Close to You | 21.kapitola

Tahle kapitola asi bude mít drobné varování: 18+! Sice se tím kazí veškeré překvapení, ale tak co s vámi. :D Napjatí? :D

Hudba: Chocolat - Caravan

Byl to zlomek vteřiny, ve kterém jsem si uvědomila, kolik pravdy se v jeho slovech skrývá. Při vzpomínce na erotický sen, ze kterého jsem se s hanbou probudila, jsem musela souhlasit s tím, že jsem chtěla, aby se mě dotýkal. Před necelým rokem jsem ještě snila o tom, jak se mě zmocňuje, nejednou jsem si představovala, že patřím mezi těch pár vyvolených, které nejsou slavnému kytaristovi ukradené. Lhala bych, kdybych řekla, že jsem nefantazírovala o tom, jak dobrý milenec musí být, i když jsem neměla jediný důkaz, jedinou výpověď, že by tomu tak doopravdy bylo. Problém byl v tom, že to bylo v rozporu se zdravým rozumem, bylo to proti všem mým zásadám a slibům, které jsem si dala, sotva jsem poznala pravou tvář jeho osobnosti. Vždyť jsem byla jeho fanynka po kolik let, bylo jasné, že jsem k němu chovala nějaké city, ať už platonicky puberťácké nebo opravdové. Jenže za ty dny trápení, které jsem tu prožila, jsem si uvědomila, že nikdo není tak dokonalý, jak se na první pohled zdá. A jestli si myslí, že se na mě usměje a já jako lusknutím prstů na všechno zapomenu, tak se velice plete.

"Čekáš, že ti tady padnu k nohám? Čekáš marně," zamračila jsem se na něj. Nemohl vidět do mé tváře, protože jeho postava clonila veškerému světlu, které by sem z ložnice dopadalo, ale z tónu mého hlasu musel poznat, jak jízlivě jsem to myslela.

"Co ti brání?" zeptal se a udělal ke mně drobný krok. V malém prostoru šatny to ovšem vypadalo na sedmimílový posun k mému tělu.

"Zdravý rozum," odpověděla jsem.

"Už jsi někdy zažila jakýkoliv vztah, kde by hrál roli zdravý rozum?" uslyšela jsem jeho další slova. Naklonil hlavu na stranu, jeho silueta se lehce zhoupla v bocích, jak přešlapoval z nohy na nohu.

"O jakém vztahu tady mluvíš, prosím tě?" uchechtla jsem se. "Tohle je noční můra, ne žádný vztah," procedila jsem mezi zuby. Polkla jsem a tiše vydechla. "Tolik holek na světě tě slepě miluje a ty jsi přitom takový bastard," zavrtěla jsem hlavou.

"V tom případě můžeš být ráda, že už mezi ně nepatříš, ne? Protože jak jsi sama podotkla, fanynkou jsi byla," řekl.

Neodpověděla jsem, jen jsem dál hleděla do šera, ve kterém jsme stáli, a snažila se přežít to houstnoucí napětí, jež jsem pociťovala po celém těle. Srdce mi začínalo bušit rychleji, dech se mi zkracoval, a když Tom udělal další malý krok mým směrem, trhaně jsem vydechla.

"Mám si tvé mlčení vyložit tak, že mezi ně dál patříš, a jen mi tu zase lžeš?" zeptal se a já věděla, že mu ani nemusím odpovídat. Mohla jsem teď říct cokoliv, ale stejně by si pořád tvrdohlavě stál za svým, jako to už udělal kolikrát. Tom si vždycky myslel, co chtěl, nehledě na skutečné okolnosti. Jenže jaká teď byla skutečnost?

"Hledej za tím, co chceš, jen to hledej ve svém pokoji a mně dej pokoj, prosím tě," zamumlala jsem.

"Fajn," vydechl. Stál teď tak blízko, že jsem ucítila závan teplého vzduchu na své kůži. "Nechám tě, dám ti pokoj, jak si přeješ. Jen mi dovol jednu poslední věc, než odejdu," řekl. Už jsem se nadechovala, bych se zeptala, co za blbost po mně bude chtít, už jsem chtěla protáčet oči. Když se však svými rty natiskl na ty mé, sebral mi vítr z plachet.

