Uff, tak jo. Už je to nějaký ten den, co se vyskytuju tady na bloggeru. A to díky Martinovi a Verči z blog.veruce.cz. A díky blogcz2WP (© Martin Rybenský 2017).
Ale pojďme na to od začátku.
Asi jsem nebyla jediná, koho překvapila a zároveň nepřekvapila zpráva z blogu.cz o tom, že bude tato platforma končit. Pravdou je to, že už dlouho nefungoval, a to mě děsně otravovalo, už nebyla radost se o ten blog starat (kromě toho, že jsem čas rozdělovala mezi jiné záliby a na blog poslední dobou prostě nevyšel čas). Nefungoval, neustále hlásil chybu, nešlo se přihlásit... a tak tomu je i ty poslední dny, které máme k tomu, abychom si mohli blog zálohovat. Říkám vám, že se mi za poslední týdny nestalo ani jednou, že bych se přihlásila bez problémů nebo se dostala na nějakou stránku blogu na první kliknutí. Vždy jsem musela opakovaně načítat, dokud se blog konečně neumoudřil. Dokonce i oznámení o stěhování jsem musela napsat do boxu v menu, protože na články jsem se prostě nemohla (a stále nemůžu) dostat.
Stáli nade mnou všichni svatí, že jsem rozklikla na fb komentáře a tam zahlédla odkaz na blog.veruce.cz o tom, že lidem pomáhají s migracemi. Bohu díky za to! Nebýt toho, brečím a zoufám si.
Ano, už to není fanouškovství, jako to bývalo, ale přijít o ty roky práce, o všechny články, o vaše komentáře, které mi nejednou zvedly náladu... To bych prostě nedala bez toho, abych si někde neulevila nadávkou, kopancem...tím, co by mi bylo stejně k ničemu. A ručně předělávat celý blog - to vám řeknu, že bych nezvládla ani za všechny dny své dovolené.
Takže posílám obrovský dík těmto dvěma lidem, kteří zachránili můj blog! A předpokládám, že nejen můj. Důkaz, že zlatí lidi ještě existují. A ještě dokáží udělat super support. Z emailu blogu mi bylo odpovězeno, ano, ale vůbec nevyřešili můj problém. Martin reaguje rychle a byl mi dobrým průvodcem při importu souborů do bloggeru.
Tedy, vítejte na staronovém blogu, který má stejný název i stejný obsah. Zbývá mi upravit tisíce článků (neb se nezachovává zalomení článku, objeví se jen čára), ale to je to poslední. A nebýt Martina a jeho vymakaného skriptu, neměla bych ani co procházet a upravovat. A za poslední dny jsem prošla pár článků a připomněla si pár povídek a řeknu vám, že je tu zase velká vlna nostalgie. Nevím, jestli toto ještě někdo čte, jestli tu jsou některé zbloudilé duše, které by měly o povídky ještě zájem. Pokud ano, ozvěte se. Možná by šlo zapracovat na tom, aby bylo vaše přání vyslyšeno. (Když už můžu články zveřejňovat a nespadne mi to každých pět vteřin jako na již jmenovaném blogu.)
Kdyby aspoň všechno nemazali.
Ale asi to jinak nejde. Už je rozhodnuto.
Import trval a při psaní tohoto článku ještě trvá - chybí cca 500 článků z 4155. Blogspot prostě potřebuje přežvýkat všechny ty soubory, kterých je při mém dlouholetém blogování dost. Jeden den se mi nechtělo naimportovat skoro nic a další den to šlo jako po másle. Teď už zbývá jen pár a jsem v cíli. A blog ať si smažou, já se snad jednou dočkám i toho, abych upravila všechny ty články a obrázky, odkazy a podobné věci, které jsou s blog.cz spojeny a už nebou fungovat. A srdce blogu přestane navždy tlouct... a s tím se zastaví i číslo návštěv na té stránce, která fungovala od roku 2009. (Pomrkávám po toplistu a jsme na 321 525 návštěvách.)
Možná tu nastanou nějaké změny. Možná se rozmyslím, že tu nechci mít tolik historie. Teď tomu tak ale je, a proto je tu i starý design, který byl na blogu a který mi vydržel nejdéle ze všech. Protože Torg ♥ 😀.
