♥ 03.04.2017 ♥
Ani vlastně nevím, jak bych tenhle článek měla začít. Sotva jsem vyšla z klubu a tak nějak vstřebala první dojmy, vyspala se a další den nasedla do vlaku, hned jsem vytáhla blok (noťas jsem nechala prozíravě doma) a začala zapisovat dojmy. Vůbec jsem si ale nepromyslela, co bych chtěla říct na úvod, zároveň vím, že toho polovinu napsat zapomenu. Fotek moc nemám (zároveň jsem vybrala jen ty nejlepší a nejméně rozmazané :D), nechtěla jsem jako každý druhý vytahovat mobil, já si prostě chtěla užít ten okamžik, který (přiznejme si to :D) už nikdy nemusí přijít. Málo fotek ale neznamená málo dojmů. Těch mám hromadu!
Take me back, please!
- organizace těžce pokulhávala, balíčky se zase nestíhaly, lidé s nejlevnějšími lístky stály na stejném místě jako ti, co si připlatili, což je opravdu nefér. Já ale měla ty nejlevnější lístky, našly jsme si dobrý flek a koncert jsem si opravdu neskutečně užila. Zmatek nad zmatek se zónama nám jedině přihrál do kapsy, protože jsem měla opravdu dobrý výhled.
- co celému mému nadšení přidává veliké plus je to, že jsem se netěšila jen na koncert, ale na to setkání všech možných blogerek. Nejen, že jsem snad po pěti letech konečně zase viděla moji drahou milenku Mily (Crazy.DE.Bill), ale taky jsem mohla konečně poznat (nejen přes fb či blogové články a komentáře) Mintam. Poprvé jsem se taky uviděla s Baruš, která sice už blog nevede, ale na koncert šla, a taky s Teri, kterou jsem náhodou potkala v klubu a prostě ji musela jít pozdravit :). Další den jsem měla sraz s Dee, taky jsem se viděla s jednou s vás - s Jančou, která mi psala na blog na fb, jestli bychom se mohly sejít. Bylo to prostě super setkání všech možných. :) ♥
- celý den mi začal v Brně, kdy jsem samou nedočkavostí nemohla dospat. Když jsem přijela do Prahy, kde mě Mily vyzvedla, vděčností bych jí líbala ruce, protože bych sama nedošla ani k tomu metru :D. Společný obídek s Mily, Mintam a Líbou byl naprosto skvělý (v restauraci Blázinec - to samotné o všem napovídá :D) a pak hurá se ubytovat v nejlepším ubytku v Praze - u drahé milenky Mily na nejlepším gaučíku na světě! :D ♥ Největší radost, že jsem nemusela shánět nějaký hotel nebo motel nebo já nevím co, ale mohla jsem zůstat u někoho známého, protože to jedině umocnilo celou tu pohodu kolem pondělního dne.