Zavrávorala jsem pod nečekaným náporem jeho těla. On však paží objal můj pas a přidržel si mě u sebe, takže jsem neupadla. Přivinul své tělo k tomu mému s naléhavostí, která ve vteřině zahnala všechny mé námitky, které se draly do mé mysli. Hladově se vpil do mých rtů a drtil je těmi svými, zatímco držel hřejivou dlaň na mých bedrech. Tou druhou vyjel podél páteře nahoru do mých vlasů a nadobro tak zničil účes, který se mi už stejně začínal rozpadat. Ani jsem se neovládala, když jsem tiše vzdychla. Tom však slyšel i to tiché povzdechnutí, a to ho pobudilo ještě více, než bych čekala. Ještě vášnivěji se vpil do mých rtů, dravěji se snažil aspoň něco získat, jako bych tím nevinným povzdychnutím chtěla vylákat jeho zlobivé já. Dokud jsem neuslyšela jeho spokojené zamručení, nějak extra jsem se do toho polibku nezapojovala. Teď jsem však dlaněmi přejela po jeho svalnatých ramenou a konečky prstů zabloudila do kořínků jeho vlasů. Když mezi zuby sevřel můj spodní ret a lehce za něj zatahal, jako by mi v těle vybuchla nálož emocí, které jsem hodně dlouho městnala pod pomyslným poklopem mého srdce. Trhaně jsem se nadechla a otřela se tak svými prsy o jeho hruď. Usmál se proti mým rtům, aniž by ten polibek přerušil. Teď jsem mu ukázala, za jakých podmínek nade mnou získá moc. Bylo zřejmé, že je spokojený s tím, co se mnou dokáže udělat. A od toho momentu to se mnou šlo z kopce.

Polštářky prstů přejel po mých pažích, až mi naskakovala husí kůže. Pomalu putoval k zápěstím, aby mohl schovat mé prsty, které jsem držela na jeho krku, do svých dlaní. Přinutil mě, abych ho pustila, zatímco prodloužil polibek. Poslední polibek. Odtáhl se a napřímil se v zádech, takže mě převyšoval hned o několik čísel. Ani stavění se na špičky chodidel by mi nepomohlo, kdybych se po těch rtech ještě jednou chtěla natáhnout. Krátkou chvíli držel mé ruce a udýchaně funěl do mé tváře. Olízla jsem si rty, které jsem měla od toho vášnivého líbání naběhlé.

"Tak jak to bude?" zeptal se, v hlase tón povýšení.

"Nebudu tě prosit o něco, co chceš ty sám," odpověděla jsem. "Jestli tvoje ego potřebuješ slyšet moje doprošování, než by se mezi námi mělo něco stát, budu tě muset zklamat," naklonila jsem hlavu na stranu. "Chceš sex? Chceš mě? Tak si sám pros."

"Já mám prosit tebe?" odfrkl si. Pustil mé dlaně, které doteď svíral v těch svých, a ucouvl o krok vzad. Pohledem jsem přejela přes jeho tmavou siluetu. Tím, že se vzdálil, mi dal jasně najevo, že něčeho takového není schopný. Nedokáže snížit ze svých nároků, nedokáže se jednou zachovat normálně a ukázat, že jsme oba dva jen obyčejní lidé.

"To jsem mohla tušit, že něco takového nedokážeš," zašeptala jsem. Polštářky prstů jsem si přejela podél linie vlasů, abych uhladila pár vypadlých pramenů za ucho.

"Můžu si s tebou dělat, co chci. Mám tě ve své moci," procedil mezi zuby.

"A stejně trvalo půl roku, než jsme se vůbec políbili," řekla jsem, v hlase i postoji jistější. Narazila jsem na jeho slabinu, teď jsem moc dobře věděla, kudy se vydat, abych pro jednou zahnala já do úzkých jeho. "Jakou moc teda nade mnou máš, Tome?" zeptala jsem se a nebála se užít notné dávky sarkasmu.

"Zaro," oslovil mě jak ještě nikdy předtím. Ztěžka vydechl. "Jestli mě hodláš provokovat, rovnou tě varuju, že to nemusí dopadnout dobře. Možná pro oba, ale zvláště pro tebe," řekl hlubším hlasem, který jsem skoro nepoznávala.

"To-tohle má být snad vyhrožování?" překvapeně jsem zamrkala víčky. Založila jsem si ruce na prsou. "Ty jsi opravdu maniak," zavrtěla jsem hlavou.

"Toho ze mě děláš ty," zavrčel, než se otočil na patě. Nejspíš mu docvaklo, že takhle u mě nepochodí. Urazila jsem ho snad tím, že jsem mu řekla svůj názor na jeho veškeré chování? Vždyť jsem měla pravdu - jeho nálady se měnily jako aprílové počasí, jednou byl v pohodě a během pár vteřin se stihl naštvat kvůli naprosté hlouposti. Jednu chvíli tiskl své rty na ty mé, v další mě držel pod krkem se zlostným výrazem v očích. Tohle přece není normální.