S blogspotem se sžívám. Snad se sžijeme, vy i já, a budeme si vesele pokračovat tam, kde jsme skončili. Díky Martinovi a Veruce. 🙏
Mějte se a ozvěte se, moc ráda uslyším o tom, jak se máte. Taky jste někdo další převáděl blog? Kde vás teď všechny najdu? 😊
Vaše B.
Ach, ja som na blogu dlhšie nebola a až asi predvčerom som si všimla ten odkaz hore, že blog.cz končí :D Takže...teraz nejako neviem či sa mi oplatí a či vôbec stíham pretransformovať nejako obsah blogu na blogspot alebo sa na to vykašlem. Ale popravde...to, že sme so Simčou mali blog (a ešte máme pár dni :D) mi tak nejako stále dodávalo elán a energiu do písania, že mám to kam zverejňovať a podobne... Takžee ak náhodou grafika-pribehy20.blog.cz nebude na blogspote, asi to neprešlo a vyprdla som sa na to :D :D Teda nie, že by som chcela ale...ufff...nejaké rady? :D Import som dala spustiť ale píšem mi tam zatiaľ len že zapisujú sa blogové príspevky a točí sa kolečko :D Som zvedavá. Ale keď to bude trvať tak dlho ako píšeš...tak neviem či sa to stihne. :(
OdpovědětVymazatČauky. No vidíš, a mně se vůbec neukázalo nějaké zapisování příspěvků, vždycky mi prostě vyskočila chyba serveru a nešlo mi to. Tak buď můžeš zkusit počkat, pokud se ti to do 16.8. stáhne, tak pak už budeš mít zálohu a blog už nevadí, že nebude, si myslím.
VymazatNebo potom Martin (o kterém jsem psala nahoře) udal termín do 13.8., kdy ještě bude pomáhat s přesunem blogů. Když mu do 13.8. napíšeš, ještě třeba bude mít kapacitu ti pomoct. :)
No, už to ani mne nejde, vypisuje chyby dookola. Napísala som im mail, tak uvidím. Každopádne som rada, že som si to všimla u teba na blogu, a že si sem hodila tento článok aj s odkazom na nich. Inak asi ani neviem kde inde by som na to natrafila. :)
VymazatTak snad bude všechno ok, s jejich pomocí. Zachrání zbytky tokiosvěta :D
VymazatJsem ráda, že jsi objevila takovou pomoc včas a všechny Tvé povídky zůstaly zachovány. Dva dny už čtu ty nejoblíbenější na tomhle novým blogu! :D ♥ Já se bohužel na pomoc vyprdla v domnění, že to zvládnu sama, zvládla jsem, akorát se mi bohužel nepřenesly komentáře ze starýho blogu a teď už je pozdě :( No... co se dá dělat. Nový blog sice existuje, ale myslím, že aktivita bude dál na bodě nula, tak na tom asi nesejde :D Doufám ale, že to nebude i tvůj případ. I když chápu, že už žijeme svý a jiný životy než před cca 5 lety, občas mi ty starý časy dost chybí... TH forever, že jo :D ♥
OdpovědětVymazatAno, bohudíky se mi pomoci dostalo. A ne od podpory blogu.cz. Prvně jsem se taky snažila sama a psala jsem jim, že mi to neustále píše chybu, a oni, že děkují za zprávu a dají mi vědět, až to nějak zprovozní. No, vědět mi nedali. Kdybych na ně čekala, nedočkala bych se. Tak fakt jsem vděčná za Martina a Veruce, že mě zachránili.
VymazatAkorát tady ještě musím dodělat pár maličkostí, chybí nahrát ještě pár článků, ale to už snad bude jen poslední kapka. :)
O ty komentáře jsem taky nechtěla přijít. To pro mě bylo důležité. A naštěstí je mám zachráněné. A já ti klidně nějaké zas napíšu. Po tady tom velkém stěhování jsem v modu velké nostalgie. :D Teď jsem hodně pracovně pryč, ale už přemýšlím nad tím, jak to tady zas rozjedu. Snad mě elán neopustí. :D
A díky za komentář. Vědět, že jsou tu ti důležití lidi z té blogovací minulosti, mě moc těší. ♥
B.