- když jsme vešly do klubu, jako první jsme zamířily k baru. Daly jsme si dobrotu, se kterou jsme se postavily mezi ostatní fans poctivě dozadu. Ještě než začal koncert (jenom 45 minut zpoždění je rekord!), stihly jsme to vypít, ale to by tak nevadilo, protože prvních několik písniček jsme prostě proskákaly jako šílené :D. Pravdou však je, že nejsem nejmladší. Musely jsme se znovu osvěžit a tak jsme s Mily zamířily k baru. Řeknu vám, že jsme velice dobře udělaly! Božejší místa než na schodcích od baru jsme mít nemohly, a že na nás Billas hned několikrát koukl, o tom napovídá své :D Ač je to v každé povídce a každá jsme si tím určitě na tuty jisty, že to bylo prostě tak (já to vím! :D), říkám vám, že Bill na nás prostě hleděl! Minimálně třikrát se podíval naším směrem a kolem nás nebylo nikoho jiného, koho by mohl sledovat, když jsme na tom schodku byly my dvě a za námi barmanky. Otázkou však zůstává, jestli to bylo kvůli tomu, že: a) jsme stály u baru, b) měly v ruce skleničky, c) jako na jediné na nás svítila světla, d) byly skoro polonahé v tílkách na ramínka :D. Když pak ale při acoustic kouscích na nás Tom kývl ve stylu "hej kotě, jak to, že jsi ještě oblečená?", jsem si jistá, že to bylo prostě tím barem za náma :D
- jestli/až budou v TH TV zmíněné dvě přiopilé holky u baru, co to rozjížděly ve velkém stylu a hypnotizovaly drinky a poprsím, víme, o koho jde (že, Mily? :D)
- největší haluz? Kluk před náma se otočil a prostě nám na pohodu nalil každé šampaňské (to lákalo dvojčata Kaulitzových? :D)
- kdo pořád pindá nad tím, že se Tom na meetkách a koncertech mračí - na vážno si uvědomte, že tohle je fakt skoro celé jeho práce. Myslet na každý detail a stresovat se nejen ze samotného hraní, ale taky z toho, co se může posrat, by úsměv na tváři vykouzlilo málokomu... Pravdou však bylo, že mi ze začátku přišel až neuvěřitelně upnutý na své klávesy, ke konci to už pak docela rozjel :)
- Billova unikátní večerní róba mě bude strašit ve snech ještě teď :D
- Na Georga nemůžu říct půl slova, skoro jsem ho neviděla, na Gustava jsem původně taky neviděla, ale pak díky skvělému místu u baru se můj výhled zlepšil o 100% :)
- že měl Tom v Berlíně cucáka jako kráva, který ani make-up nezakryl? Moje práce to opravdu není :D. Kdo ví koho taky, když o českých fanynkách řekl, že jsou "obtěžující"...
Takže, abych to shrnula, na jednu stranu jsem ráda, že byl tohle můj první koncert, protože to bylo v malém prostředí, měla jsem jim opravdu blízko a mohla jsem ten krásný čas strávit s někým, koho už znám delší čas. Kdybych jela na ty koncerty předtím, jela bych sama, neznala bych Mily a spol. a rozhodně bych si to neužila tak moc. Zároveň však lituju, že jsem takovému zážitku tak dlouho odolávala. Teď jsem naspeedovaná jet na nějaký další koncert, a kdybych neměla povinností jako běžný smrtelník, kterého neživí balíčkové setkání s fans, hned bych balila saky paky a valila na šňůru s nima :D... Další den jsem jela ještě za drahou Aný do Ústí. Jela jsem vlakem, který měl končit v Berlíně. No měla jsem veliké nutkání nevysednout a jet až za hranice a užít si dalšího koncertu :D.
Jak však podotkla sama Baruš - už to není ono. Není to ten upřímný koncert v džínách a prvním triku, které by našli v kufru. Je to všechno moc umělé, moc dokonalé, moc moc moc. Užila jsem si to, ale být totálně odříznutá od možnosti se s nimi setkat, nechat si něco podepsat či se vyfotit jenom proto, že nemám koupený balíček navíc, mě na tom mrzí nejvíc.
Celou dobu jsme si s holkama říkaly, že je divné, jak jsme v klidu, ani nám moc nebuší srdce, nejsme vystresované. Ale prý když má člověk potkat svou spřízněnou duši, má být v klidu, žádné stresy, protože je to právě ta spřízněná duše, co má přinášet harmonický klid. Znamená to teda, že jsou kluci naše spřízněné duše a pravé lásky? :D
Jaký je verdikt odborné poroty?
Mínusy a zklamání koncertu?
- organizace - nedivím se všem, kteří si teď stěžují a chtějí po Treehouse vrátit peníze
- Gustav nedělal vlnu
- nebyla žádná společná úklona, prostě honem utíkejme pryč
- Billovy naučené řeči (Ano, vidím, že jste všichni opilí. No kdo je tu opilý?), které říká prostě na každém koncertě
- nemám ani ručník, ani paličku, ani láhev, ale v to jsem opravdu nedoufala :D
- ten děsný pocit mít je tak blízko a přitom tak daleko
Plusy a zářné momenty koncertu?