Zatímco jsem sledovala jeho vzdalující se záda, bily se ve mně dvě protichůdné emoce. Byla jsem ráda za to, že jsem se ho zbavila, že jsem konečně získala prostor, který jsem chtěla, ale zároveň se v mém nitru zvětšovala černá díra, která mě zevnitř požírala. Moc dobře jsem věděla, že kdyby sám nepřerušil polibek, dala bych mu i to poslední, co zatím nezískal. Chtěla jsem ho. Svým chováním mi pletl hlavu. Ještě pár dní zpátky jsem věděla, že ho nemůžu vystát a jsem ráda za každou vteřinu, při které nedýcháme stejný vzduch. Teď po těch polibcích? Přála jsem si, aby nikdy nedošly konce. Kdybychom trávili čas jenom líbáním, mohli bychom být ten nejdokonalejší pár na světě. Jenže spolu s tím v normálním vztahu probíhá taky nějaká konverzace. A té jsme my nebyli schopni.

Chtělo se mi zakřičet, dostat ze sebe to napětí, které mnou cloumalo. Moje sebekontrola ochabovala, šlo to se mnou od desíti k pěti. Kdybych aspoň pořádně věděla, co k němu cítím. Nenávidím ho a zároveň chci, aby mě nepřestával líbat? Nakonec se zdá, že se můžu přidat k jeho klubu maniaků.

Prsty jsem si přejela přes rty a zachvěla se. Uběhla vteřina, možná dvě od toho, co se jeho postava ztratila ve dveřích mé ložnice. Už nebylo nad čím přemýšlet. Rychlými kroky jsem přeběhla vzdálenost mezi stěnami mého ložnice, než jsem dosáhla prahu dveří do obývacího pokoje.

"Tome," vyslovila jsem jeho jméno. Byl ode mě možná dva metry, když se zastavil a otočil se čelem ke mně. "Jestli bude dalších šest měsíců trvat, než se spolu vyspíme, tak tě do té doby zabiju," ukázala jsem na něj prstem.

"Jo, jestli se dřív nezbavím já tebe," odpověděl mi, zatímco ke mně udělal menší krok, kterým zkrátil tu vzdálenost mezi našimi těly. S dalším krokem světlo z ložnice osvětlilo jeho tvář. Když jsem uviděla úšklebek, který mi věnoval, bylo mi jasné, že ještě před chvílí měl opravdu vraždící náladu. Ta však pominula stejně rychle jako i přišla, sotva jsem na něj promluvila.

"Neříkej," založila jsem si ruce na prsou. "Sliby se slibují a blázni se radují, co?" zvedla jsem jedno obočí.

"Ty můžeš být vůbec ráda, že jsi přežila ten první půlrok," procedil mezi zuby. V koutku úst mu však pohrával drobný úsměv. To bylo všeříkající.

"Nesnáším tě."

"Neříkáš mi nic, co bych už dávno nevěděl," našpulil rty. "Tvé zhnusení z mé přítomnosti je značně viditelné," dodal.

Zuby jsem si přejela přes spodní ret. Tím, že jsem za ním vyběhla a oslovila ho, jsem zajistila výrazný posun v tom na hlavu postaveném vztahu, který jsme měli a zároveň neměli. Neklesla jsem ve svém sebevědomí, nedoprošovala jsem se, jak původně chtěl, a nesklonila se před jeho egem, jen jsem jemně naznačila, že mi na něm přece jen trochu záleží. Že nechci, abychom pod jednou střechou přežívali jako dva cizinci, kteří se znají jen před zraky cizích lidí. Bylo to gesto, které Tomovi potvrdilo, že nejsem žádná slabá dívka, a zároveň nejsem vypočítává mrcha. Bylo to něco, co jsme oba dva očividně potřebovali.

Udělal ke mně poslední krok. Když se přede mnou sklonil, prvně jsem nechápala, co dělá. Stačil mu však zlomek vteřiny, než mě vyzdvihl na svém rameni. Překvapením jsem vypískla. Břichem jsem se opírala o jeho svršek zad a hlavou visela dolů. Chtěla jsem se dlaněmi zapřít do jeho zad, ale bylo mi to houby platné, stejně mě dál držel jako nějakou svou kořist. Když mě dlaní poplácal po zadku a udělal dva rozvážné kroky do ložnice, musela jsem se zasmát absurdnosti té situace. Kam jsme za celý večer pokročili? Od zlostných pohledů na výstavě, přes zranění a vášnivé políbení k dalším zlostným pohledům, které nakonec vystřídaly další polibky v temných zákoutích mé šatny?

