Autor: Crazy.DE.Bill
"Dobře mrkneme se na to." vytáhla jsem papír a tužku, poté jsem se šla posadit vedle Toma, aby mohl sledovat, co píšu. Začala jsem postupně sepisovat body, které se měli objevit v článku o něm. Pod sebe jsem napsala všech deset lekcí. "Co na to říkáš?"
"Vypadá to dobře. Takže my toho máme za sebou tak kolik, šest? To zvládneš z toho, co jsem tu nakecal za blbosti?" usmíval se. Bylo to poprvé, co jsem s ním mluvila a neměla ho chuť praštit. Teda když nepočítám ten moment, kdy mluvil o svých psech.
"Už z těch blbostí mám pět lekcí sepsaných, dělám na tom postupně. Jen jsem musela pozměnit ty ode dneška dál. Ale věř mi bude to perfektní a nebude jediná fanynka, která tomu neuvěří."
"Mám pocit, že fanynky věří stejně skoro všemu." ušklíbl se na mě. "Jen to bude divný, když si už nebudou myslet, že jsem takovej, jakej jsme byl doteď."
"Ale tak to přece vůbec nebude." protestovala jsem. Neměla jsem v plánu smazat jeho minulost. Jen upravit budoucnost.
Zvedl obočí. "A jak teda?"
"To ti řeknu, až mi řekneš, jak to teda s tebou opravdu je. Jen abych si o tobě udělala správnej obrázek a pak tě dobře vylíčila v tom článku."
"Já vím, věřím ti." podíval se na mě. Bylo to zvláštní, když se na mě díval vážným pohledem.
"Tak jo. V tom případě povídej." opřela jsem se pohodlně o pohovku a čekala, co z něj vyleze.
"Fajn. No tak když jsme vznikli jako Tokio Hotel a holky se o nás najednou začali prát, přišlo mi jako skvělej nápad hrát si na svůdníka. Dostat je všechny, vychloubat se. Líbilo se mi, co všechno si můžu dovolit. Co všechno můžu říct, ani by se někdo pátral po tom, jak to opravdu je. Věřily mi úplně všechno. Jasně, bylo tu pár holek, co mi to nežralo, a asi nežerou doteď, jenže těch bylo minimum. Ale všechno jednou omrzí. Užil jsem si, to jo, jenže už mě nebaví jen užívání. Taky bych chtěl někoho, o koho se můžu opřít. Mám sice Billa, ale to taky není to, co by mi mělo stačit. Prostě teď mám chuť být normální." zakončil svůj monolog. Chvíli jsme oba mlčeli.
"Ty prostě potřebuješ mě, abys k tomu pomalu začal šplhat. Neříkám, že se to povede jen kvůli jednomu článku, ale bude to tvůj první krok." skoro jsem si připadala, jako bych mluvila podobně jako sebejistý Tom. Ale já měla pravdu.
"Fajn, tak jak myslíš, tak se do mě zase pusť." usmál se. Byla jsem ráda, že mě nenechal vyhodit z práce nebo mě neprohodil tím oknem. Místo toho mi důvěřoval, takže teď ho rozhodně nemůžu zklamat.
"Dobře, odteď zapínám diktafon." vytáhla jsem ho z kabelky a zapnula ho.
Tom přikývl. Najednou jsme oba mlčeli. Vážně jsem teď nevěděla, na co se ho ptát. Možná bych mohla navázat na otázky, které jsem si připravila ještě předtím, než jsem slyšela Toma a jeho bratra bavit se o Tomovu chování.
"Tak jo, tak mi řekni, co bys dělal s dívkou, která by po tobě chtěla dlouhodobý vztah. Třeba byste se spolu párkrát vyspali a ona už by to začínala brát trošku jinak, zatímco ty bys to nejspíš bral pořád tak, že si jen užijete."
