Autor: W.
Unaveně jsem svolně upadla do pohodlné postele. Bože, mě tak bolí nohy. Ty podpatky mě jednou zabijí. Cordy, je vášnivá nákupní maniačka. Zapípal mi mobil.
"Doufám, že nebudím, chci se ti ještě jednou omluvit. Měl jsem ti věřit, že nás nepraskneš paparazzium už od začátku. Tom.
Ps: moc ti to dneska slušelo." Vypadala sms-ka od Toma. Super.
"Nemáš proč budit :D Jsem v Berlíně a odlétám zítra, takže to je v pohodě. To byla asi chyba, že jsi mi nevěřil, ale tvůj boj. El.
PS: To bys měl říci té své krasavici" naťukala jsem do iphonu a svlékla si oblečení. Zastavila jsem se u podprsenky, která přišla na řadu.
"V jakém hotelu jsi? Jen tak ze zvědavosti: P Krasavice je na masážích, takže se nudím. Tom." Udivila jsem se, je asi osm hodin v noci.
"Proč to chceš nutně vědět. Není náhodou na masáž nějak pozdě? El" Sundala jsem si podprsenku a sedla si na postel. Vzala ovladač o televize a pustila jí. Zrovna začala běžet reklama na německou superstar, ale nerozuměla jsem tomu. Nakonec jsem uviděla jen jedinou tvář, Tomovu.
"Stačí hotel" napsal jsem nutná dvě slova.
"Heltmont" naťukala jsem rychle a zase obrátila svůj pohled k televizi, ale tentokrát jsem pustila hudební stanici. Žádná další sms? Ještě hrála jedna písnička a já si šla vyčistit zuby. Rychlovka a pádila zpět. Najednou mi začal zvonit mobil jako zběsilí, ale já nestihla zvednout telefonát, jelikož sám utichl. Zrovna jsem ho vzala do ruky a někdo začal klepat. Hodila jsem mobil na postel a šla ke dveřím. Otevřela jsem dveře a překvapením krátce oněměla v podobě Toma. Hned, jak mě spatřil, se mu rozlil úsměv na tváři.
"Ahoj" řekl slabý pozdrav.
"Co tady děláš?" zeptala jsem se zaskočeně, tuhle návštěvu jsem nečekala, ale už chápu, proč chtěl tenhle hotel. Založil si ruce na hrudi.
"Přišel jsem tě navštívit. Doufám, že to nevadí?" laškovně zamrkal, jako by bylo všechno ve starých kolejích, alespoň u něj.
"No tak pojď dál" pootevřela jsem ještě více dveře a pustila ho dovnitř. V síni si sezul boty a šel rovnou do apartmánu.
"Je podobný tomu, co máme my" řekl odhodlaně a sedl si na sedačku, pře stále hrající televizi.
"Takže bydlíte tady v hotelu?" hodila jsem po něm studenou Pepsi. Vzal jí do rukou a usmál se.
Flashback:
Byla další sobota, sobota volna, Kluci mě doslova zbantovali, ať jdu s nimi do klubu si tročku zablbnout. Vzala si šaty, podpatky a psaníčko. Když jsem do klubu dorazila, kluci už tam byli se svými známými a vesele pili. První kdo si mě všimnul, byl Bill.
"Čau, Kotě! Co je lepší Pepsi nebo Coca Cola?"skoro vykřikl.
"Proč se ptáš" sedla jsem si vedle něj a čekala, co z něj vypadne.
"Tom se semnou pořád hádá, že je lepší Pepsi, než stará a dobrá Cola! No chápeš to?" zamrkal.
"Bohužel, zlato" pohladila jsem ho po zádech" ale pepsi vítězí" dodala jsem smutně.
"Vidíš" ukázal na něj Tom a všichni u stolu se začali smát.
"Pití máš dneska na mě" mrkl na mě laškovně. Podívala jsem se kolem a uviděla závistivý pohled černovlásky, která mi byla minimálně sympatická.
Konec Flashe
"Byl to hodně pijácký den" zazubil se a já se probrala z transu, ze vzpomínky, která mi běžela hlavou.
"Jo, no" dodala jsem a sedla si do křesla naproti něj, ale to nebyl nejlepší nápad.
"Co jsi celou dobu dělala, když jsme se neviděli?" zeptal se tiše, jako by se bál, že mu jednu natáhnu.
"Vyhnala jsem Kenna z bytu a přemýšlela, jak jsem se ve vás mohla tak splést" vmetla jsem mu do tváře krutou pravdu o mých pocitech, které mě tížili celou dobu, co jsme se neviděli.
"Billa do toho nepleť! Nechal se mnou zbantovat, takže zodpovědnost za tuto situaci se beru na sebe já" řekl rozhořčeně, ale očividně byl rozčílený a naštvaný, jelikož žíla na krku hodně prozrazovala.
Znám ho trošku více, než si přeji.
"Takže tobě mám dát facku?" křikla jsem naštvaně a chtěla jsem říct něco navíc, ale zastavili mě jeho překvapené oči.
"Promiň" odfrkla jsem omluvu. Postavila jsem se, přešla s plechovkou oblíbené Pepsi k francouzskému oknu. Líbil se mi výhled a město, město plné rozsvěcující světýlek. Byl zticha, ale jeho odraz prozrazoval, že své nohy nechal mířit ke mně. Položil mi hřejivou ruku na mé rameno, ale i tak jsem sebou trošku cukla.
"Bolelo to moc?" zeptal se s omluvným tonem. Nic jsem neříkala, jen jsem nechala slzy vyplout na povrch.
"Notak" šeptl smutně a sám si mě přivinul do své náruče. Už jsem to nemohla vydržet, nemohla jsem Frankfurt a pak zpět do Berlína. Kde jsem také později zůstala.
"Cordy?" vypískla jsem překvapeně, když jsem viděla svoji dávnější nejlepší kámošku, jak si nakupuje ve značkové zóně, v obchodu.
"El" zavýskla a hned se hnala ke mně. Objala mě.
"Ty jsi, ale zkrásněla" zaculila se na mě a znova mě silně objala.
"Nápodobně" zamrkala jsem namalovanými řasy a čekala, co s ní vypadne za novinky.
"Jak to, že nejsi v Californii?" pohladila mě po paži a dívala se na mě zpříma do očí.
"Ale zámořské lety" pohodila jsem rameny.
se na něj normálně podívat bez toho, abych věděla, že on mi nedůvěřuje.
"Prosím, přestaň plakat" šeptal tyto slova a dál mě hladil po zádech jeho medvědí packou.
"Hrozně mě bolí. Já ti věřila, ale ty mně ne, ani Bill. Strašně mě trápí, že si myslíš, že zrovna já…… já bych řekla. Řekla, se s vámi znám a řekla vše, co o vás vím tisku. Tome, mě trápí a zároveň bolí nedůvěra od mého, teď už vlastně nejlepší bývalého kamaráda. Vem to čert, že jsi mi lhal, ale to, že jsi mi nedůvěřoval, mě ubijí více, než si možná myslíš." Skončila jsem svůj dlouhý slogan.
Žádné komentáře:
Okomentovat