Untouched ~ 14

Užijte si dnešní díl, užijte si dnešní den, těším se na vaše ohlasy. :) B.

Když jsem se osprchovaná uvelebila na měkké matraci, Bill přecházel po pokoji a s někým telefonoval. Nemluvil anglicky, takže jsem mu houby rozuměla, ale nevadilo mi to. Aspoň mě nelákalo poslouchat jeho rozhovor. Zakryla jsem se až po bradu a přetočila se na bok, unaveně jsem zívla, prsty si prohrabujíc vlasy. Než jsem se šla koupat, Bill básnil o zítřejší vycházce po Paříži, tak jsem chtěla být pořádně vyspaná. Billův hlas mě uspával, měla jsem pocit, jako bych ho slyšela z čím dál větší dálky. Když si pak lehal do postele, unaveně jsem otevřela oči.

"Nechtěl jsem tě probudit, promiň," pošeptal hned a políbil mě na tvář. Pohladil mě po vlasech a usmál se na mě. "Dobrou noc, srdíčko," hlesl. Usmála jsme se nad jeho oslovením a povzdychla.

"Tobě taky, srdíčko," zopakovala jsem jeho slova. Lehl si na záda a pootočil hlavu ke mně. Nechtělo se mi hýbat, ale chtělo se mi být blíž němu. Posunula jsem se na matraci blíž k němu.

"Chceš se tulit?" zeptal se s úsměvem. Jen jsem přikývla, tak ke mně natáhl ruku. Položila jsem si hlavu na jeho hruď a nechala se od něj obejmout. Jeho tělo tak neskutečně hřálo, až mi pod přikrývkou začínalo být pěkné horko. Spal jenom v triku a trenýrkách, ne že bych ho viděla, ale cítila jsem jeho nahé nohy. Tak nějak jsem si připadala odvážná, takhle blízko jsem nebyla snad žádnému klukovi, kromě vlastního otce, když jsem byla ještě malý fracek. Dlaní jsem se opřela o jeho žebra, přitulila jsem se k němu víc, i když mi už teplo bylo dostatečné. Když mě zlehka políbil do vlasů, spokojeně jsem povzdychla.
"Hezké sny," pošeptala jsem ještě. Bill se pousmál a popřál mi to samé. Už i jeho hlas zněl ospale jako můj, myslím, že dneska budeme spát oba dva jako zabití.

Když jsem zamžourala do ranního světla, Bill spokojeně spal na břiše vedle mě. Zvedla jsem hlavu z polštáře a pousmála se, když jsem uviděla, že mě paží objímá kolem pasu, tak ochranitelsky, jako by mi snad někdo měl ublížit. Podívala jsem se do jeho obličeje, uvolněného a otlačeného od textilie povlečení polštáře. Vypadal naprosto rozkošně. K zulíbání. Dlaní jsem si podepřela bradu a usmála se, když se zhluboka nadechl a několikrát zamlaskal. Přetočil se na bok a prsty si prohrábl vlasy, které mu teď trčely na všechny strany, a klouby prstů si promnul oko.

"Ty už nespíš?" zamumlal rozespale, když otevřel oči.

"Teď jsem se probudila," odpověděla jsem šeptem. "Ale to neznamená, že hodlám vstávat. Pokud teda nemusím," naklonila jsem hlavu na stranu.

"Prosím tě, vstávat na dovolené?" zasmál se a protáhl se, dlouze zívajíc. "Pojď ještě ke mně," našpulil rty a poplácal na matraci vedle sebe. Jako před usnutím jsem se znovu posunula až k němu a nechala se od něj obejmout.

"Co dneska budeme dělat, naplánoval jsi to?" zeptala jsem se, když jsem si opřela hlavu o jeho hruď. Bill prsty vjel do mých vlasů a spokojeně vydechl.

