pokoje. To je trošku delší proces."

"Nemůžeš?" pousmála jsem se.

"Ne už jsem to zkoušel." zachechtal se. "Jen žertuju."

Mě přišel celý tenhle rozhovor jako jeden velký vtip, ale nic jsem na to neřekla. "Tak jo, máme tu situaci, že jsi někde na párty s kamarádama, všimneš si hezké dívky, která tě na první pohled zaujme. Vrhneš na ni několik svých neodolatelných úsměvů, ona zabere, co dál?"

"No nejspíš půjdu za ní."

To by mě teda fakt nenapadlo. "Vážně?" zeptala jsem se sarkasticky. "A dál?"

"Pozvu ji na něco k pití, slovo dá slovo, a je to." poplácal se po hrudníku, nevím proč, ale vzpomněla jsem si u toho na Tarzana.

"Trošku to rozveď." protočila jsem očima. To z něj vážně musím všechno páčit?

"Nejdůležitější je jí lichotit. Nesmí se to přehánět, ale ani se s lichotkami nesmí šetřit. Každá holka si pak připadá výjmečně a tak si ji lehce omotám kolem prstu."

Koukala jsem na něj jak retard. "To mám do toho článku vážně napsat? Pak už se k tobě ani žádná nepřiblíží. Maximálně zoufalky."

"Takhle určitě ne." zase se zasmál. "Nějak to uprav, aby to tak blbě neznělo. Ale holky za mnou polezou pořád i tak. Potom už si stačí jen vybrat." tvářil se samolibě.

Jak ráda bych mu nějak oponovala, ale měl pravdu. Fanynek, které si ho přejí mít v posteli bude asi vždycky dost, a když budou dost pěkné, nebude problém, aby se jim to splnilo, ať se o něm píše cokoliv. "Víš co, máš pravdu. Ale kdybych tohle napsala, budu já ta špatná, co po tobě hází špínu a vymýšlí si neexistující články. Takže tam prostě napíšeme, že rád holkám lichotíš, říkáš, co se ti na nich líbí nejvíc. Dál bych tohle asi nerozšiřovala. Co dál, kromě lichocení?"

Zamyslel se. "Musím si s tou holkou rozumět, aby sme si taky měli o čem povídat, než na to vlítnem."

Neodolala jsem, musela jsem si do něj zase rejpout, i když jsem riskovala. "Tak to radši nemluv anglicky."

"Ha ha, vtipný. Stejně si povídáme jen než se dostaneme dál. A na to, aby křičela moje jméno, toho zas tolik anglicky umět nepotřebuju."

"A co děláš, když ta holka nechce jít nikam dál?" napadlo mě. Čekala jsem odpověď typu 'To se mi ještě nestalo.', ale překvapil mě.

"Jsem velmi přesvědčivý když chci. Ale když to nezabere, tak si prostě vyhlídnu jinou."

"A už tě nějaká zaujala natolik, že ses nechtěl vzdát, ale ona tě nechtěla?"

"Myslím, že ne. Na světě je hodně holek, proč se zdržovat s jednou?" zase se usmíval.

"Co kdyby podtitul toho článku bylo: Proč si to kvůli jedné dívce rozházet se všema?" napadlo mě.

"Jo, to je hezký. To se tam bude hezky vyjímat." myslel to vážně. Sice jsem to myslela jako legraci, ale ať je po jeho.

"No to je moc hezký." řekla jsem ironocky. Ale moje pověst to není, takže mi do toho taky nic není.

"Neboj se, až tě někdo bude obviňovat, klidně mu pusť tuhle nahrávku." bavil se. Přemýšlela jsem, co bych mu asi tak musela říct, aby mu ze tváře zmizel ten proklatý úsměv.

Místo toho mě ale napadla další otázka. Dnes jsem se skoro ani nemusela dívat do svých poznámek. "A jak to vypadá, když tě nějáká dívka chce, ale ty ji ne? Ignoruješ ji, nebo jí to nějak řekneš?"

Poškrábal se na hlavě a jednu nohu si hodil na stůl. Páni, včera tam měl obě, dnes jen jednu, že by za pár dní seděl jako člověk? "No, tak úplně je neignoruju, nejsem přece

zlej." usmál se. "Spíš jim s úsměvem vysvětlím, že to fakt nejde, že nemám čas a nebo něco podobnýho. A když to nepomůže, tak je ignoruju, ono je to za chvíli přestne bavit."

"A když ani pak je to bavit nepřestane?" vrtala jsem se v tom dál.

"Tak si rychle najdi nějakou jinou, těžko do mě budou něco valit, když mám v puse jazyk jiný holky."

Při té představě jsem se otřásla. Takový detaily jsem zase vědět nepotřebovala.

"No co?" culil se na mě jako malej kluk. "Přece je to přirozený. Nemáš ráda líbání? Stačí říct, stačí pár minut se mnou a nebudeš chtít přestat."

Otřásla jsem se znovu. "Ne díky, tohle si ráda nechám ujít."

"Nelíbím se ti snad?"

"O tohle tu vůbec nejde, to zaprvé, a zadruhé, nemám zájem o žádnýho kluka, kterej vleze pomalu na všechno, co má prsa." vysvětlila jsem mu narovinu. Tak trochu jsem doufala, že si potom odpustí ty svoje blbý poznámky. Marně.

"To říkáš jen proto, že jsi žádnýho takovýho neměla. My milovníci jsme totiž nejlepší po všech směrech. Stačí se na mě podívat." snažil se mi to objasnit s nepatrným úsměvem. Ještě pár hodin s ním v jedné místnosti a asi neodejde bez újmy.

"Hele, sni si dál. Raději se věnuj rozhovoru a neodbíhej od tématu. Vychvaluješ se tu pořád, ale já bych ráda mluvila s nějakou slečnou, která tě měla. Vsadím se, že bych se toho od ní dozvěděla taky dost."

"Můžeš si to zkusit sama a pak ohodnotit, abych nepodváděl a nepřivedl ti nějakou podplacenou slečnu." nabídl mi hned. Měla jsem to čekat.

"Ne díky. Jdu si ještě pro colu, chceš taky? Už jsi dlouho nepil." podotkla jsem.

Zavrtěl hlavou. "Ještě mám. Jen se hlídám, abych tě tím nerozptyloval." zase se smál. Jak jinak.

"Fajn." zvedla jsem se z pohovky a odešla do kuchyňky. Potřebovala jsem od něj jen pár minut klidu, než mi z něj naprosto přeskočí.