Grayscale: 31. Čokoládová

Uff, teda, řeknu vám, že tenhle děj jsem plánovala už jakou dobu a děsně mě štvalo, že mám tak nabitý týden a nemám čas si k psaní pořádně sednout. 😅 Ale tak, snad je všechno tak, jak má být. I co se týče Olive a Toma. Těším se na vaše ohlasy a zároveň nesmírně děkuji za ty předchozí. 🙏 Věřím, že se bude díl líbit. Konečně je to tady! 😈😁 Je potřeba psát varování, že následující kapitolu čtete na své vlastní nebezpečí? 🌶️😅 Enjoy! B.

Touhou poháněná krev mísená s alkoholem mi divoce tepala každým kouskem těla. Když jsem na špičkách chodidel zavrávorala a ucouvla, Tom mě následoval. Jako by to byl tanec, pro který jsme kroky nepotřebovali znát a dělali jsme je podvědomě. Sunula jsem dlaně od svých žeber k těm jeho, putovala po jeho těle a zaplula do jeho vlasů. Když jsem zabořila prsty do jeho kůže, tiše zasténal do polibku. A to mi ještě více rozproudilo touhu do každé buňky mého těla. Držel mě pevně ve svém objetí, divoce, hladově se utápěl v polibku, ve kterém i mě stahoval dolů do ničivého víru vášně. Když jeho jazyk vplul do mých úst, ta vášnivá touha se usadila v mém podbřišku. Něco, co se tam kumulovalo už několik dní, teď mělo možnost ovládnout mé tělo. Náš dech se mísil, mezi námi se toho mísilo mnohem více. Ani jsem nemusela zkoumat Tomovu auru, kterou bych při otevření očí mohla vidět všude kolem sebe, abych věděla, že je právě teď prostoupen chtíčem. Stejně jako já. Chtíčem, který měl pro mě čokoládovou barvu.

Čokoládovou, jako byly jeho oči, když se na mě díval tehdy na pláži a zapadající slunce ozařovalo jeho tvář.

Tiše jsem zasténala, když se jeho rty přesunuly na jemnou kůži na mém krku. Zaklonila jsem hlavu, abych mu usnadnila přístup, a nepřestávala se tisknout k jeho horkému tělu. Společně nás namířil do salonku, kde jsme mohli mít přece jen více soukromí než v otevřených prostorách podniku před barem, ačkoliv zde panovalo spíše přítmí. Když jsem zadkem narazila do kulatého stolu, na kterém před pár dny ležely žetony a hrálo se o velké částky, Tomovy dlaně sjely přes můj pas a boky. Zvedl mě za zadek a stehna a posadil na kraj stolu. Hned se vměstnal mezi má kolena, aniž bych stihla cokoliv namítat. Už při naší předešlé hře a těch otázkách, kvůli kterým jsem vypěnila, jsem pozorovala, že potřebuje mít kontrolu nad vším, co se kolem něj děje. Že měl teď kontrolu nad celým mým tělem, mi vůbec nevadilo.

Neudělám nic, co nebudeš chtít.

Tohle jsem chtěla. A neuvěřitelně moc. A nedocházelo mi, že v těch slovech vlastně přenechával veškerou kontrolu on mně.

Udýchaně jsem mu oplatila další polibek, když se od mého krku přesunul znovu k mým rtům. Když dlaní zlehka přejel po mém stehnu a tím vyhrnul lem sukně nahoru, naskočila mi husí kůže. Prsty se dostal až k mému klínu, až k mému spodnímu prádlu.

„Můžeš mě kdykoliv zastavit,“ pošeptal hlasem zastřeným touhou, vzrušením.

Neudělám nic, co nebudeš chtít.

„Já vím,“ zachraptěla jsem v odpověď. To bylo jediné, co jsem řekla. Když ke mně upřel svůj pohled, ztěžka jsem polkla. Od toho divokého líbání měl naběhlé rty, jeho tváře byly narůžovělé nahrnutou krví. Dýchal mělce, pootevřenými ústy, a to mě překvapivě přivádělo do většího varu. Nechápala jsem, co se to děje, ale ani jsem neměla snahu to pochopit. Cítila jsem vliv alkoholu, přitom jsem si připadala stále při smyslech – věděla jsem, co dělám. A věděla jsem, že to právě teď chci.