"Ještě úplně nevím, ale tady je krásné všechno, takže je docela jedno, kam se vydáme," odpověděl. Usmála jsem se. Prsty se dál probíral mými vlasy, bylo to příjemné a uklidňující. S povzdychnutím jsem ho objala kolem pasu a přitiskla se k němu, jako by měl být konec světa a já chtěla být jen u něj, nikde jinde.

Ani nevím, kolik času uběhlo, ale pouhé ležení a poslouchání jeho srdce zabíjelo můj čas. Snad jsem ještě nikdy tak nečinně nepromrhávala čas, ale teď mi to vlastně ani nevadilo.

"Am?" oslovil mě Bill a opatrně nazvedl hlavu.

"Ano?" podívala jsem se na něj a usmála se. Sice měl otlačený obličej od polštáře, ale vypadal snad ještě víc rozkošně, než kdy jindy.

"Myslel jsem, že spíš," zamrkal a znovu si opřel hlavu o polštáře. "Už mám docela hlad, co ty?" zeptal se, hledíc do stropu. Dlaní přejel přes mé rameno a dál mě hřál na místech, kde mě držel.

"Klidně můžeme jít na snídani," pošeptala jsem a posadila se na posteli. Bill se opřel o lokty a sledoval, jak vstávám a odcházím do koupelny.

"Jít?" zopakoval po mě překvapeně. "Já měl na mysli, že bychom si něco dobrého nechali přinést," zasmál se. Nakoukla jsem z koupelny s kartáčkem v puse.

"Přinést?" zamrkala jsem. "Takový luxus?" zasmála jsem se a pak se znovu naklonila nad umyvadlo, abych pěnou nepobryndala celé okolí.

"No jasně," odpověděl mi přes celý pokoj. "Co bys řekla třeba na palačinky? Ty bychom si mohli dát, že?" zeptal se mě. Jeho hlas už zněl blíž. Otočila jsem se, ručníkem si utírajíc pusu a mokrou bradu. Ruce měl založené na prsou, ramenem se opíral o rám dveří a usmíval se na mě. Už měl na sobě natažené tepláky, ale i tak pořád vypadal dokonale.

"Ty musíš vypadat stylově, i když jsi zavřený v pokoji, co?" popíchla jsem ho a pohledem změřila jeho barevně sladěné ošacení. Jen trhl rameny a vyplázl na mě jazyk jako malý klučina. Zasmála jsem se a vytáhla si hřeben, abych si pročesala vlasy. Z pokoje jsem slyšela, jak nám objednává snídani. Asi byl opravdu čas na jídlo, protože mi zakručelo v žaludku, jako bych byla doma a líná si něco udělat. A tady si můžu nechat přinést jídlo. Bože, tohle musí být opravdu skvělý život.

Posadila jsem se na pohovku, vedle Billa, který už sledoval televizi a přepínal mezi kanály.

"Za chvíli by nám to měli přinést," usmál se a vstal. "Jdu do koupelny, kdyby něco, tak jim prostě jen otevři," řekl a přešel ke svým věcem. Podal mi bankovku a pomalu si olízl rty.

"Předpokládám, že drobné si mají nechat," podívala jsem se mu do očí. Přivřel je, hned pochopil, na co narážím.

"Dneska si mě nějak dobíráš," naklonil hlavu na stranu. "Abych taky nezačal," varoval mě a ještě se ke mně sklonil, aby mě políbil na tvář. S úsměvem jsem sledovala, jak mizí mezi posuvnými dveřmi ložnice. Za chvíli byla slyšet tekoucí voda. Vzhlédla jsem k televizi a sledovala nějaký animák, kterému jsem dvakrát nerozuměla. Obrázky bohatě stačily. Když se ozvalo slabé zaklepání, hned jsem vstala a přešla ke dveřím. Otevřela jsem je a usmála se na mladou holku, která před sebou tlačila vozík s jídlem. Podala jsem bankovku a s tichým poděkováním za ní zavřela dveře. Otočila jsem se k vozíku a nadzvedla první poklici. Hned se mi začaly sbíhat sliny, když jsem uviděla zlatavé palačinky. Rychle jsem poklici odložila, když za mnou promluvil Bill.

