Téma #62 - 29.

To není možné, že už je zase rok za námi, zase začíná září a ti dva zase slavili narozeniny. Letí ten čas neskutečným způsobem. Není to jen o tom, že by ti dva byli starší, vždyť stárneme všichni (a to i Joey Tribbiani, bohužel, ať už má úmluvu s Bohem jakoukoliv :D).

Včera jsem neměla čas zasednouti k internetu, abych tady nějaký článek dala, a na přednastavování si nehraju už spoustu let (to jsem ještě stíhala psát pět dílů denně a přednastavovala je na týden dopředu, uff, jak jsem to zvládala??)... No, tak o den později, ale přece. Však k nim se to nedonese (a běda, jestli mě někdo z vás práskne :D). Věřím tomu, že si svou oslavu užili. Jeden v náručí drahé, jiný v náručí kdovíkoho. Nesoudím, přeju jim to. A pak v bratrském objetí jeden druhého, yes! ^^ :D Ehm, ale co jim k těm narozeninám přát dál? Štěstí ve svém životě měli a mají - vždyť si žijí blaze. Lásku taktéž mají - o tom nás informují média. :D Zdraví - co můžeme vědět? Ale však ještě nejsou stařečci. (a při Tomově pravidelném pohybu, jestli si rozumíme, určitě nějakou tu kalorii spálí :D). Popřát jim trochu rozumu a moudrosti do těch přibývajících let? - Ale prosím vás, koho chci oklamat: sebe nebo vás? :D

Já bych jim popřála, ať se jim i nadále daří. Ať už započali jakokoliv cestu, ať v ní pokračují, jsou-li na ní spokojení. Ať jsou šťastní. Ať jsou pořád sví, pořád tak potřeštění, takoví, jaké je všichni milujeme (a jak se milují i oni sami, že Tome? :D). Milující rodinu. Neutichající múzu. Dobrou partu přátel kolem sebe, kteří jsou opravdoví. Ať prostě jsou. ♥

A já se zase na pár dní loučím, poslední měsíc vždy pracovně opouštím domovinu na několik dní v týdnu, takže se horko těžko k blogu dostávám, ale i tak to tady teď beru jako pomalý start (a to je lepší než žádný, jest tak?). Začala škola, začne snad i nějaký stabilní (!!) režim i mně a potažmo blogu.

Krásný začátek září.

Luv ya,

B.