 

Svými polibky poséval kůži nad mou klíční kostí, kvůli čemuž jsem lapala po dechu víc a víc. Sjel dlaněmi přes mé boky a znovu mi vyhrnul sukni, tentokrát tam své prsty nechal a zahákl se jimi za lem mého prádla. Když se odtáhl a fixoval oči na mou tvář, už jen z toho pohledu jsem tušila, co bude následovat. Nadzvedl mě, když dlaní zajel pod můj zadek, a já mu dopomohla. Začal pomalu stahovat mé prádlo, a se sukní vyhrnutou k pasu teď měl dokonalý výhled na můj klín. Nechal mě sedět na stole a sám se přesunul níž, klekl přede mnou, jako bych byla jeho královna. Zuby si přejel přes spodní ret.

„Jaká dokonalost,“ hlesl, odhazujíc mé prádlo na zem, aniž by se díval, kam letí. Pohledem hleděl na můj klín, jako by se od něj nemohl odtrhnout, nebo měl strach, že je to jen přelud, který zmizí, sotva se podívá jinam.

Krev divoce proudila celým mým tělem, teď jsem cítila její tepání i ve svých lících. Tiše jsem zasténala, když putoval prsty nahoru po mých stehnech, a když jsem ucítila jeho dech v mém klíně, v podbřišku mě zabolelo vzrušením. Připadalo mi jako věčnost, než se mě zase dotkl svými rty, než jsem opět pocítila jeho jazyk. Tentokrát však ne v polibku a v mých ústech, nýbrž mezi mýma nohama. Zaklonila jsem hlavu a zasténala o poznání hlasitěji.

„Přesně tak, poddej se tomu,“ řekl, ale neznělo to jako rozkaz. Znělo to jako toužebné přání. Přitom palcem přejel přes měkkou část mého klína. Srdce jako by mělo vyskočit z mého hrudního koše, naráželo do žeber, jako by se potřebovalo osvobodit.

„Pokračuj.“

Zvedl ke mně pohled černý jako noc. „Ještě něco by sis přála?“ zeptal se.

„Nepřestávej, i kdybych tě prosila,“ zamumlala jsem, hledíc na něj přivřenými víčky. A když se po těch slovech sklonil k mému klínu a špičkou jazyka podráždil ten citlivý uzlíček nervů, paže se mi podlomily a já padla na lopatky. 

 

Kdybych měla říct, že byl se svým mrštným jazykem dokonalý, nevím, jak bych pak měla označit to, co dělal se svými prsty uvnitř mě. Vnímala jsem pouze to, jak se mi celé tělo chvěje, jak jím probublávají vlny přicházejícího napětí a já mohla být ráda za to, že aspoň ovládám svůj dech. I steny z mého hrdla vycházely, aniž bych nad nimi měla nějakou moc. Prsty jsem pevně sevřela okraj stolu, když se mi tělo prohnulo v zádech a vnitřní strana stehen mi zaškubala v slastném opojení. Tom si dal tu práci, že mě přivedl na vrchol, a nepřestával laskat můj klín, dokud se mi tělo chvělo v odeznívajících vlnách bouřlivého orgasmu. Naposledy přejel jazykem přes můj naběhlý klitoris. Tím na pár chvil přivolal zpět něco, co už odcházelo. Svaly těla se mi naposledy křečovitě sevřely, mé hlasité zasténání se ozvalo celou místností. Vysunul ze mě své prsty, a já si v koutku mysli uvědomila, že nechci, aby tohle někdy skončilo.

Tom se zvedl ze svého kleku, naklonil se nade mě svým tělem a jednou paží se opřel vedle mojí hlavy, zatímco druhou nechával na mém zduřelém klíně. Musel pod polštářky svých prstů cítit, jak mi v klíně tepe vzrušením, musel to vidět na své vlastní oči v mé tváři, slyšet na vlastní uši. Sklonil se k mé tváři a přitiskl své rty na hranu mé čelisti.

„Ať si kdo chce, co chce říká, ty nemusíš někomu dávat, aby si to druhý užil,“ hlesl a zuby přejel přes můj ušní lalůček. „Jen tvoje sténání byla naprostá symfonie,“ dodal, a ještě párkrát zakmital prsty, které stále držel přitisknuté v mém klíně, jako by mě chtěl přimět k opakování toho, co mohl doposud poslouchat. „A to se ani nezmiňuju o tom, jak skvěle chutnáš.“

Zavřela jsem oči a stále lapala po dechu, který se pomalu zklidňoval. „Opravdu teď vytahuješ toho kreténa Sida?“ zeptala jsem se. Nechávala jsem víčka přitisklá k sobě, věděla jsem, že se mi Tom nedívá do tváře. Cítila jsem jeho vlasy na svém krku, lechtaly mě, zatímco mě letmo políbil nad klíční kostí.

„Vytahuju, jen abych vyvrátil jeho slova. Je to kokot,“ zamručel.