- Billovy skoro ztracené kalhoty :D (https://www.instagram.com/p/BSeVW33lWFx/)
- šampáňo zadarmo (díky tomu maníkovi, jehož jméno jsem ani nezjišťovala)
- sáhnout si na tourbus bylo maximum, co jsem z toho mohla vytřískat :D
- byla to opravdu klubová atmosféra, ale po fotkách z koncertu v Berlíně se divím, že se do Prahy vůbec obtěžovali. I samy číšnice se nás ptaly, jestli jsme tohle opravdu všichni - bylo nás tam tak málo! - Proto bych klukům poděkovala za to, že sem vůbec přijeli. Snad je to neodradí a příště na nás nezapomenou...
- koncert jsem si opravdu užila! Ze skákání mě bolí lýtka ještě teď! :)
- Bill začal hned tím, že před deseti lety hráli v Praze v ten samý den. Že si to pamatuje (nebo mu to někdo připomněl :D), je prostě zlaté. :)
- stihla jsem si natočit aspoň kousek toho Tomova epesního drum sóla s Gustavem (ač kvalita pokulhává, ale miluju to ♥)
A co nejvíc pobavilo? Ráno textovka od ségry: "Tak co? Jaký byl koncert? Máš podepsanou podprdu od Toma? :D" Jako by snad věděla, že to byl koncert mezi podprdami :D (pro pochopení - SaSaZu je klub na tržnici mezi stánky Vietnamců, kde se najde u spodní prádlo, proto i takový název, který mi vnuknuly holky :D). A jelikož jsem žádný balíček neměla a do tří do rána na ně opravdu nečekala, nic podepsaného nemám.
B.
Tvoje popsání mě dokonale stačí, jak to tam vypadalo. Moje kamarádka byla na minulém koncertu v Mnichově a organizace byla taky prý děsná. Nejlepší je obrázek s Tomem v porotě, to mě opravdu pobavilo. Jinak na Očku byl rozhovor kde se Tom chlubil, že si kupuje 20 velkých balení kondomů na turné, takže nějaké obtěžující fanynky mu určitě nevadí!
OdpovědětVymazatTo se prostě nezapomíná VIĎ? 😍
OdpovědětVymazatSampano zadarmo?! To bych brala jako největší zážitek, ne dělám si srandu. V podstatě ti závidím, ani ne tak ten koncert, ale tu atmosféru, to, vidět je nazivo. I když jak jsi psala: tak blízko a tak daleko, člověka to úplně rozseka . Každopádně jsem rada, že se vás sešlo tolik a pořádně jste si to užily i za nas,co jsme tam nebyly ☺. Akorát jako vždy, víc G a G! a T a G!!!
OdpovědětVymazatTorg by měl být povinny pri každém koncertu !
Huhuuuu, no me bylo potesenim, milenko, nexhat te prespat na mem gauci vis, ze ti je k dispozici kdykoliv
OdpovědětVymazatMusim rict, ze my to vychytaly fakt skvele, nejlepsi mista. A jeste to sano jako pro VIP. A Bill i Toman proste koukali na nas, mozna ze spis cumeli na chlast, co jsme mely v rukach, ale co!
Fakt skvely zazitek, skvely den i pres dest, pres ty nedostatky, ktere se nas teda nedotkly, ja si rozhodne nemam na co stezovat. Diky ma drsha, ze ses rozhodlavprebyvat zrovna u me
A az priste zas prijedes, jdeme rovnou do Blazince na obed
Co jsem tak slyšela, tak jsi měla snad nejlepší místo ze všech Moje kamarádka se dostala dopředu a tam je obtěžoval nějakej chlap, mlátil je tam, prý byl zfetovaný a sekuriťák s tím neudělal vůbec nic. Byla tam taková tlačenice, že ani nemohla zvednout ruku
OdpovědětVymazatTakže místo jsi měla skvělý.
