Tak jo.
Po letech jsem dosedla k notebooku a otevřela blog. Jsem sama překvapená tím, kolik času to zabralo, šokovaná tím, že jsem bez psaní tak dlouho vydržela. Ale když jsou jiné starosti, jiné náplně volného času, lehce se pozapomíná na staré lásky.
Poslední týdny to bylo hektické. Nejen kvůli práci, protože byly dny volna, kdy jsem mohla psát, ale zvolila jsem jinou alternativu. Rodinu. Kámoše. Zábavu a výlety. V těch vedrech jsem radši vypadla na koupaliště nebo ven posedět, užít si pár dní s partou. Přiznávám, tohle léto není o psaní ani trochu. Ale už končí. A já už opravdu slyším tiché výčitky kvůli blogu, kvůli vám, kteří na díl čekáte. A prostě mám tu potřebu dokončit tady to otevřené - nejednu povídku, která je stále nedotažená do konce.
Děkuji těm, kteří na mě nezanevřeli, je mi to velkou podporou k návratu (dá-li se to tak nazvat), velmi si toho cením. Jsem opravdu moc a moc vděčná.
Teď si jdu osvěžit povídku a zasednu ku psaní.
Děkuji za vás.
B.
Jupííí! Báří je zpět!
OdpovědětVymazatAni nevíš, jak se mi ulevilo, že nekončíš s blogem... 😊 Těším se na další díl. A samozřejmě naprosto chápu, že sis užívala volno po svém. Tak to má být.
je to pochopitelné v létě nechce nikdo sedět doma když je venku nádherně taky člověk nabere inspiraci na případně další povídky když si dá chvíli pauzu.. už se těším na další pokračování některých povídek .
OdpovědětVymazatJééééééé ♥_♥ Konečne :) Teším sa veľmi :) :)
OdpovědětVymazatPřeji ať tě neopouští múza a těším se má další díl 🙂.
OdpovědětVymazat