"To by se stát nemohlo." zakroutil hlavou. Zdálo se, že ten starý Tom, co tu seděl ještě před dvěma dny, je zpátky.
"Jak to myslíš?" zvedla jsem obočí.
"Protože každá dívka vždycky ví, do čeho se mnou jde. Kdybych měl s někým začínat něco jinýho, než jen na jednu noc, určitě bych na to nešel přes postel."
Buďto se mi to zdálo, nebo vzdal všechny marné pokusy o úsměvy. Tvářil se neutrálně, asi tak jako každý člověk v běžných situacích. Vypadalo to, že zahodil tu svou masku, kterou tady na mě zkoušel celou dobu. A které jsem nikdy nevěřila. I tak mě zaskočilo, že
se teď tváří jinak, nejspíš konečně tak, jak se cítí. Já jsem vlastně takový samaritán, který pomáhá druhým v nalezení svého osobního štěstí.
"Hej, Ali! Co se děje, chceš ten rozhovor vzdát?" mával mi rukou před obličejem a teď se zase usmíval. Ale tak nějak... jinak. Možná mi už jen přeskočilo.
"Cože? Jistě že ne. Jen jsem se zamyslela. Takže každá holka ví, do čeho s tebou jde." opakovala jsem pro sebe, abych se vrátila do reality. "Tím chceš říct, že tu není vůbec žádná možnost, aby si ta slečna dělala nároky na něco víc, než na tvůj klín?"
"No tak jasně, že si nějaká může špatně vyložit, když s ní skončím v postelí víckrát než jednou. Ale většinou jí to nevydrží moc dlouho, protože si pak všímám zase dalších dívek."
"Dobře." přemýšlela jsem, jak to utnout, protože se to zase vracelo do starých kolejí, a to jsem nechtěla. "Říkal jsi, že kdyby jsi chtěl s nějakou dívkou mít něco víc, než jen sex, tak bys na to nešel přes postel. Jak by to teda podle tebe bylo?"
Bylo vážně zajímavé sledovat výrazy v Tomově obličeji, když mu na tváři zrovna nepohrával ten pitomý naučený úsměv. "No tak asi bych ji chtěl víc poznat jestli má vůbec něco v hlavě a jestli si rozumíme. To u holek na jendu noc nemusím, protože tam se moc nemluví." Pak ještě dodal: "Když zrovna nekřičí moje jméno." zasmál se svému vtipu. Asi přece jen bude trošku stejný i v soukromém životě s tím Tomem, kterého jsem tu potkávala doteď.
"A na vztah bys preferoval nějáký typ holek, nebo ti na tom nezáleží tak jako u sexu? Taky ti stačí, když její hlavní prioritou jsou prsa?" Teď jsem to byla já, kdo se culil. Tuhle jeho hlášku snad nezapomenu nikdy.
"Ha, ha." šklebil se na mě jako malej uraženej kluk. "Ve vztahu bych asi potřeboval víc, než jen prsa. Ale ty tam taky nesmí chybět."
"Hele Tome, víš, že jsi mi na začátku pořád tvrdil, jak tě žádná holka nemůže dostat víc než ke vztahu na jednu noc? Těmahle kecama tomu trošku protiřečíme." došlo mi najednou.
"Tak to do toho článku nepiš, nahraď to třeba tím, že jsem prostě ještě takovou nepotkal, ale že se tomu nebudu bránit, až se to jednou stane."
Uznale jsem přikývla. "Ty vážně nebudeš blbej. Jen to umíš dobře hrát. Možná ses minul povoláním."
Zasmál se. "Možná. Já si jdu zakouřit, zatím můžeš vymyslet, co tam sepíšeme dál." nečekal na odpověď, zvedl se z pohovky a odešel na balkon.
Odfrkla jsem si. Když už nic, byla jsem ráda, že se s ním dá aspoň vcelku normálně bavit. Aleluja. Ale nepředbíhejme.
Žádné komentáře:
Okomentovat