"Už tady máme snídani," řekla jsem s úsměvem. Přetáhl si triko přes hlavu, převlékal se ze svého spacího, které bylo poněkud vytahanější než to, které si na sebe dal teď.

"Paráda," usmál se a přikývl. "Chceš potom jít na tu procházku? Znám tady jednu dobrou kavárnu. A taky ta krajina kolem je krásná," zamrkal a přešel až ke mně. Jen jsem pokrčila rameny.

"Hlavně mě nikde nenechávej samotnou, protože se houby dorozumím," zasmála jsme se. Posadila jsem se zpátky na pohovku před televizi a vyskládala talířky s jídlem na konferenční stolek. Bill se uvelebil hned vedle mě a jednu nohu si strčil pod sebe, pohodlně se rozvalil a povzdychl si. Podívala jsem se na něj s otázkou v očích.

"Děje se něco?" zamrkala jsem a odložila talíř, poposedla jsem si tak, abych byla tělem více natočená k němu. Zvedl ke mně pohled od svých prstů a pořád se tvářil tak nějak… zklamaně.

"Na něco jsem zapomněl," olízl si rty a pomalu naklonil hlavu na stranu. Jen jsem nechápavě zamrkala. Co přesně by mohl zapomenout? Vždyť má všechno tady a-

Vypískla jsem, když mě povalil mezi polštáře na pohovce a nalehl na mě svým tělem. Se smíchem jsem ho plácla přes paži.

"Jsi normální?" zvedla jsem jedno obočí.

"Zapomněl jsem tě políbit na dobré ráno. A poděkovat ti, že jsi vůbec jela se mnou, že jsi neodmítla tenhle výlet," pohladil mě klouby prstů po tváři. Přitiskl své rty na mé a dlouze mě políbil, dlaní sjíždějíc přes má žebra dolů na pas a boky. "A zapomněl jsem ti poděkovat, že ses ke mně tak hezky tulila. To se hned líp usínalo," pošeptal proti mým rtům. Když jsem se podívala do jeho očí, jiskřilo mu v nich vzrušením, byl to naprosto jiný Bill, než jakého jsem znala z domova. Srdce mi bušilo jako splašené, stačilo mi, aby se ke mně takhle tiskl, abych byla uvězněná pod jeho tělem, a skoro jsem nebyla schopná popadnout dech. Místo dalších slov jsem jen dlaní přejela přes jeho rameno a prsty zatahala za lem jeho trika, abych se dostala k jeho rtům. Zuby jsem jemně skousla jeho spodní ret a čekala, jak na to zareaguje. Když tiše zasténal do dalšího polibku, pobídlo mě to k ještě většímu dráždění. Líbilo se mi jeho náhlé vzrušení, nemohla jsem se nabažit jeho vzdychání, které se stupňovalo jak na hlasitosti, tak intenzitě. Prsty jsem vjela do jeho vlasů, které ještě nějak nenašly poslušnost a trčely na všechny strany, a přidržela si ho u sebe ještě o chvíli déle.

"Počkej," pošeptal a odtáhl se ode mě. Zvedla jsem obočí a čekala, jakou si zase najde výmluvu, aby vycouval, ale jen si z kapsy vytáhl mobil a položil ho na konferenční stolek. "Tlačil mě v kapse," vysvětlil, když jsem se začala smát.

"No jasně," přivřela jsem oči a prsty přejela přes jeho úzké triko. Když jsem zatnula prsty do žeber, ucukl.