Nic jsem na to neřekla. Na rtech se mi však usadil spokojený úsměv. Nezpůsobila ho pouze Tomova slova. Mohla za to i ta dávka endorfinů, která se mi teď vesele plavila tělem. Zvedla jsem ruce a přejela Tomovi přes ramena. Putovala jsem k jeho krku a jemným tlakem ho přiměla, aby zvedl svou tvář k té mojí. Když se naše pohledy střetly, na okamžik jsem ztratila řeč. Oči mu zářily touhou, která až bolela, a to jsem i přes látku jeho oblečení cítila, jak moc po mě touží. Sevřela jsem prsty v pěst a s tím stáhla i límec jeho trika do své dlaně. Ovlažila jsem si suché rty a krátce se nadechla. „Teď bychom se měli postarat o tvůj šťastný konec.“

Tomovy rty se pousmály. Už se skláněl k dalšímu polibku, ke kterému však už nedošlo. Okolní zvuky – silný déšť a občasné zaskučení větru, proťal jiný zvuk, který jsme ani jeden nechtěli slyšet. Nespokojeně zavřel oči a na zlomek vteřiny se zastavil, jako by se potřeboval uklidnit a promyslet, co dál. Troubení auta se ozvalo podruhé, potřetí. Zamručela jsem, abych dala najevo své podráždění, že nás v tuhle chvíli někdo ruší. „Kurva,“ zavrčel.

 

Posadila jsem se a shrnula si sukni zpátky na stehna, zatímco se Tom vydal ke dveřím podniku, aby zjistil, co se děje. Obestoupil mě chlad, ačkoliv se mi ruce stále třásly vzrušením. Když jsem seskočila ze stolu a dopadla na svá chodidla, málem se mi podlomila kolena. Sehnula jsem se pro své spodní prádlo. Stihla jsem ho schovat do dlaně, než se Tom vrátil. Zůstal stát na prahu místnosti, byl mezi námi metr, který mi přišel jako neskutečně velká vzdálenost. Prsty si prohrábl vlasy, frustrovaně zafuněl.

„Přijel pro nás brácha.“

Ta věta by byla jindy dobrou zprávou. Jindy bych Billovi děkovala za to, že na nás myslel a přijel pro nás v takovém nečase. Ale dnes, v tenhle večer? Chtěla jsem, aby to bylo všechno jinak.

„Pozamykáme tu a pojedeme domů,“ řekl Tom.

Udělala jsem k němu nejistý krok. „Co jiného nám zbývá,“ pošeptala jsem. Tak moc se mi nechtělo, a zároveň jsem se začala těšit, že se dostanu do tepla svojí postele. Že se budu moct osprchovat horkou vodou. Že budu moct zavřít oči a usnout klidným spánkem, vyčerpaná po tom divokém vyvrcholení, které mi Tom zajistil. Vešla jsem ze salonku do prostoru podniku.

„Zajdu to sem zítra pouklízet, kašli na to,“ řekl mi Tom, když si všiml, kam se přesunula má pozornost. K prázdným sklenicím od skotské, k láhvi, ve které razantně ubylo, k pohozeným kartám, k rozdaným arašídům.

Zůstala jsem stát na místě a nepřestávala sledovat ten nepořádek, který jsme po sobě nechali. Když se kolem mě Tom chtěl protáhnout a zamířit ke dveřím, které teď byly pootevřené, rychle jsem ho chňapla za předloktí. „Proč ses mě ptal na mou oblíbenou hudbu?“ zeptala jsem se a sklouzla pohledem od neuklizeného stolu k jeho tváři.

„Neptej se mě na to.“

„Ale –“

„Říkám, aby ses mě na to neptala,“ řekl ráznějším hlasem. Pak sklopil oči k mé ruce, která ho držela, a sám mě chytil za zápěstí. „Pojď. Pober si svoje věci a jdeme,“ pokynul mi rozkazovačným tónem. „Ať brácha příliš dlouho nečeká,“ zamumlal. Slyšela jsem v jeho hlase podráždění. A to se ani trochu nemohlo měřit s tím, jaké podráždění – přímo nasrání – proběhlo mými žilami. Jako by se uplynulé desítky minut staly pouze v mojí fantazii. Jako by přes pár minutami neměl hlavu v mém klíně. Co měl do prdele za problém?

 

Rychle jsem nacpala své kalhotky do tašky a otočila se ve dveřích, abych zamkla. Tom už se vydal lijákem k autu, které sice svítilo světly, ale nestíralo stěrači. Stačilo pár vteřin na prahu podniku, aby mi šaty promokly na kůži. Jen jsem doufala, že teď nejsou příliš průsvitné, aby nebylo znát, že jsem pod nimi nahá. Otočila jsem se a už jsem chtěla nadávat, že se Tom utíkal schovat do auta, zatímco jsem já zamykala dveře, ale byla jsem na omylu. Stál u auta, držel dveře spolujezdce otevřené a čekal na dešti. Čekal na mě, až zamknu a přeběhnu ten kousek pod střechu auta. Jen vteřinu pozornosti jsem věnovala jeho tělu, nahrbeným ramenům a vlasům přilepeným ke krku, kterými jsem před pár minutami mohla projíždět svými prsty. Když za mnou zacvakl dveře a sám nastoupil dozadu, už se slova chytl Bill a spustil vodopád slov.

