Téma #75 - Můj červen. 🤯

Od začátku června zažívám docela boj. Ani jsem nečekala, že mě to vyřadí na tolik dní, ale už je druhý týden v polovině a já si našla sotva pár minutek na sepsání jednoho odstavce nového dílu povídky. Chybí mi to a štve mě, že to teď je, jak to je. A vím, že se to do konce týdne nezlepší.

*song tohoto týdne!*

Mám tak nějak pocit, že vám dlužím vysvětlení, ač vás to zajímat nemusí, tomu věřím. Moc bych chtěla díl napsat, dnes večer k tomu plánuji zasednout, ale s vědomím, že zítra zase v šest vstávám, u toho nechci ponocovat (jak bych to jindy udělala - abych to prostě dopsala).

Ze začátku června jsem byla na výcviku - mém dalším vzdělávání, kde jsme skupinka lidí uchýleni v chatce a sami procházíme terapií, abychom pak sami terapii mohli poskytovat druhým. Tam jsem na psaní ani neměla pomyšlení, tam má člověk hlavu úplně jinde. A i kdybych po večer možná měla chuť, rozhodně bych neměla energii. Psychicky vyčerpaná jsem chodila spát v deset večer a byla ráda, že mám polštář pod hlavou... V pátek jsem přijela, po pětihodinové cestě zaparkovala před domem a už měla čas jen na sprchu a postel. Opět. Další den jsem totiž brzo vstávala, neb se má sestřenice vdávala a my měli v rodině po dlouhé době tuto velkou slávu. 😊 V neděli byla jedna kostelní slavnost - Boží tělo - která zabrala celé dopoledne a odpoledne jsme dožvýkávali zbytky ze svatby a od pondělí šichta za šichtou...

V sobotu nás teď čeká výročí založení naší organizace. Je kolem toho hromada organizování a já mám na starosti část, která mě zaměstává opravdu nepřetržitě - a to toho ještě hromadu nestíhám. Mám služby od pondělí do pátku, plus teda v sobotu ten slavný den, na který tam nesmí chybět žádný z kolegů... Je to náročné. Jezdím domů pozdě, sotva se vyspím a už zas vstávám, abych znovu vyjela do práce...

Snažím se urvat si kousek, chci si tomu těžkému svědomí ulehčit trošku dnes večer a psát, ale zároveň vím, že si k tomu budu moct pořádně zasednout až příští týden. To budu mít po tomto perném čase zasloužené volno.

Buďte trpěliví (protože mě už trpělivost dochází 😀) a držte mi palce, ať nám to všechno hezky klapne a vyjde a já neskončím někde v blázinci. 😅

Jak se máte vy? Užíváte si prvního pořádného slunce? U nás na Moravě je ho teda hojně! 😅

Vaše B.