"Nelechtej mě, nebo si to odneseš," ukázal na mě prstem. Znovu jsem se zasmála. Dlaní se opřel vedle mojí hlavy a znovu se ke mně sklonil, rty se lehce otřel o mé, dráždivě zůstával kousek od mého obličeje. Pootevřenýma očima jsem sledovala jeho dlouhé řasy, jeho krásné oči, které teď byly temné jako noční obloha. Konečky prstů jsem přejela po strništi na jeho tvářích a pousmála se.

"Jsem ráda, že tady jsem," pošeptala jsem. Pomalu jsem zvedla pohled od jeho rtů k očím a zuby si přejela přes spodní ret. Místo jakýchkoliv dalších slov se ke mně Bill sklonil, aby mě mohl políbit. Dlaní vyjel po mém boku a lehce mi stiskl prso, ostýchavě, jako by se bál, jak na to zareaguju. Objala jsem ho kolem ramen a prodloužila polibek, pokrčila jsem nohy v kolenou a pustila ho ještě blíž k sobě. Sama jsem se nepoznávala. I když jsem tohle prožívala poprvé, jako by mé tělo vědělo, co chce a jak se má zachovat. Natiskl se na mě tak silně, že jsem mohla cítit jeho rozkrok na mém. Neskutečně mě to vzrušovalo. Vydechla jsem a nasála vzduch přes zuby, když rty přesunul na hranu mé čelisti a pak na kůži na krku. Prsty jsem vjela do jeho vlasů na zátylku a zatahala za ně.

"Mh," vzdychl. Ucítila jsem na kůži jeho horký dech. Když jsem se mu podívala do očí, viděla jsem, jak mu hoří tváře, stejně jako mě. Dlaněmi jsem objala jeho obličej a krátce ho políbila.

Prsty mi vjel kolem ucha do vlasů a špičkou jazyka přejel přes linii mých rtů, nasál můj spodní mezi zuby a jemně mi ho skousl. Nohou jsem ho objala kolem pasu a vpila se do jeho rtů. Nečekala jsem, že se se mnou zvedne, takže jsem znovu překvapeně vypískla. Držela jsem se ho kolem ramen a on mě podpíral pod stehny, když mě přenášel zpátky do ložnice.

"Myslela jsem, že jsme se chtěli nasnídat, když umíráš hlady," naklonila jsem hlavu na stranu. Bill nesouhlasně našpulil rty a opatrně mě položil do postele.

"To ještě chvíli vydržím, když tě tady mám tak nažhavenou," přivřel oči. Zasmála jsem se a objala ho kolem krku, stáhla jsem ho na sebe a podívala se mu zblízka do očí.

"Myslím, že tady nejsem jediná nažhavená," pomalu jsem si přejela jazykem přes rty.

"Mmh," povzdychl a prsty přejel přes mé stehno. Usmála jsem se, když mi jemně stiskl zadeček a putoval dál k pasu. "Jsi tak krásná, to je neuvěřitelné," pošeptal a lehce vyhrnul triko, aby mě políbil pod pupík. Znovu jsem se zasmála a zakroutila se pod ním.

"To lechtá, abys věděl. A sám jsi lechtání zakázal," ukázala jsem na něj prstem. Posadil se na paty a usmál se na mě. Opřela jsem se o lokty a čekala, co z něj vyleze. Tvářil se tak škodolibě, až jsem se začínala obávat, co bude následovat.

"Fajn. Lechtání oficiálně povoleno," zamrkal a pak znovu sklonil hlavu, aby mi foukl na břicho, jak se dělá malým dětem. Hned jsem vyprskla smíchy a chtěla se odtáhnout, ale držel mě pevně kolem pasu.

"To není spravedlivé!" vykřikla jsem mezi záchvaty smíchu. Zvedl hlavu a podíval se na mě.

"A myslíš, že je život spravedlivý?" naklonil hlavu na stranu. Zasmála jsem se ještě jednou a převalila se na něj, abych ho mohla na oplátku zlechtat. Posadila jsem se na něj a sevřela mu ruce, jen co mi síly stačily.

"Se mnou sis neměl začínat, chlapče."

B.