„Bože, to je počasí, co?“ začal. „Přitopím vám, musíte být oba zmrzlí na kost,“ pokračoval a hned začal ovládat různé knoflíky na palubní desce. „Přijel bych pro vás dřív, ale usnul jsem. A pak mě probudila taková rána, že jsem myslel, že nám odletěla střecha. A to byl jenom hrom,“ zažertoval. „A s tímhle autem, na kterém nejedou stěrače, je to teda adrenalin, to vám povím. Musel jsem jet krokem. A naštěstí teď na silnici není jediné auto, které by mi překáželo v protisměru,“ zasmál se. „Olive, chceš zavézt domů nebo strávíš zbytek večera u nás? Ptám se, protože to bude trvat opravdu dlouho, než tam dojedeme,“ znovu zažertoval. „Kdybys jela k nám, mohli bychom zhlédnout další díly Sexu ve městě,“ navrhl. „A třeba bys tentokrát opravdu zůstala až do snídaně,“ dodal s drobným pousmáním. Až když se na pár vteřin odmlčel, uvědomila jsem si, že nám položil otázku, na kterou opravdu čeká odpověď.

„Zavez mě domů, prosím,“ řekla jsem a promnula si dlaně, abych se trochu zahřála. Ačkoliv auto topilo opravdu skvěle, stejně jsem měla po těle husí kůži. „Dám si horkou vanu a hned vklouznu do postele, ať můžu zítra otevřít dílnu,“ dodala jsem, ačkoliv to nebylo třeba.

Bill se pousmál. „Okej. A co jste dělali? To musela být nuda tam takovou dobu čekat na mé vysvobození, ne?“ zeptal se. Přes zpětné zrcátko se podíval na Toma, ale ten se neměl k odpovědi.

„Hráli jsme karty,“ řekla jsem místo něj.

„A očividně taky popíjeli, jak tak slyším,“ okomentoval to Bill.

Přetočila jsem k němu obličej a překvapeně zvedla obočí. „Co –“ vyhrkla jsem, ale pak si svou reakci rozmyslela. On tady byl řidič, tedy musel být střízlivý. A na to, že jsme celý večer popíjeli skotskou, jsem ještě dopadla dobře.

„Máš takový ztěžklý jazyk a ten vzadu radši ani nepromluví,“ prozradil mi svou dedukci. „Ale chápu. Alkohol aspoň zahřeje.“ Ani se na mě nepodíval, tak pekelně se soustředil na cestu, na kterou bylo přes déšť a nefungující stěrače docela špatně vidět. „Kdybys byla moje dcera a bylo ti čerstvých šestnáct sedmnáct, měla bys problém, holka,“ zasmál se.

Uchechtla jsem se spolu s ním, ale nic dalšího neřekla. Nechtěla jsem Billa rušit. A nechtěla jsem říct něco víc, kdyby mě náhodou Bill nakazil svou sdílností. Hleděla jsem před sebe na kolečka vody, které kapky deště vytvářely na předním skle, a pevně k sobě tiskla stehna. Při vzpomínce na to, jak se mé tělo před pár minutami zmítalo v křeči, se mi rozbušilo srdce. Nikdy jsem netrpěla výčitkami kvůli tomu, s kým jsem si užila a komu jsem dovolila, aby se mě dotknul. A ty výčitky jsem necítila ani teď. Spíše jsem cítila ještě větší touhu a pocit, že mezi námi zůstalo něco nedokončeného. Opřela jsem se hlavou o sedadlo a olízla si rty. Bože, vždyť to byl nejlepší orgasmus za dlouhou dobu. A to jsme stihli teprve začátek. Jaké by to bylo, kdyby nás Bill nepřijel vyzvednout? Kdybych mohla v klíně místo jeho prstů a jazyka pocítit jeho penis? Kdybych mohla i já slyšet jeho steny, kterými by mi dával najevo, jak se mu sex se mnou líbí?

Byly to otázky, na které jsem neznala odpovědi. A naštěstí jsem ani neznala odpověď na otázku, co se právě teď honilo hlavou Tomovi.

On výčitky pociťoval.

Výčitky, že se neovládl a nechal to zajít tak daleko.

B.