Já to celou dobu tušila s tou organizací a proto jsem tam nakonec ani nešla. Jela jsem raději do Německa, kde je větší jistota, že to bude fungovat jak má. :)
A to jak se na tebe Bill podívá. Na mě se podíval v Lipsku (když počítám tuhle tour, to jak se mi vysmál do ksichtu ve Varšavě raději ani nezmiňuji ) Málem jsem se z toho roztekla na místě a ten debil z toho měl ještě srandu.
Taky mě strašně štve, že si musíš něco koupit, aby ses s nimi mohla vyfotit, je to vážně na prd.
A co se týče toho čekání u tourbusu, nestojí to za nic a nic ti stejně nepodepíšou. Čekali jsme na ně ve Stuttgartu asi do půl 2, potom prošli. Ani se nepodívali, dělali, že neexistují a honem do busu. Jenom Bill se usmál a zamával. Mohla bych tady nadávat, jak jsou šíleně arogantní, ale bohužel se jich zastanu První meetka jim začínají ve 2 odpoledne, kolem 2 ranní se dostanou do pusu. Všechno je to pro ně práce a každý víme, že 12ka je nic moc , i když jejich 12 je daleko příjemnější, ale stejně to chápu, že toho měli plný zuby. A jediný, na co myslí je, až si lehnou do postele a vypijou nějakou skleničku.
A co se týče těch otravných fanynek, tak se ani nedivím, že to řekli. Chvíli jsme čekali před hotelem, ale potom jsme šli, ale opravdu jenom chvíli. Ale co jsme viděli a četli.. tak některý dvě nádhery na ně čekali před hotelem, skoro je nepustili ani dovnitř, samozřejmě se s nima vyfotili a potom? Pronajali si hotelovej pokoj a čekali na ně v hotelovým baru a seděli kousek od nich. To by mě asi taky sralo Přece jenom si nevybíraj ty nejdražší hotely pro nic za nic. A aby toho nebylo málo, tak další den tyhle nádhery měly meetko. Jako docela dobrej stalking no
To, že jsou tak kousek a přitom daleko je strašně ubíjející..
[6]: Jako já o těch otravných fanynkách vím, a proto mě kokikrát mrzí, že jsme třeba házeny do jednoho pytle. Rozumím tomu, že jsou unavení, znám takový pocit, že prostě odehraješ a už nemáš chuť ani sednout do auta a jet domů, prostě jenom lehnout a spát. Proto mě právě takové fanynky iritují, protože to pak zhoršují všem ostatním...
OdpovědětVymazat[8]: S tou úklonou - to je zase detail, který unikl mně. Já myslela, že je to po každé show, ne až po celém turné. :) My bad. S Tomovým zpěvem - nevím, jestli jsem to viděla v nějaké TH TV nebo četla z jejich předchozích Q&A, ale věděla jsem o tom ještě před koncertem. A proto jsem si dávala jó bacha, kdy to jeho sólíčko započne A ty si to teď můžeš užít ve Varšavě (a pořád závidím! )S těmi kluby souhlasím, je to rozhodně lepší, než velké haly, jsi jim opravdu blíž (což jsem teda KONEČNĚ na vlastní kůži pocítila). Jinak s těmi balíčky - já nevím, jestli jsem to dobře formulovala... Nejsem naivka, která by čekala před hotelem či halou/klubem a lovila fotky a podpisy a já nevím co. Na to bych ani neměla kuráž je takhle otravovat. Je mi jasné, že ty možnosti byly předtím extrémně omezené a že teď se nám vlastně více nabízejí, jen na to pořád hledím z toho finančního hlediska. Jelikož jsem student a nemám peněz jako šlupek, koncert jsem si platila ze svého (je to moje bláznivé milování těch čtyř rangerů, proč by to měli platit naši ), vidím tam to omezení. Ale já prostě najdu dobrý job, našetřím prachů, že je budu přehrabovat vidlema, a pak jdeme i s Mily na tu snídani se šampaňským No taky doufám, že těch koncertů bude povícero, ale co doufám ještě víc, je to, že to bude v brzké době, abych pak nemusela ve starobním důchodu vysvětlovat, proč že se to pouštím do světa.
OdpovědětVymazat