"Ten smích tě přejde, holka," uslyšela jsem jeho slova, než mě přehodil na měkkou matraci postele. Zády jsem dopadla do peřin a ani nevnímala, že se mi vyhrnula sukně šatů až vysoko na stehna. V tuto chvíli mi už bylo jedno, že tu bez spodního prádla ležím s téměř odhaleným klínem. Tom si nade mě klekl a prsty zachytil lem svého trika, než si ho přetáhl přes hlavu. Byla to jen chvíle, kdy odhodil triko do kouta místnost, ve které jsem si mohla prohlédnout jeho tělo, než se nade mnou sklonil. Mému pohledu neunikla jeho vypracovaná hruď, viditelné pilovité svaly na žebrech a úzké boky, kolem kterých se držela guma jeho boxerek, čouhajících z tmavých kalhot. I když neměl výstavní pekáč na břiše, stejně bylo vidět, že hodiny strávené v posilovně se na jeho těle nějak projevují. Snížil se k mému tělu a uvěznil mě pod tím svým. Loktem se opřel vedle mojí hlavy a břichem natiskl na to mé, zatímco se boky vecpal mezi má stehna. Nehty jsem přejela po jeho napjatých svalech na pažích, než jsem znovu zamířila do kořínků jeho vlasů. Chtěla jsem si ho k sobě přitáhnout a políbit ho, ale on se tomu záměrně vyhnul. Políbil mě na hranu čelisti, než svou pozornost přesunul níže na můj krk. Musel na svých rtech cítit mou divoce pulzující tepnu, protože právě teď mi srdce bušilo jako poblázněné. Prsty jedné ruky zatáhl za šňůrku mých šatů, čímž uvolnil uzel, který je ještě držel pohromadě. Během vteřiny odhrnul zavazející látku z mého dekoltu a odhalil tak celou mou hruď. Dlaní přejel přes jedno prso, zatímco bradavku toho druhého nasál mezi zuby. Bolestivou slastí jsem se prohnula v zádech a tiše zamručela, zarývajíc nehty do jeho svalu na rameni. Špičkou jazyka obkroužil bradavku, než ji znovu dráždivě sevřel mezi zuby. Už jsem chtěla namítat a stěžovat si, že mi taková bolest vadí, ale druhou rukou bez jakýchkoliv okolků a předchozích upozornění zajel mezi má stehna. Ve vteřině, kdy do mě pronikl a svými prsty zahýbal uvnitř mě, jsem vzdychla tak hlasitě, až to mne samotnou překvapilo. Zapomněla jsem na jakoukoliv bolest, kterou mi způsoboval svými zuby. Zapomněla jsem na všechny sváry, které mezi námi panovaly. Teď jsem jen myslela na to, abych nezapomínala dýchat, protože s každým dalším pohybem jeho prstů se mi dech zkracoval a plíce jako by chtěly vypovědět službu. Příliš jsem nevnímala, když se jeho rty přesunuly k mému krku. Dravými polibky dráždil kůži nad mou klíční kostí, zatímco mě přiváděl k šílenství tím, co s prsty dělal tam dole. Cítila jsem jeho horký dech na svém těle, stejně tak jsem cítila jeho pižmo, které bylo pronikavější úměrně tomu, jak stoupala míra jeho vzrušení.

Byla to sotva vteřina, co vysunul prsty, aby si stihl rozepnout kalhoty a stáhnout boxerky na půl žerdi. Nebylo třeba na nic čekat, jeho chlouba tvrdla a stoupala do pozoru od chvíle, co jsem poprvé slastně zavzdychala. Teď se jeho úd vyhoupl z boxerek a vztyčil se přímo k jeho břichu. Udýchaně vzhlédl do mého obličeje. Sotva se naše pohledy střetly - oba plné chtíče a vzrušení - věděla jsem, že tohle bude nezapomenutelná noc. Položil dlaň na můj pas a přidržel mě, zatímco pomalu a dráždivě pronikal hlouběji do mě. Trhaně jsem vydechla a mezi zuby sevřela spodní ret, když svým klínem přirazil silněji k tomu mému. Patami jsem se zapřela do matrace a zvedla se v bocích. Z Tomova hrdla se vydral hluboký sten, který mi v tuhle chvíli zněl jako rajská hudba. Prsty jsem přejela přes jeho žebra a zaťala nehty do svalu pod lopatku, když se pohyb jeho boků začal zrychlovat. Přitiskl rty na ty mé a hladově mě políbil. Místností se ozývaly teď naše zrychlené dechy, sténání a vzrušené mručení.

B.